Laboratoř

Sýkora černohlavá, známá z amerického kontinentu, si v zimě ukládá do různých spíží až 5000 kousků semen denně. V zájmu přežití přitom musí vědět, kam je dala. Badatelé z Kolumbijské univerzity upozorňují, že mozek ptáků, kteří si takto ukládají rostlinné zásoby, bývá dočasně větší než u ptáků podobné velikosti s jiným potravním chováním.

Odborníci na biodiverzitu z Bonnu varují před konzumací žabích stehýnek. Spočítali, že počet stehýnek vyvezených do Evropské unie v letech 2010 až 2019 odpovídá zhruba dvěma miliardám usmrcených žab.

Více než polovina afrických nosorožců žije na soukromých pozemcích, nikoli ve státem spravovaných národních parcích. Rostoucí náklady na ochranu těchto zvířat před pytláky vedly vědce k doporučení, aby vlády farmáře v ochranářském úsilí podpořily.

Vědci zkoumali, jaká frekvence, míra a intenzita požárů je pro lesy vhodná, aby přírodě prospívala. Došli k tomu, že k přirozené obnově lesních ekosystémů přispívají požáry, které mají střední intenzitu a opakují se po několika letech.

Vědci zdokumentovali méně známé potravní chování velryb. S tlamou otevřenou do pravého úhlu velryby čekají, až jim hejna rybek samy vplují do úst. Podobné scény přitom obsahují už středověké spisy.

Na pařátech dinosaurů si evoluce vyhrála. Ne vždy ale sloužily jako nebezpečná zbraň. Někteří s jejich pomocí například vyhrabávali termity, jiným pomohly srpovité drápy o velikosti samurajského meče sbírat listí ze stromů.

Papoušek kakadu Goffinův prokázal velkou šikovnost při používání nástrojů. Uměl si poradit velmi dobře v situaci, kdy se měl dostat ke kešu ořechům. Většina papoušků pochopila, že aby to zvládli, budou potřebovat víc nástrojů, které musí použít ve správném pořadí.

Na přelomu prvohor a druhohor, před 250 miliony lety, vyhynulo přes 80 procent všech druhů organismů na planetě. Čekalo se, že dalších 5 až 10 milionů let se tu rozvíjely pouze jednodušší formy života. V Číně se ale teď našly fosilie z pravěkého moře s otisky rostlin, ryb, krabů, krevet, humrů a měkkýšů, které takovou hypotézu vyvracejí.

Vědci doložili, že zvuková komunikace u hmyzu funguje už nejméně 150 až 200 milionů let. Hmyz ji tedy používá o něco déle než obojživelníci, ptáci nebo savci. Nejstarší známý zvukový aparát, lidově nazývaný housličky, patřil druhohorním kobylkám.

Ohrožený králík japonský má zásluhu na tom, že se v pralese šíří semena nepříliš hojné rostliny Balanophora yuwanensis česky zvané hlívenec. Ta je známá z asijského lidového léčitelství.