Vycházející hvězda nejen českého (a nejen operního) zpěvu Bella Adamova vypráví v dalším díle podcastu Host Reportéra románový příběh svého života. Některé historky jsou vskutku pozoruhodné: „Narodila jsem se v čečenském Grozném, ale už čtvrt století jsem se do rodné vlasti bohužel nepodívala,“ říká.

„Nejdřív tam byly dvě války, ale ani po jejich konci si táta nepřál, abychom se tam já a mí sourozenci – mám jich mimochodem šest – vraceli, protože v Čečensku občas docházelo k únosům. Jednou unesli i mého dědu, ale nakonec ho ze zajetí pustili, a to pravděpodobně z toho důvodu, že měl děda za sebou pouť do Mekky.“

Vypráví o tom, jak byli její prarodiče roku 1944 brutálně deportováni z Čečenska do Kazachstánu a Kyrgyzstánu, nebo o tom, jak se ona sama s rodiči stěhovala v polovině devadesátých let do Prahy: „Byly mi tři roky, jeli jsme dva dny vlakem, máma právě čekala své čtvrté dítě, do cíle jsme všichni dojeli vyčerpaní a nemocní, ale od první chvíle jsme tu byli spokojení.“

Bella Adamova má dnes české i ruské občanství a v podcastu se mimo jiné vyjadřuje k případu své slavné kolegyně Anny Netrebko, jejíž podzimní pražský koncert byl nedávno zrušen: „Za mě to je v pořádku. Mám pocit, že se k dění v Rusku a na Ukrajině nepostavila správně, a sama bych na ni za současných okolností nešla ani jinde, dejme tomu ve Vídni. Což říkám navzdory faktu, že je Netrebko nesporně skvělá, charismatická pěvkyně, a když jsem ji kdysi slyšela naživo v Kolíně nad Rýnem, měla jsem husí kůži od prvního tónu.“

Tento týden Bella Adamova vydává své sólové album There is Home (Domov je tam), na němž ji doprovází úžasný německý klavírista Michael Gees. A kde tedy ten její domov je? Postupně studovala v Anglii, Německu i Švýcarsku, většinu letošního léta strávila v USA: „Domov mám nejvíc v Praze, ale pořád jsem určitě i Čečenka. Navzdory faktu, že se tam nepodívám do doby, než se v Rusku změní politická situace.“