Inbox

První volbu na své cestě udělala Markéta Pekarová Adamová už v 11 letech, kdy se sama přihlásila na víceleté gymnázium. V otevřeném, osobním rozhovoru mluvíme o tom, že byla v rodině první s maturitou a že si její rodiče nepřáli, aby šla na univerzitu.

Svou politickou zkušenost spojila od počátku s TOP 09 a přiznává i fakt, o kterém se často nemluví – že být ženou v politickém boji má i své výhody. V čem? A kolikrát týdně má chuť se vším seknout? Kdo ji podporuje a kdo inspiruje? A jaké vitamíny volí, že jí tak rychle rostou vlasy?

Inspirativní rozhovor o zvládání kritiky, ztrátě soukromí, zálibě v úklidu, vnitřní motivaci i fuckupech bychom si klidně užily i déle, ale Markéta bohužel (nebo bohudík?) musela jít řídit Sněmovnu.

Odkaz na celý díl

Protože si naše komunita všimla, že máme názor opravdu na všechno, často se na nás obrací s velmi různorodými dotazy. Jedním z opakujících se témat byla také nevěra - jak ji řešit, zvládnout nebo utajit. A protože tomu rozumíme přibližně stejně, jako světové politice, řekly jsme si: proč ne? Tohle jsme aspoň zažily.

A tak je tu první díl nového formátu Poradna tety Zuzety a tety Kateřiny a my děkujeme, že jsme mohly zavzpomínat na dobu, kdy pro nás „my heart goes to you” mělo jen jeden význam. Pokud můžeme se životem pomoci i vám, připojte se do naší whatsapp skupiny!

⁠Odkaz na celý díl

Psychoterapeutka a lektorka Eliška Remešová přes 14 let pomáhá lidem zlepšovat jejich vztahy – partnerské, rodinné i pracovní. Jaká je dnešní realita párových terapií? A proč se často snažíme zvládat vztahy podle nerealistických očekávání?

V rozhovoru Eliška popisuje, proč jsou partnerské vztahy klíčem k naší spokojenosti, ale také jak zásadní roli v nich hraje komunikace a společné zvládání krizí. „Mnoho lidí přichází do vztahu s očekáváním, že bude dokonalý. Jenže realita je jiná – vztah je práce,” vysvětluje.

Mluvili jsme také o nejčastějších důvodech, proč lidé vyhledávají párovou terapii – od odcizení až po nevěru. Eliška ale zdůrazňuje, že krize nemusí být konec, pokud se oba partneři rozhodnou pracovat na obnovení důvěry a intimity.

Proč je narození dítěte často vnímáno jako obrovská zkouška vztahu? Jak překonat tlak společenských očekávání a najít rovnováhu mezi rodičovstvím, prací a vlastním životem? A co vlastně znamená, že „láska je dovednost”?

Poslechněte si upřímnou diskuzi o tom, co všechno si do vztahů přinášíme, jak se proměnily vzorce seznamování a proč vztahy nejsou jen o lásce, ale i o vzájemném respektu, pochopení a společné práci.

Dejte nám vědět, co vás v této epizodě zaujalo, a sdílejte s námi své názory v komentářích nebo přímo do inboxu.

Nebylo to jednoduché si po prázdninách zase udělat na všechno názor. Zvlášť, když se jedna z nás rozhodla se soustředit v novém roce víc na sebe a druhá zase na hloubku. Nakonec jsme to ale zvládly a do hloubky probraly teritoriální choutky světových leaderů, Česko A i Česko B, konec rodičů v Poslanecké sněmovně, jestli bude redakce aktuálně.cz přebírat články z webu Hnutí pro život, přehlídku Ozempicu na Zlatých Glóbech, jak Fico hledal svoji yoni ve Vietnamu, i jak ji našel Putin v Moskvě.  Dozvíte se i jak je velké Grónsko a jestli je Elon Musk feminista nebo ….něco jiného.

Orientalista, historik, cestovatel, japanolog, ředitel PPF Gastro a milovník jídla – to vše je Lukáš Kubín. S Lukášem jsme se ponořili do světa cestování, propojování kultur a hledání krásy v jednoduchosti. Proč je jídlo klíčem k pochopení cizích kultur? A co nás může cestování naučit o nás samotných?

V rozhovoru jsme mluvili o Japonsku, Saudské Arábii, Íránu i Turecku. Jaké vlastnosti těchto zemí by Lukáš přenesl do Česka? A proč si myslí, že Češi mají problém s otevřeností? „Cestování nás nutí zvládat různé obtížné situace, čímž nás činí empatičtějšími a otevřenějšími. A to je přesně to, co nám v Česku chybí,” říká Lukáš.

