Západní státy dlouhá léta ignorovaly a podceňovaly významné signály ruské rozpínavosti. Událostí, které nám měly otevřít oči, bylo podle britského novináře a spisovatele Edwarda Lucase několik. Problém je, že jsme oči pokaždé zase zavřeli. „Mám obavu, že přestože veřejné mínění v zemích, jako je Česká republika, Slovensko, Polsko nebo baltské státy, je zcela probuzené, tak spatřuji náznaky, že Němci už zase upadají do spánku,“ varuje v Interview Plus.

Zatímco ukrajinská vláda, novináři i řadoví občané poskytují rozhovory, sdílejí fotografie a videa, z ruské strany se na veřejnost dostanou vesměs jen kontrolované výstupy oficiálních představitelů. Rusista Tomáš Glanc zdůrazňuje, že ruská společnost je pod brutálním tlakem a i nezávislé průzkumy veřejného mínění je třeba brát s rezervou: „Jsme v situaci válečného stavu. Každý ruský občan ví, že špatná odpověď na položenou otázku může znamenat trestní stíhání.“

Ruská invaze na Ukrajině se dostala do nové fáze a ruské jednotky se snaží prolomit ukrajinské obranné linie dlouhé stovky kilometrů na Donbase. Klíčovým cílem je už téměř zničené přístavní město Mariupol. „Ochota bojovat ze strany ruských jednotek, jestli není přímo diskutabilní, tak je u ní velký otazník,“ odhaduje v Interview Plus plukovník generálního štábu Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany.

Místo očekávaného rychlého vojenského úspěchu trvá ruská invaze na Ukrajinu už dva měsíce. I západní odborníci přitom předpokládali, že se Ukrajinci nevydrží bránit déle než 72 hodin. „Velkou ironií je, že se jim to podařilo právě díky Putinovi. Nenechal totiž své generály vést tu válku způsobem, na který byli vycvičení a připravení. Zjevně se považoval za strategického génia, který rozumí Ukrajině lépe než oni,“ říká přední znalec ruské politiky a vojenství Mark Galeotti.

Válka na Ukrajině přechází do nové fáze. Po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev se ruské jednotky stahují ze severu země na východ. „Naznačuje to, že celá operace bude přeplánována a hlavní úsilí se teď zaměří na zabrání celé Doněcké oblasti a případně posílení pozic na jihu u Černého a Azovského moře,“ soudí generál v záloze František Mičánek.

Do druhého kola francouzských prezidentských voleb stejně jako před 5 lety postoupili Emmanuel Macron a nacionalistická politička Marine Le Penová. Velkou neznámou ale tentokrát je, koho podpoří voliči kandidátů, kteří v prvním kole neuspěli. „Podíl hlasů voličů, kteří chtějí radikální změnu systému a mají velmi negativní názor na současného prezidenta, je velmi vysoký,“ uvádí politolog Lukáš Macek.

Politické kruhy ve Spojených státech vzpomínají na bývalou americkou ministryni zahraničí českého původu Madeleine Albrightovou, jejíž pohřeb se bude konat 27. dubna ve Washingtonu. „Je to velká ztráta, byla velkou přítelkyní mé rodiny, ale co je důležitější, je to ztráta někoho, kdo byl obrovskou inspirací, bojoval za svobodu a zastával demokratické hodnoty,“ říká Ian Brzezinski, syn legendárního bezpečnostního poradce prezidenta Jimmyho Cartera Zbigniewa Brzezinského.

Pokud by západní země uvalily na Rusko skutečné embargo na dovoz ropy a plynu, došlo by pravděpodobně k zastavení bojů na Ukrajině během měsíce nebo dvou. V rozhovoru pro BBC to řekl Andrej Illarionov, někdejší hlavní ekonomický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Václav Bartuška, který je zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost, je k tomu ale skeptický.

Rostoucí ceny energií, zboží i služeb začínají pociťovat mnohé české domácnosti. Podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) se značná část lidí i kvůli dopadům války na Ukrajině ocitne v bezvýchodné finanční situaci. „Zchudneme všichni. Toto je nevyhnutelné, dokonce i kdyby nebyla válka. Pomoci se dá jen těm, kteří upadnou do opravdové chudoby,“ říká v Interview Plus.

Přestože se mnohé státy zavázaly ke snižování emisí skleníkových plynů, jejich produkce stále roste a svět podle predikcí směřuje k dalšímu výraznému oteplení. „Na světových klimatických konferencích zazněla spousta slibů, ale reálná výkonnost při snižování emisí byla úplně jinde. Jediný kontinent, který své plány plnil, byla Evropa,“ upozorňuje exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).