Nová česko-americká smlouva o obranné spolupráci vyvolala nesouhlas některých politiků z krajní pravice a levice, kteří dohodu považují za povolení pobytu amerických vojáků nebo za smlouvu o vybudování vojenské základny. Podle ministryně obrany Jany Černochové, která smlouvu podepsala v Pentagonu se svým protějškem Lloydem Austinem, jde o podobně významný krok jako vstup do NATO.

Přestože údaje společnosti CERMAT ukazují, že počet uchazečů o studium v Praze není o mnoho vyšší než kapacita škol, letošní přijímací zkoušky na střední školy provázela velká nervozita z nedostatku míst. Proč se před některými školami stály dlouhé fronty? A jak by se dal problém do budoucna vyřešit?

V posledních dnech došlo k posunu v bitvě o Bachmut, obě strany si ale změny vykládají jinak. Rusové považují město za obsazené a připisují si tak první významnější vítězství za posledních deset měsíců. Ukrajinci naopak poukazují na postup svých jednotek jižně a severně od Bachmutu, díky čemuž dostávají okupanty do obklíčení, samotné trosky města už podle nich nejsou významné.

Rozhodnutí vlády neuvalit spotřební daň na víno vyvolalo prudké reakce. Samotní vinaři říkají, že by je takový krok poškodil zejména vůči zahraniční konkurenci, ale výrobci piva nebo lihovin v tom spatřují vítězství lobbingu a příklad nespravedlivého přístupu. „Vinaři nic nezískali, jen jsme v některých ohledech zůstali tam, kde jsme byli, a v některých se to zhoršilo,“ brání se místopředseda Vinařské asociace Jiří Maděřič.

Politici slibují bohatství a prosperitu, investiční bankéři lákají na zisky z akcií a firma, která neustále neroste, zaostává za konkurencí. Podle řady studií je ovšem myšlenka neustálého růstu chybná a často vede jen k vyšší spotřebě, ne k většímu štěstí. Podle ekonoma Václava Smila si musíme uvědomit, jak moc plýtváme: „Mnoho lidí si to uvědomuje už 50 let. Ale ten cenový signál tam pořád není. Energie je pořád levná,“ tvrdí.

„Loni tady byla velká panika, která se ale ukázala nepodstatnou,“ říká v mimořádném Interview Plus kanadský vědec českého původu Václav Smil, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. „Jen za půl roku se ceny energií vrátily zhruba tam, kde byly dřív – sice ne úplně, ale už nejsou tak moc vysoké. Nikdo v Evropě nezmrzl, ekonomika se nezhroutila ani v Německu, které bylo tolik závislé na ruských dodávkách.“

Český rozhlas slaví 100 let existence. Po významnou část historie přitom šlo o Československý rozhlas a výročí si připomínají i kolegové na Slovensku. „Jsou to pro mě úžasné vzpomínky. Doufám, že něco jsem dal i jemu, ale rozhlas dal určitě více mně. Můj profesní život je po 45 let spojený s rozhlasem,“ říká generální ředitel Rozhlasu a televize Slovenska Ľuboš Machaj.

Rusko v posledních dnech provedlo masivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Jak z Kyjeva popisuje šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč, podle místních šlo o nejděsivější útok od loňského dubna, většinu raket se ale podařilo sestřelit, údajně včetně hypersonických střel Kinžál. „Pokaždé, když sem přijedu, tak je tu nějaký nový zdroj hrdosti na ukrajinskou armádu. Sestřelení potvrzené není, ale lidé to berou jako fakt a mají z toho obrovskou radost,“ přibližuje.

Vysoké zdanění novin, které navrhla vláda Petra Fialy, nemá ve srovnatelných evropských zemích obdoby. „Je to poslední facka a vzkaz vydavatelům. Mnohem důležitější je ale celý kontext několika posledních let,“ upozorňuje předseda představenstva Asociace online vydavatelů Libor Matoušek. Podle něj hrozí i kolaps distribuce tiskovin, pokud vydavatelé naplní svá slova.

Petr Pavel se po 28 letech jako teprve druhý český prezident po Václavu Havlovi zúčastnil pietního aktu k připomenutí romského holocaustu na místě koncentračního tábora v Letech u Písku. „Pro mě to má velký symbolický význam: Byl jsem tam v roce 1995, kdy tam poprvé přijel Václav Havel a byl to dost surrealistický zážitek,“ vzpomíná novinář Jindřich Šídlo.