„Často se cestuje jen za fotkami na Instagram, ale zapomíná se na skutečnou hloubku a hodnotu cestování a tím je poznání,” shrnuje Lukáš. Rozebrali jsme to, jak Lukáš vnímá globalizaci, současný „overturismus” a potřebu návratu k autenticitě. Proč je jeho nejoblíbenější zážitek večeře na plastových židličkách na trhu v Bangkoku?

Poslechněte si epizodu a podělte se s námi o své dojmy – co vás cestování naučilo? Napište nám do Inboxu!

Odkaz na celý díl

Vedoucí psycholog Policie České republiky, plukovník Vladimír Voska, se ve své dlouholeté praxi zabývá nejen podporou policistů, ale i širší problematikou psychické odolnosti v pomáhajících profesích. Jak se staráme o ty, kteří chrání nás? A kdo pomáhá jim?

V rozhovoru jsme otevřeli téma, které je víc než aktuální – prevence psychického vyhoření a zpracování traumat u policistů a dalších složek integrovaného záchranného systému. Jak funguje krizová intervence po mimořádných událostech? A proč je peer support (kolegiální podpora) klíčovým nástrojem ve zvládání stresu?

„Policisté jsou dnes mnohem otevřenější vyhledávání pomoci než před deseti lety. Změnilo se prostředí a přístup ke zdraví, ale stigma stále existuje,” vysvětluje Voska. V rozhovoru sdílí příběhy z praxe a zmiňuje, jak se vyrovnat s tlakem ze strany společnosti, kolegů i vlastního svědomí.

Diskutovali jsme také o vlivu medializace krizových situací na psychiku zasahujících a o tom, proč by mohlo být povinné setkání s psychologem po využití střelné zbraně jednou z cest ke změně. Jaký dopad může mít dlouhodobá podpora na stabilitu pomáhajících profesí? A co se můžeme naučit z inspirativních příkladů ze zahraničí?

Poslechněte si epizodu a podělte se s námi o své názory k nám do inboxu! 

Jak vyřešit, když má každý jinou představu o tom, co je vlastně potřeba udělat, nebo jak vypadá kvalitně obstarané dítě a domácnost? Protože to řešíme obě a velmi, vzaly jsme si na pomoc Martinu Dvořákovou, která ve svém projektu Férová domácnost připravila i speciální Vánoční audit domácnosti, tj. seznam úkolů z oblasti fyzické, kognitivní i emoční práce, které se během příprav a samotných svátků odehrávají. Tipnete si, kolik stran navíc to proti běžnému auditu znamenalo? Odpověď najdete v aktuálním dílu Pěny.

Mohly jsme se nad tím pohoršit (což jsme udělaly), mohly jsme si na Radovana Vávru odplivnout, ale my jsme - jako každá feministka - chtěly víc. Třeba diskuzi nad rámec 140 znaků na X a argumenty. Pokud vás zajímá, jaký myšlenkový pochod provokativnímu tweetu předcházel, jestli se za něj autor omluví a jak nám jde zakopáváni příkopů i v extrémních situacích, dejte se dnešní Pěnu s Radovanem Vávrou.

Dnes jsme probraly soud Miloše Zemana, hranolkovou etudu Aleny Schillerové, vítěze, moderování a outfity Českého Slavíka a vysokou toleranci Z-boxů a vizuálního smogu. Mame jedinou otázku - objednal si Praotec Čech vkus v Coopu pres Českou Poštu?

Jiří Nantl, náměstek ministra školství, se již více než deset let podílí na formování vzdělávací politiky v České republice. A v Inboxu sdílí svůj pohled na současné výzvy českého školství, od strategie 2030 až po inkluzi. Co se za poslední dekádu změnilo? A proč podle něj stagnace v oblasti vzdělávání nikdy není dobrá zpráva?

Nantl otevřeně mluví o tom, jak systémové změny narážejí na konzervatismus a fragmentaci české vzdělávací soustavy. „V Česku je kvalita vzdělávání dítěte závislá na tom, z jaké pochází rodiny. To brzdí nejen jednotlivce, ale i celou společnost,” říká.

Během rozhovoru jsme narazili i na kontroverzní témata – od známkování a inkluze až po roli technologií ve výuce. Nantl zdůrazňuje, že školství nemůže být jen o memorování, ale mělo by vést děti k sebepoznání a zvládání digitálního světa. „Změna vzdělávacích osnov není o tom, co se děti naučí zpaměti, ale o tom, jak je připravíme na život,” dodává.

Jak ovlivňuje financování škol jejich kvalitu? Proč potřebujeme více všeobecných oborů na středních školách? A jak by změnil školský systém v republice?

Dejte nám vědět, co si o tomto dílu myslíte. Sdílejte své názory v komentářích nebo přímo v našem Inboxu!