Laboratoř

Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Měl dlouhý krk a byl poměrně malý. Vážil něco mezi 9-30 kg. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.

Nejen nám lidem, ale i myším se zdají sny. Děje se to během takzvané REM fáze spánku. Pohyby očí při něm podle nové studie kalifornských vědců korespondují s děním ve snu. Myš, a zřejmě i člověk, si do něj promítá, co přinesl den.

Badatelé z Queen Mary University v Londýně popsali dosud neznámý způsob vzniku mravenčích superkolonií. Je výsledkem křížení mezi blízce příbuznými druhy. Výzkum probíhal na invazním druhu z tropů, na takzvaných ohnivých mravencích rodu Solenopsis. Studie vyšla v časopise Nature Communications.

Izraelští neurovědci uspořádali soutěž mezi rybami v tom, jak rychle dokážou doplavat za odměnou. Pokus dělaly s karasem zlatým, oranžovou rybou známou z akvarijních podmínek. Článek o jejich pokusu vyšel v časopise Behavioral Brain Research.

Moderní člověk, Homo sapiens, přišel do severní Číny asi před 40 tisíci lety. Mezinárodní tým antropologů dokázal, že tam lidé pomalovávali kamenné nástroje dvěma druhy okru. Studie o tom vyšla v časopisu Nature.

Tým výzkumníků z Ugandy a Británie zjistil, že pro potravu k lidským sídlům vyrážejí šimpanzí samice méně často než samci. Tím se vysvětlilo, proč šimpanzí skupiny, které pozorovali mimo prales, byly méně početné. Studie vyšla v časopise Animal Behaviour.

Bakterie v našem střevě vyrábějí řadu chemikálií. O jedné z nich, zvané colibactin, vědci zjistili, že probouzí "spící" viry, které napadají sousední bakteriální buňky. Poznání toho procesu může přispět k výzkumu nádorů tlustého střeva. Studie vyšla v časopise Nature.

Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů. Kdyby se jim to nepovedlo, život na planetě by se odvíjel jinak.

Ryby se ani zdaleka nedají označit za němé, jak se traduje. Schopnost zvukové komunikace je pro ně tak důležitá, že ji různé skupiny v evoluci nezávisle na sobě objevily nejméně 33krát. Studii Cornellovy univerzity o tom zveřejnil odborný časopis Ichtyology and Herpetology.

Výběr stravy výrazně působí na náš metabolismus. Může na něj působit dokonce víc než léky. To uvádí studie australských vědců v časopisu Cell Metabolism. U myší například doložili, že strava s výrazným přebytkem proteinů snižuje přesnost přepisu dědičné informace, a tím i kvalitu výroby enzymů v játrech.