Interview Plus

Během kampaně před prezidentskými volbami se kandidáti snažili oslovit voliče i netradičními způsoby. Mimořádnou pozornost přitáhla videa publikovaná pod názvem Fabulace Jana Špačka. Ty přitom více než standardní rozhovor připomínají estrádu či surrealistický kabaret. „Chtěl jsem přijít s něčím novým a ptát se politiků na jiné věci. Nejtěžší otázka, na kterou jsem se kdy zeptal, byla u současného prezidenta Petra Pavla: kolik ve své profesní kariéře zabil lidí.“

K jednotným přijímacím zkouškám na střední školy se letos hlásí o 13 procent žáků více než loni. Téměř dvě pětiny z nich chtějí na gymnázia, řada z nich se ale na svoji vysněnou školu nedostane. Podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) je nedostatečná kapacita problémem především Prahy a Středočeského kraje: „Zanedbalo to několik posledních vedení Prahy. 15 let vidíme, jaká je demografická křivka, a tomu měla být přizpůsobena infrastruktura,“ kritizuje.

Politici opět řeší výši svých platů. Po lednovém rozmrazení se jim totiž zvedly téměř o 13 procent. „Je to automat, dvou a půl násobek průměrné hrubé mzdy, akorát je tam dvouleté zpoždění. Mně přijde, že to není nic tak slavného, pokud od poslanců chceme kvalitní práci a aby nebyli zkorumpovatelní,“ soudí reportér serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší.

Část zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) si stěžuje na ředitele Ladislava Kudrnu, který vůči nim údajně uplatňuje bossing a cenzuruje jejich práci. „Když nastupoval, tak ve své koncepci naše oddělení velmi chválil. Od Vánoc se ale postoj vedení k naší práci výrazně změnil a začali jsme mít problémy pokračovat ve schválených aktivitách,“ popisuje Václav Sixta, zástupce vedoucího Oddělení vzdělávání.

Šestá souhrnná zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nepřináší nové vědecké poznatky ani zjištění, přesto je její vyznění varovné. Pokud chce lidstvo omezit zahřívání planety a zastavit jeho další růst, má k tomu poslední možnost. „Celý náš klimatický systém může v určitém okamžiku dojít do stadia, kdy se stane něco, co už nemůžeme zvrátit nebo bychom k tomu potřebovali strašně moc energie,“ vysvětluje meteoroložka Taťána Míková.

Statisíce lidí v Izraeli už dva měsíce protestují proti reformě justice prosazované vládou Benjamina Netanjahua. Ten nyní poprvé naznačil možnost ústupků, podle Ireny Kalhousové ale nejde o nic podstatného a snaží se jen uchlácholit veřejnost: „Neřeší to ty zásadní problémy, že by exekutiva, parlament, měl rozhodující slovo pro výběr soudců a že by Kneset mohl přehlasovat jakékoli rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ uvádí ředitelka Herzlova centra izraelských studií na UK.

Východoukrajinské město Bachmut se stalo dějištěm snad nejurputnějších bojů od začátku války. Ukrajinci odmítali ustoupit, přestože museli vzdorovat přesile, Rusové útočili i za cenu obrovských ztrát. Podle plukovníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany v Brně se město pro obě strany stalo symbolem, přestože nemá zásadní vojenský význam: „Rusové od léta nedosáhli významných územních zisků a Bachmut je jednou z možností ukázat, že speciální vojenská operace má nějaký výsledek.“

Ruské opozici se dostalo významného povzbuzení, když dokument o opozičním předákovi Alexeji Navalném získal filmového Oscara – na fungování opozice v samotném Rusku to ale má zanedbatelný vliv. Režim dál utahuje šrouby a novináři Vladimiru Kara-Murzovi nyní hrozí 20 let ve vězení za údajné šíření lží o ruské armádě. „Byl to velmi důležitý člověk, pomáhal vytvářet seznamy oligarchů, kteří se následně ocitali na sankčních seznamech,“ přibližuje novinář Ondřej Soukup.

Demonstrace Česko proti bídě, která skončila pokusem o svržení ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea a střetem s policií, se zúčastnil i děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík. On sám aktivní účast popírá a tvrdí, že jen pomáhal muži zraněnému policií. „Není to první událost, ke které se připletl. Byl pravidelným účastníkem dřívějších demonstrací na Václavském náměstí,“ připomíná politolog Aleš Michal.

Bezpečnostní informační služba varuje před nedozírnými důsledky, pokud by se z jakéhokoli důvodu omezil či zastavil dovoz léků z Číny. „Neumím si to představit, to množství je skutečně veliké. Evropa a do značné míry i Spojené státy jsou závislé na dovozech těch aktivních substancí právě z Číny,“ konstatuje Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.