Interview Plus

Inflace se v Česku blíží 20 procentům. Podle ekonomů je přitom krajně obtížné odhadovat další vývoj a očekává se delší období, kdy budou peníze ztrácet svou hodnotu. „V dnešní době má člověk dvě možnosti, co udělat s penězi. Buďto je utratit, ale zvyšováním poptávky živí inflaci, anebo je vložit do něčeho reálného, třeba nemovitosti. Ale tím vytváří bublinu na trhu nemovitostí,“ konstatuje ekonom Tomáš Havránek, který je také autorem iniciativy Zrušme inflaci.

Zemědělci ze středních a větších podniků si stěžují, že nové podmínky dotací je poškodí tak silně, že budou muset likvidovat některé chovy. „Nejvíce ze všeho bychom potřebovali, aby především na ministerstvu zemědělství zavládl zdravý selský rozum,“ říká předseda představenstva společnosti Kralovická zemědělská Jaroslav Bulín.

Sucho je podle odborníků delší než v minulých letech. Vysychají přitom i evropské veletoky, na Rýně jsou problémy s lodní dopravou, z italského Pádu je potůček a ve Francii hrozí, že nebude, jak chladit jaderné elektrárny. A podle hydrologa Jana Daňhelky jsou ohrožené i vodní toky v Česku: „V letech 2015 a 2018 vyschly i toky, u kterých bychom to opravdu netipovali. Mají šířku třeba 10 metrů a opravdu tam neteče vůbec nic,“ uvádí.

Schodek státního rozpočtu v červenci vzrostl na téměř 193 miliard korun, oproti loňskému roku se ale saldo zlepšilo o 87 miliard. „Žádná vláda by se neměla chtít porovnávat s rozpočty z let 2020 a zejména 2021. Přepnuli jsme z módu finančního konzervatismu, který nás provázel desítky let, do módu černého pasažéra, kdy v zásadě všichni nabízejí jedno a totéž: snižování příjmů a zvyšování výdajů,“ kritizuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Průzkumy naznačují, že Itálie by mohla mít po zářijových volbách poprvé v čele vlády ženu. Giorgia Meloniová, která vede pravicovou stranu Bratři Itálie, ale musí vyvracet podezření ze sympatií k fašismu. „Vychází z Italského sociálního hnutí, které bylo následníkem Národní fašistické strany. Zachovávalo hlavní hodnoty fašismu a konzervatismu, včetně těch radikálních, ale oficiálně říká, že nechce znovunastolení fašismu,“ popisuje novinář Andreas Pieralli.

Ve Spojeném království vrcholí souboj o post lídra konzervativní strany a tedy i premiéra. Jaké dědictví po sobě zanechává Boris Johnson? „Brexit přestal být klíčovým tématem. Země řeší ekonomickou krizi, jakou neřešila od druhé světové války. Po období Borise Johnsona jsme svědky nástupu střízlivější politiky, ve které je méně charismatu a více důrazu na řešení problémů svírajících britskou společnost,“ míní Jiří Přibáň, právník a sociolog z univerzity ve velšském Cardiffu.

Odbory jsou připraveny už od září pořádat protestní akce, pokud se s vládou nedohodnou na růstu platů. Obě strany sice tvrdí, že se chtějí dohodnout, ale zatím se jejich představy dalece rozcházejí. „Přestože hovoříme o udržení kupní síly, tak jsme na jednání nepožadovali, aby byly plně nahrazeny ztráty způsobené inflací,“ deklaruje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zatímco tchajwanští představitelé jsou nadšeni z návštěvy předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, Čína zuří a ohlásila mohutné vojenské cvičení zahrnující střelbu ostrou municí v okolí ostrova, který považuje za svou odštěpeneckou provincii. „Myslím, že je to přesně tak, jak se dalo očekávat,“ konstatuje populační a environmentální geograf Robert Stojanov.

Některá letiště v Evropě musejí omezovat počet letů, které zvládnou odbavit. Cestující se musejí připravit na dlouhé hodiny čekání, letadla jsou často zpožděná, stovky letů byly úplně zrušeny. „Prognózy o nárůstu letecké dopravy po covidové krizi nepočítaly s tím, že dojde k tak rychlému zájmu cestujících, zejména teď v létě,“ vysvětluje letecký publicista Ladislav Keller.

Málokterý evropský politik dokáže téměř každým svým projevem vyvolat tak silné reakce jako maďarský premiér Viktor Orbán. V rumunském Sedmihradsku nedávno prohlásil, že Maďarsko nechce být součástí světa smíšených ras. „Orbán nic neřekne náhodou. Vždy sleduje nějaký cíl – vyvolat rozruch a odvést pozornost od palčivých otázek, především vnitropolitických,“ soudí bývalý maďarský velvyslanec v Česku György Varga.