Interview Plus

K návratu Roberta Fica do úřadu slovenského premiéra zbývají už jen formality – svou zemi by rád zastupoval už za pár týdnů na Evropské radě v Bruselu. Jakou zahraniční politiku bude prosazovat? Podle dosluhujícího ministra zahraničí Miroslava Wlachovského se Fico v kampani vymezoval proti vojenské podpoře Ukrajiny i integračním snahám v Evropské unii: „Z toho, co jsem mohl zažít, si myslím, že by byl na unijních i aliančních summitech s tímto názorem velmi osamocený.“ soudí.

Izrael pokračuje v útocích na pásmo Gazy a cílem předpokládané další fáze vojenské operace má být podle premiéra Benjamina Netanjahua naprosté zničení radikálního hnutí Hamás. Jeho útok si na izraelské straně vyžádal na 1300 obětí, mrtvých ale přibývá i mezi Palestinci. „Svět nezajímá naše utrpení. 7. října zažil Izrael trošku z toho, co my zažíváme 75 let,“ tvrdí palestinský novinář a mírový aktivista Ahmed Abú Artema.

Sobotní překvapivý útok Hamásu a následná izraelská odveta ukázaly, jak bezvýchodné jsou snahy o mírové řešení blízkovýchodního konfliktu. „Teroristé a extremisté na obou stranách jsou spojenci, kteří chtějí neklid,“ míní evangelický farář Mikuláš Vymětal, který studoval v Jeruzalémě a vedl tam semináře o zlepšení soužití mezi Izraelci a Palestinci.

Polsko čeká souboj dvou bývalých premiérů. V nedělních volbách proti sobě nastoupí vládní konzervativci Jaroslawa Kaczyńského a opozice vedená Donaldem Tuskem. „Opozice volby označuje za nejdůležitější od pádu komunismu. Je to proto, že po osmi letech má reálně šanci odstavit Právo a spravedlnost (PiS) od moci. Nemyslím si ale, že to tak vnímá většina polské společnosti,“ uvádí analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.

Německé zemské volby v Bavorsku a Hesensku vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, zhruba o pět procent ovšem posílila také protimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD). Hlasování ve dvou spolkových zemích, které dohromady tvoří téměř čtvrtinu obyvatel Německa, lze podle politologa Lukáše Novotného označit za referendum o vládě: „Je to jakési vysvědčení a vzkaz pro kancléře Olafa Scholze, že bude muset svou politiku formulovat a vysvětlovat jinak než dosud.“

Dění na Ukrajině vystřídalo v titulcích světových médií o uplynulém víkendu dramatické vyhrocení situace v Izraeli. „Každá taková událost Rusům pomáhá změnit téma a odvést pozornost jinam,“ konstatuje válečný reportér Tomáš Forró, podle kterého je přirozené, že se zájem médií o válku na Ukrajině postupně snižuje.

Letošní valné shromáždění synody katolické církve provázejí mimořádná očekávání. Biskupové a další významní představitelé se mají radit o reformách, které mají podle papeže Františka vést k tomu, že církev bude otevřená všem. „To shromáždění není parlament ani pastorační porada praktického rázu. Závěrem nemá být nějaká syntéza, o které se bude hlasovat, ale má se pěstovat harmonie různosti,“ přibližuje katolický kněz a teolog Benedikt Mohelník.

Česko, Polsko, Rakousko, Německo i Slovensko zavedly na svých hranicích dočasné kontroly. Oficiálním důvodem je opětovný nárůst počtu lidí, kteří se snaží do Evropy dostat nelegální cestou. „Státy na to mají právo, ale ukazuje se, že evropská migrační a azylová politika je v dlouhodobé krizi a nemá společné řešení. Proto nastupují partikulární řešení, ty ale řešením nejsou,“ upozorňuje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Přesčasy, málo peněz i času na soukromý život – takový je obrázek života lidí, na nichž stojí současné české zdravotnictví. Podle vrchní sestry ve znojemské nemocnici Jany Procházkové se blíží pomyslná poslední kapka: „Poslední dění, kdy nám politici lusknutím prstu schválili dovolené přesčasy, nás úplně demotivovalo. Nechceme je dělat, nechceme si vydělávat přesčasovými hodinami. V systému je nás málo a práci nelze kvalitně odvádět v rozsahu, který se po nás chce,“ tvrdí.

Z Náhorního Karabachu uteklo podle odhadů OSN během pár dní asi 100 tisíc etnických Arménů, kteří uprchli ve strachu před tím, co nastane po ovládnutí této enklávy Ázerbájdžánem. „Na cestě je poměrně dost lidí. Dá se předpokládat, že odejdou úplně všichni arménští obyvatelé až na ty, kteří nebudou moct. Odjíždějí automobily i na korbách náklaďáků či na traktorech. Je to skutečně útěk,“ popisuje Jan Machonin, rusista žijící v sousední Gruzii.