CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
S Janem Bendigem jsme se domlouvali na rozhovoru v posledních měsících několikrát a vždycky do toho něco přišlo. Nejdřív kniha Roma boy, která vzbudila mimořádný zájem médií. Zpěvák v ní popisuje svou cestu z romského ghetta před zraky více než třech milionů diváků, kteří v roce 2009 sledovali hudební show Česko Slovenská SuperStar a poslali tehdy šestnáctiletému soutěžícímu tolik hlasů, že se stal druhým nejúspěšnějším Čechem soutěže (lepší už byl jenom Martin Chodúr – poznámka pro pamětníky). Pak incident s moukou, kterou ho při příchodu na slavnostní vyhlášení ankety Český slavík zasypal neznámý muž a který z Bendiga udělal oběť potenciálního rasistického útoku. Z té se před pár týdny stal na základě vyjádření kriminalistů z odboru extremismu a terorismu, kteří napadení označili za zinscenované, spolupachatel a vlnu solidarity vystřídala tsunami nenávisti. Samotného mě proto zajímalo, kdo přijde do studia, jak zvládá čelit enormnímu náporu emocí a čím chce prokázat svou nevinu, na které trvá. Odpověď nechávám na vás. 

Jan Bendig. Jak to bylo s moukou na Slavíkovi a kdo se s kým (ne)domlouval, těžké týdny a překonané ataky, předávání lásky

Výjimečné autorské rozhovory, které jdou do hloubky témat i příběhů lidí, kteří by Vás měli zajímat.

Za měsíční předplatné na Herohero.co/cestmir dostanete obsah bez reklam a v plné délce. Budeme v kontaktu a vy budete u dalšího rozvoje a nových výhod.

Society & Culture

Personal Journals

History

Philosophy

Places & Travel

Documentary

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Eva Burešová o sobě říká, že je zpěvačka, herečka, maminka a hlavně šťastná žena. K tomu poslednímu jí trvalo dojít nejdéle, hlavní roli v Národním divadle hrála už ve třinácti. Zatímco ostatní ji měli tehdy za malou holku, ona se cítila dospělá, a makala o to víc, aby dostávala další nabídky a mohla se věnovat tomu, o čem odmala snila. Před pár měsíci vážně přemýšlela, že se toho vzdá. Snaha dělat všechno správně a nezavdat nikomu důvod říct o ní něco špatného ji přivedla až do nemocnice. Tehdy si uvědomila, že buď začne dělat něco jiného, nebo se přestane hnát za tím, aby se zalíbila všem. Podstatnější než být vnímaná jako dobrý člověk, je pro ni se tak skutečně chovat a šířit dobro dál, zvlášť v dnešní době, kdy je mezi lidmi hodně strachu, nenávisti a smutku. S tímhle zjištěním, ke kterému je ráda, že dospěla ještě před třicítkou, i když to bylo těsně, přistupuje nejen nově ke své tvorbě a dlouhodobě k pomoci samoživitelkám i samoživitelům nebo šikanovaným dětem. Sama si zažila obojí. Svého prvorozeného syna vychovávala tři roky sama a ze základní školy v ní zůstala obava a nedůvěra v autority. O tom, jak se s tím vším vyrovnávala, kde nacházela oporu nebo kdo ji zklamal, který moment ve svém kariérním životě považuje za zlomový a v co doufá, že ještě přijde s věkem, mluví Eva Burešová velmi otevřeně. Věří, že upřímnost je cestou, jak dát druhým vědět, že v tom nejsou sami.

Eva Burešová. Cesta ke štěstí a snaha být dobrý člověk, boj s hejtry i vlastním obrazem, zlomy, pády a otevřenost

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Jednota v postoji a pomoci Ukrajině je po volbách ohrožená, míní europoslankyně Dita Charanzová. Před pěti lety byla zvolená za ANO, vývoj názorů hnutí na Evropu pro ni ale byl nepřijatelný, a proto z něj odešla. V rozhovoru popisuje, k jakému myšlenkovému posunu došlo u Andreje Babiše, a odpovídá na otázku, jaké postoje doopravdy zastává. Mluvili jsme ale taky o tom, co dělá vliv v Evropském parlamentu a jak probíhají vyjednávání. Ví o tom mnohé, byla totiž jednou z jeho vůbec nejvlivnější členek. Rozhovor jsme točili jen pár hodin po volbách a sdílím ho s vámi co nejdřív, protože otřesy v Evropě i Česku jsou a dost možná ještě budou značné. Proč uspěl Filip Turek? V čem jsou tyto volby budíčkem (nejen) pro české politiky? A může prezident Emmanuel Macron ustát prohru ve Francii? I o tom jsme se s Ditou Charanzovou bavili. 







Dita Charanzová. Vítězství extremistů, překreslování Evropy a budíček pro českou vládu, Babišova protievropská politika a změny postojů, ohrožená pomoc Ukrajině

