Ještě před vteřinou jsem znal jenom její dílo. Nadchla mě retrospektivní výstava, kterou má ve staropražském Domě U Kamenného zvonu, a tak jsem Margitě Titlové zavolal, ať se staví na kus řeči do Reportéra. Když teď otevírám redakční dveře a podávám ruku nesmírně energické dámě s rozzářeným úsměvem, je mi povědomá: „Možná proto,” tipne si a podle mě má pravdu, „že tady kousíček od vás, v Petrské ulici, celý život bydlím.”