Laboratoř

Z kosterních pozůstatků více než 2 300 raných evropských zemědělců a pastevců plyne, že násilí bylo v mladší době kamenné na denním pořádku. Každá desátá nalezená lebka z té doby ze 180 různých evropských lokalit má zranění.

Biologové z univerzity v Pensylvánii se snažili najít nervové dráhy, které motivují k pohybu. Vědci nechali myši běhat v kolečku a tyto dráhy zkoumali. Ukázalo se, že k radosti z pohybu výrazně přispěly bakterie v myším střevě. U zvířat, která se střevní mikroflóry zbavily, mozek nevyprodukoval signál odměny.

Kolem 150 druhů žab na světě je průhledných. Nová studie to vysvětluje ukládáním červených krvinek do jater. Děje se to ve zvláštním klidovém režimu během spánku. Kromě netradičního vzhledu vědce zaujalo, že se při takové akci žabám nesráží krev.

Češi sami sebe řadí mezi největší spáče na světě. Plyne to z velké britsko-francouzské studie, do které se zapojilo více než 700 tisíc dobrovolníků ze 63 zemí světa. Subjektivní údaje o délce spánku vědcům posílali sami účastníci pokusu.

Bipední chůze v evoluci člověka zřejmě nevznikla při chůzi na zemi, ale v situacích, kdy se naši dávní předkové věšeli na stromy a potřebovali někam přelézt po větvích. Vědci to doložili pozorováním šimpanzů, našich nejbližších příbuzných.

Antropologové po letech opět přezkoumali čelist starého rybáře nalezenou v katalánské části Španělska starou 45 až 66 tisíc let. Původně si mysleli, že je neandertálská. Nová analýza napovídá, že může jít buď o jednu z nejstarších fosilií archaického Homo sapiens, nebo kost patří druhu, který rysy archaických Homo sapiens a neandrtálců kombinoval.

Takzvaná environmentální DNA pomohla lidstvu odhalit, jak před dvěma miliony let vypadala příroda v severním Grónsku. Nejvíc vědce překvapilo, že tam tenkrát žili mastodonti. Krajinou se proháněli sobi karibu, zajíci a další zvířata, rostla tam řada bylin i stromů, u pobřeží plavali krabi a korály.

Na Univerzitě Jana Keplera v Linci vědci úspěšně vyzkoušeli známou houbu asijského původu reishi jako součástku v elektronice. Doteď se využívala zejména jako doplněk stravy. Nejnověji autoři studie zjišťují, zda by se z reishi daly vyrábět biologicky rozložitelné součástky do počítačových čipů nebo baterií.

Mezinárodní konsorcium vědců se snaží přečíst genetický kód krásnooček. Důvodem zájmu je možnost využití těchto organismů k výrobě biopaliv, ve výživě, robotice nebo při léčbě nádorů.

Běžná mikroskopická houba dokáže odstraňovat toxickou formu rtuti z půdy v okolí kořenů zemědělských plodin. Rostliny, v tomto případě kukuřice, díky ní přežily. V pokusu vědců z Marylandu houba dokonce zvládla vytáhnout škodlivou formu rtuti i ze slané a sladké vody.