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Pořád je čemu se smát, říká komentátor Jindřich Šídlo s tím, že jsou ale témata, ze kterých není na místě dělat si legraci. Jedním z nich je válka v Gaze, do hlubších debat o ní se vědomě nepouští, speciálně ne na sociálních sítích. Jakkoli se to ne vždy daří i jemu samotnému, považoval by za užitečné, kdyby si každý dal závazek, že než na ně něco napíše, bude tři minuty přemýšlet. Obezřetný je i v souvislosti s volbami, hlídá si, aby nikomu nedal podnět myslet si, že na nich má nějaký osobní zájem. Způsob, jakým přistupuje k novinařině, neovlivnil ani nedávný atentát na Roberta Fica. Slovenská média, která jsou mnohem víc součástí politiky než ta česká, i když ta se k tomu za posledních 10 let taky posunula, si podle něj nemohou nechat říkat, že jsou odpovědná za to, že se nějaký „šílenec“ pokusil zavraždit slovenského premiéra. Tamní vládní scéna k vyhrocené situaci přispěla. Úplně zdravé nebylo, ani když se čeští novináři nechali Andrejem Babišem nacpat do role jeho veřejného nepřítele. Zpětně to za chybu nepovažuje, přičítá to době a naplňuje ho to lehkým optimismem, že Česko je vlastně docela stabilní a že ani několik let soustředěné vlády Miloše Zemana s Andrejem Babišem ho neposunulo směrem k nedemokratickým maďarsko-slovenským tendencím ani o píď. Jak hodnotí vládu Miloše Zemana a co bylo exprezidentovým jediným úkolem v druhém funkčním období? Co si myslí o šéfovi hnutí ANO? Mají názorově zaujatá média vůbec schopnost referovat o politice a společnosti bez předsudků? A kam směřují Seznam Zprávy? I o tom jsme s Jindřichem Šídlem mluvili. 

Jindřich Šídlo. Arogance politiků a antibabišovská média, Seznam Zprávy a jejich názorové zakotvení, hanba Zeman

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Politická vůle směřovat ke konci války v Pásmu Gazy je evidentně velká nejen ze strany USA, ale i části izraelské vlády, problematický je protějšek, konstatuje reportér Jakub Szántó. Zásadní je podle něj uvědomit si, že na druhé straně vyjednávání není stát, ani legitimní politická síla, ale teroristická organizace na úrovni Islámského státu nebo Al-Káidy, která má v zásadě i stejný cíl. Boj na život a na smrt vede ve jménu islamistického chalífátu, nikoli palestinského národního státu, jak se spousta lidí mylně domnívá. Těžko si tak představit situaci, že Jahjá Sinvár někde v tunelech pod městem Chán Júnis, kde se pravděpodobně ukrývá, řekne ano a příměří začne fungovat. Skeptický je k mírovému plánu, který považuje spíš za americký, i jeho novinářský kolega a podcaster Pavel Pawluscha Novotný. I když připouští, že ne tolik. Pravdou je, že vůdce Hamásu reprezentuje to nejbarbarštější, co hnutí nabízí, ale taky jsou jeho součástí pragmatici, kteří žijí léta v zahraničí, zejména v Perském zálivu a jsou dost často pod tlakem tamních vlád. Tvrdit, že jeho stoupenci jsou na věky věků zplozenci pekla odsouzení k tomu, že buď zemřou, nebo se probojují do věčného chalífátu, a srovnávat je s antisystémovým Islámským státem nebo Al-Káidou, mu přijde nepatřičné. Hamás ve svých nejlepších dobách totiž dokonce zvažoval, že ve vztahu k Izraeli nastolí dlouhodobé příměří. V říjnu 2023 v něm ale převážilo nejtvrdší křídlo, které překročilo veškeré hranice. Takhle drsnou válku region nezažil a svět na to reaguje. Z jeho reakcí se ale často vytrácejí fakta a místo z historie vychází diskuze z hysterie, v níž se zlehka zachází s pojmy jako genocida nebo hladomor, které mají jasné právní definice, prozatím nenaplněné. Zatímco dřív byl Blízký východ okrajové téma, dnes jsou na něj odborníci všichni. I proto jsem znovu pozval k rozhovoru Pavla Pawluschu Novotného a Jakuba Szánto, kteří jsou regionu prokazatelně znalí a získávají informace přímo odtud. 

Novotný & Szántó. Boj o duši Izraele, kdy skončí utrpení lidí v Gaze, ideologie Hamásu a kritika Izraele

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Spíš mě znervózňují data než to, co se děje v přírodě, odpovídá biolog a ekolog David Storch na otázku, jestli planeta hoří. Říká, že globální oteplování samo o sobě nemusí být problém, protože biologická rozmanitost roste s teplotou, problematická může být rychlost, jakou k němu dochází a jakou predikují modely. I tak má ale na planetu mnohem horší vliv její přelidnění. Osm miliard je ve srovnání s ostatními populacemi živočichů úplný extrém a je to bezprostřední příčina enviromentální krize, která tady je, byť trochu jiná, než si lidé myslí. Snížení spotřeby by mělo být naším cílem, a to na základě postupných opatřeních vzešlých z demokratické diskuze, ne že se všichni sešikujeme do nějakých družstev, ve kterých budeme lokálně hospodařit, a tak zabráníme konci světa. V evropském kontextu je na místě mluvit především o ekologických změnách, a to až teď, kdy dochází k přeskupování vztahů mezi organismy – šíření nepůvodních druhů v naprosto bezprecedentní míře, křížení druhů, které se předtím nikdy nepotkaly, nebo vzniku nových typů prostředí včetně nových divočin. Právě v jejich důsledku totiž dochází k vymírání těch původních. Přesto doklady ve vědecké literatuře ukazují, že to všechno nelze jednoduše zarámovat tím, že příroda mizí. A zpětně vyšlo najevo také to, že úbytek hmyzu není tak razantní, jak uváděl slavný článek dvojice německých vědců, který způsobil obrovský poprask a kvůli kterému se ochrana hmyzu dostala dokonce do německého vládního programu. Na jakém čísle se počet obyvatel země zastaví? Je vůbec možné, aby člověk fungoval v souladu s přírodou a společnost přitom dál bohatla? Žijeme v době šestého masového vymírání? A co nejlepšího můžeme pro přírodu udělat? Poslechněte si, zajímavých a nezřídka překvapivých informací je rozhovor s profesorem Davidem Storchem plný. 

Jan Bendig. Jak to bylo s moukou na Slavíkovi a kdo se s kým (ne)domlouval, těžké týdny a překonané ataky, předávání lásky

Download our free app to listen on your phone