Interview Plus

Bezúhonnost před zákonem i vlastním svědomím a vysokou mravní integritu musí mít člověk, kterému je udělena Cena Ferdinanda Peroutky. Zároveň musí ctít zásady demokracie a být nekompromisní k projevům totality. „Novinář čelí nebezpečím a výzvám i v těch nejlepších dobách. A já si pořád myslím, že naše doba je jedna z nejlepších, jakou český národ zažil,“ říká její čerstvý laureát, publicista a komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák z hnutí STAN jmenoval ekonoma Petra Zahradníka vládním zmocněncem pro euro. Proti jeho jmenování se ozvaly kritické hlasy nejen z opozice, ale i od stran vládní koalice. „Jedná se o mírné rozšíření mé dosavadní spolupráce, která začala před naším předsednictvím v Radě Evropské unie v roce 2022. Ten humbuk mě opravdu překvapil. Jde spíš o záminku než o příčinu, proč ta bouře vůbec vznikla,“ uvádí Zahradník.

Ministr vnitra Vít Rakušan na setkání s občany překvapil předpovědí, že vláda stihne vykoupit minoritní akcionáře energetické firmy ČEZ, což následně dementoval. A sotva se ceny akcií opět uklidnily, ukázalo se, že stát nechce stavět jen jeden nový jaderný reaktor, ale možná hned čtyři. „Zestátnění a stavba jaderných bloků je spojeno pupeční šňůrou, takže není pochyb, že se opravdu v tomto okamžiku odehrává zásadní rozhodnutí,“ soudí energetický expert Michal Šnobr.

Unijní lídři se na summitu shodli na uvolnění 50 miliard eur na pomoc Ukrajině. Po předcházejícím dlouhém odporu maďarského premiéra Viktora Orbána byla nakonec dohoda překvapivě rychlá. „Summit trval pět minut, bylo hotovo dřív, než začal. Je oprávněná otázka, jestli to všechno bylo nutné, protože za těch šest týdnů se toho mnoho nezměnilo, Orbán si téměř nic nevyjednal,“ míní Viktor Daněk, zástupce ředitele institutu Europeum.

Lidé v Německu už několik týdnů organizují pochody proti krajní pravici poté, co se na tajné konferenci za účasti členů Alternativy pro Německo (AfD), včetně tehdejšího osobního referenta její šéfky Alice Weidelové, diskutovalo o deportaci milionů přistěhovalců. „Strana se od toho nedistancovala, naopak při diskuzi v Bundestagu zaznělo, že země remigraci potřebuje a je to v souladu s ústavou,“ popisuje zpravodaj České televize v Německu Pavel Polák.

Kauza exposlance Dominika Feriho odsouzeného za znásilnění a probíhající proces s psychiatrem Janem Cimickým znovu otevřely debatu o přístupu k obětem sexuálního násilí. „Je strašně důležité, jak zareaguje okolí. A ve chvíli, kdy tam je sebemenší pochybnost, tak se oběť uzavře a už to nikomu neřekne,“ upozorňuje moderátorka České televize Martina Hynková Vrbová, která se před lety rozhodla vystoupit z anonymity a přinést své svědectví proti Cimickému.

Izrael má podle Mezinárodního soudního dvora zabránit genocidě v Pásmu Gazy a zlepšit tamní humanitární situaci. Expert na mezinárodní právo z Právnické fakulty UK Milan Lipovský zdůrazňuje, že předběžné opatření neznamená, že došlo k tvrzenému porušení mezinárodního práva: „Soud říká, že nějaké riziko tu je. Ale v žádném případě to neznamená, že v meritorním rozsudku řekne, že skutečně dochází ke genocidě. K tomu by bylo potřeba mnohem více důkazů.“

Desítky tisíc slovenských občanů minulý týden protestovaly proti záměrům vlády premiéra Roberta Fica zrušit Úřad speciální prokuratury a změnit trestní právo. „Změny jsou to brutální a já toto slovo nepoužívám často. Navrhují i velké snižování sazeb za korupci a jiné majetkové trestné činy a zkrácení promlčecí doby. De facto se to rovná generální amnestii,“ upozorňuje právník a novinář Tomáš Němeček.

Dvě stranická hlasování a mnozí republikáni už mají jasno. Jejich kandidátem na post amerického prezidenta je Donald Trump. „Má prakticky jasnou republikánskou nominaci. Ale jasné nemá finální vítězství proti Joeu Bidenovi. A proto se sponzoři a umírněnější republikáni snaží pomoci Nikki Haleyové, která by v souboji s Bidenem měla šanci získat i umírněné demokraty,“ popisuje novinářka Jana Ciglerová z Deníku N.

Před širším vedením KDU-ČSL, které se sejde v pátek na celostátní konferenci, stojí dvě základní dilemata – zda uspořádat volební sjezd na jaře, nebo na podzim a jestli vyměnit, nebo podržet svého předsedu. „Sjezd by měl zůstat na podzim, ale myslím si, že Marian Jurečka by měl odstoupit coby předseda a nechat věcem volný průběh,“ říká senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek.