Laboratoř

Výzkumníci z Austrálie nahráli na video záběry, na nichž chobotnice kolem sebe, ale i jedna na druhou, házely bláto, schránky plžů či další odpady. Podobné chování bylo zatím popsáno jen u mála živočichů, většinou u primátů, včetně člověka.

Ačkoliv je hmyz klíčový pro lidskou výživu i pro zdraví ekosystémů, bývá v ochraně přírody, zvláště pak mezi politiky, podceňovaný, píše v nové souhrnné studii mezinárodní tým vědců z Hong Kongu, Británie a z Česka. Poukazují na to, že už 30 let odborné studie upozorňují na význam ochrany hmyzu, ale v praxi se to zatím moc neprojevilo.

Krása může být pro ptáky přítěž. Pěvcům, kteří mají výrazné nebo unikátní zbarvení, častěji hrozí vyhynutí než ostatním. A častěji se s nimi obchoduje. Plyne to ze studie na téměř 500 ptačích, převážně tropických druhů.

Nová studie vědců z Vídně a St Andrews dokládá, že když jdou šimpanzi vedle sebe, dokážou sladit krok, podobně jako lidé. Umění dělat věci společně se stalo jedním z důvodů úspěchu člověka jako druhu.

Inovátoři ze státní univerzity v Severní Karolíně se rozhodli vyzkoušet, zda a jak spolu budou komunikovat rostlinné buňky, pokud projdou 3D tiskárnou. Metoda by se mohla hodit ke studiu regenerace rostlin z buněk, a to i u zemědělských plodin. Článek vyšel v časopise Science Advances.

Badatelé z Dallasu prostudovali satelitní snímky více než 85 tisíc jezer na planetě. Odhadují, že pokud globální teploty narostou o další 3 stupně Celsia, kolem 3800 jezer na světě by mohlo ztratit modrou barvu. Článek o tom vyšel v časopise Geophysical Research Letters.

Výkyvy klimatu v Africe souvisejí s klíčovými fázemi evoluce člověka. Došel k tomu mezinárodní tým vědců při výzkumu usazenin ze zaniklých jezer v jižní Etiopii. Článek vyšel v časopise Nature.

Účinek emisí skleníkových plynů je globální. O aerosolech, částicích, které vznikají spalováním, dlouho panovalo přesvědčení, že škodí jen v poměrně blízkém okolí zdroje, odkud unikly do ovzduší. Z nové studie však plyne, že aerosoly ke klimatické změně přidávají další negativní efekt – dokonce i za hranicemi oblastí, ze kterých unikly, píše se časopise ScienceAdvances.

Královny u sociálního hmyzu jsou matkami veškerého potomstva kolonie. Žijí proto mnohem déle než dělnice. Vědci na konkrétním druhu mravence doložili, že jejich délka dožití souvisí s hladinou inzulínu. Studie o tom vyšla v prestižním časopise Science.

Mezinárodní tým vědců popsal, jak naše tělo v interiérech budov nejen vytváří, ale také odbourává chemické látky. Pomáhá mu s tím ozón. Článek o tom vyšel v odborném časopise Science.