Interview Plus

Maďarský premiér Viktor Orbán se objevil na veřejnosti se šálou ozdobenou mapou takzvaného Velkého Maďarska, které zahrnovalo i území sousedních států. „Orbán je profesionální politik a velký manipulátor a takto posílá signály voličům Fideszu, radikálům na krajní pravici a tak trochu i Evropské komisi v rámci těch tahanic. Nemyslím si, že by myslel vážně obnovu Uher, ví, že to není reálné,“ soudí bývalý maďarský velvyslanec v Praze György Varga.

Česká republika na podzim zažila sérii demonstrací, na kterých lidé vyjadřovali nespokojenost s vládou, inflací, médii nebo členstvím v Evropské unii a NATO. Někteří přímo vyzývali k revoluci a odstranění vlády bez ohledu na pravidla daná Ústavou. „Demonstrace, byť i třeba velmi kritické, jsou inherentní součástí života v demokratické společnosti,“ podotýká soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková.

„Posad-Pokrovske je středisková vesnice asi na půl cesty mezi Mykolajivem a Chersonem. Je zničená do úplně posledního domu. Nezbylo tam vůbec nic a nikdo tam už ani v podstatě nežije. Zůstal tam jen jeden člověk a jeden pes. Schovával se ve sklepě, a tak to vše přečkal. Nějací lidé se tam občas vraceli, ale ono není kam se vrátit,“ říká reportér týdeníku Respekt Tomáš Brolík, který Ukrajinu opakovaně navštívil.

Ukrajina minulý týden oznámila, že na hranicích s Běloruskem pokračuje ve výstavbě betonové zdi. Režim Alexandra Lukašenka, který je z ekonomického pohledu zcela závislý na Moskvě, plně podporuje ruské tažení na Ukrajině. Rusko na oplátku Bělorusům nabídlo k jejich dluhu čítajícímu skoro jeden a půl miliardy dolarů výhodnou úrokovou sazbu. Zapojí se Bělorusko do války proti Ukrajině? A jak situaci vnímá běloruská opozice, která ve válce dlouhodobě stojí na straně Ukrajiny?

Zahraniční politika Spojených států je vůči Číně dlouhodobě tvrdá. Přestože v nedávných kongresových volbách posílily pozice republikánů, v otázce Číny by měly Spojené státy zastávat podobný směr jako doposud. „Bidenova administrativa a republikáni jsou v mnoha ohledech sladěni, zejména v otázce Číny,“ myslí si americký expert na Čínskou lidovou republiku a bývalý poradce Bílého domu Matthew Turpin.

Kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ukazují na opakující se problémy ve státní správě: například více než 330 milionů vynaložených na elektronizaci justice mezi lety 2016 až 2021 přineslo jen minimální pokrok. Prezident NKÚ Miloslav Kala říká, že ve státní správě je mnoho absurdit. Existují i povinnosti, které vlastně nejde splnit.

Vláda slibuje učitelům, že od roku 2024 budou mít plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. To by ale znamenalo zvýšení výdajů státního rozpočtu o 30 miliard korun a odboráři už nahlas vyslovují obavy, že stát své závazky nedodrží. „Rád bych je rozptýlil. Mandatorní závazek to bude po schválení novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, a to od roku 2024. Zatím se snažíme, aby platy byly nad průměrem,“ uvádí ministr školství Vladimír Balaš.

Dosavadní opatření proti změnám klimatu mají jen omezený účinek. Analýzy naznačují, že emise skleníkových plynů neklesají a splnit loňský závazek udržet oteplování planety na 1,5 °C se zdá být nedosažitelný. „Můj pocit je, že bude problém udržet závěry konference v Glasgow. Jsou silné tlaky to rozmělnit,“ říká Martin Bursík, který je poradcem české delegace na probíhající konferenci OSN o změně klimatu v egyptském Šarm aš-Šajchu.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo stažení vojáků z okupovaného Chersonu na levý břeh řeky Dněpr. „Může to být přirozený důsledek chyb a selhání na straně ruské armády. Můžeme se ale setkat i s názory, že může jít o past na ukrajinské jednotky s cílem nalákat je do boje ve městě,“ upozorňuje Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

Volby do amerického Kongresu konané tradičně v polovině mandátu prezidenta, zřejmě nepřinesly republikánům tak velké zisky, jak tato opoziční strana očekávala. „Demokraté mohou považovat za úspěch, že odvrátili červenou vlnu. Pokud ale budou mít republikáni většinu ve sněmovně, tak Joe Biden končí se svojí velkou legislativní agendou a čekají ho dva velmi nepříjemné roky v Bílém domě,“ soudí novinář Daniel Anýž.