Laboratoř

Přejídání nebývá hlavní příčinou obezity. Upozorňuje na to studie vědců ze Spojených států a Dánska. Podle nich je důležitá i reakce těla na kvalitu jídla, které konzumujeme. „Záleží na tom, zda jíme něco, co vyprovokuje inzulin, aby se prudce zvýšil, nebo snížil,“ vysvětluje neurofyziolog František Vyskočil.

Roztržitost může komplikovat život. Vědci ze státní univerzity v Michiganu přišli na to, že lidem od ní pomáhá psychoterapeutická metoda založená na takzvané hluboké meditaci. Zvyšuje totiž schopnost rozpoznat chyby a reagovat na ně. Studie o tom vyšla v odborném časopise Brain Sciences.

Chřestýši úspěšně matou ucho člověka, případně jiných savců. Čím rychleji se k nim blíží potenciální nepřítel, tím vyšší je frekvence zvuku, kterým se ho snaží od setkání odradit. U jejich protějšku zvuk vyvolává dojem, že had je blíž než ve skutečnosti. Studie o tom vyšla v časopise Current Biology.

Chemičtí inženýři ze Saint Louis přiměli bakterie vyrábět odolné tkaniny z materiálu podobnému svalovým vláknům. Jsou desetkrát tenčí než lidský vlas, ale také mimořádně odolné a levné. Jejich chemickou podstatou je titin, jedna ze složek svalového vlákna.

Látka, která nám koluje v mozku, pomáhá rostlinám si zapamatovat sucho. Když je méně vláhy, rostliny začnou hromadit kyselinu gama-aminomáselnou (GABA) a ukládat ji do svých tkání. Čím víc jí rostlina nashromáždí, tím víc ráno přivře průduchy, kterými se z ní odpařuje voda. Těmi zároveň do listů proudí vzduch a s ním oxid uhličítý - zdroj pro výrobu živin, cukrů při fotosyntéze.

Australští vědci zjišťovali, co pomáhá udržovat při životě populace lovených ryb. S využitím metod moderní genetiky doložili, že zásluhu na tom mají nejen vyspělé, starší samice, ale i ty menší a mladší. Plodí sice méně jiker, ale jejich podíl na zachování rodu je větší, než se předpokládalo.

Les drží při životě s pomocí hub, které si mezi sebou posílají vodu a živiny. Nová studie dokládá, že houby mohly mít důležitou úlohu i v dávné historii Země. Houba stará 635 milionů let, jejíž zkamenělinu vědci našli v Číně, zřejmě přispěla k obnově života na planetě po tehdejší době ledové.

Nová srovnávací studie třídí výsledky výzkumů více než 844 etnografů z celého světa, které se týkají soužití člověka a psů. O domestikací psů u přírodních národů podle ní mnohdy rozhodlo to, jak zvíře přijaly ženy.

Entomologové a životní partneři ze Státní univerzity v Michiganu objevili ve Střední a Jižní Americe desítky nových druhů brouků, kteří se živí houbami. Kvůli zásadnímu významu samiček pro přežití těchto takzvaných ambroziových brouků je pojmenovali po ženských hrdinkách ze sci-fi filmů.

Mezinárodní tým vedený odborníky z Austrálie zkoumal, kdo z pravěkých příbuzných a předků člověka žil na ostrovech v jihovýchodní Asii, v oblasti, kterou proslavily nálezy několika druhů rodu Homo. Výzkum překvapivě odhalil stopy denisovanů, známých dosud jen ze Sibiře.