500 metrů pod antarktickým ledem výzkumníci z německého ledoborce Polarstern objevili zatím největší kolonii ryb na světě. Ryby zvané ledařky tam hlídají desítky milionů hnízd s potěrem. „Kolonie se rozkládá na rozloze kolem 240 kilometrů čtverečních, což se dá přirovnat k rozloze Brna,“ říká bioložka Zuzana Musilová. Objev zveřejnil odborný časopis Current Biology.
Vzorky DNA z vodních toků se už několik let používají k určování toho, co ve vodě žije. Dva nezávislé vědecké týmy z Británie a Dánska odebraly tentokrát DNA ze vzduchu, a to v zoologických zahradách. Podařilo se jim tak určit řadu obyvatel zoo, jejich potravu i zvířata z blízkého okolí.
Lidský mozek zpracovává neustále nové a nové vizuální vjemy. Pokud neregistruje stav nebezpečí, určuje je třeba i s několikasekundovým zpožděním. Článek o tom vyšel v odborném časopise Science Advances.
Jihokorejští vědci odhalili, jak se balí lidská DNA. V trojrozměrném obrazu sledovali, jak se metrové vlákno skládá do struktury o rozměrech v řádu mikrometrů. Smyslem postupu je, aby se dědičná informace při přepisu do RNA nepoškodila, popisují autoři studie v časopisu PNAS.
Mravenci mají dva žaludky. V jednom zpracovávají potravu a ve druhém ukládají tekutiny, které pak sdílejí s dalšími mravenci v kolonii. Ty nemají jen výživnou, ale i informační hodnotu. Například u chův, které pečují o mravenčí dorost, našli vědci v žaludcích více proteinů proti stárnutí než u jiných mravenců. Článek vyšel v odborném časopise eLife.
Pacienti, kteří kvůli viróze ztratili čich, můžou z ranní kávy cítit odpadky nebo zkažené maso. Informuje o tom časopis Chemical Senses. Tým badatelů, který se tím zabýval, zjistil, že zmíněný jev zvaný parosmie se týká častěji mladších pacientů a žen.
Vědci našli oblíbené místo ohrožených velryb černých. Jde o Záliv svatého Vavřince v Kanadě. Velryby se tam každý rok vracejí, zdrží se třeba i pět měsíců. Článek o tom vyšel v odborném časopise Inter Research, který se zabývá ohroženými druhy. „Nepříjemně mě překvapilo, jak málo těch velryb je,“ komentuje studii hydrobiolog Adam Petrusek.
Britským badatelům se podařilo ovlivnit pohlaví embryí laboratorních zvířat. Dosáhli toho zásahem do genomu rodičů. Cílem snah vědců je zajistit, aby se zbytečně neprodukovala zvířata obojího pohlaví tam, kde stačí jedno. Studie vyšla v časopise Nature Communications.
Obyčejná plastová krabička z restaurace se může stát oblíbeným sídlem mikrobů. Bakterie si v rozkládajícím se plastu snadněji vyměňují genetický materiál a stávají se tak odolnějšími vůči antibiotikům. Článek na toto téma vyšel v odborném časopise Journal of Hazardous Materials, 2021.
Vědci ze dvou uznávaných institucí, z Imunologického institutu La Jolla v San Diegu a z MIT, představili nový typ přísady do vakcín, která příspívá k tomu, aby očkování vyvolalo silnější imunitní odpověď. Mohla by se stát účinným nástrojem, jak zvýšit naši obranyschopnost vůči řadě virů, včetně HIV. Píšou o tom v časopise Science Immunology.
26 min
About Laboratoř
From the publisher's feed
Vědci vysvětlují novinky o přírodě a lidech.
Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro
href="https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.rozhlas.mujrozhlas" rel="noopener noreferrer">Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.