Laboratoř

Tající sníh ve městech za sebou nechává mikroplasty a nanoplasty. Vědci z kanadské McGillovy univerzity na to přišli díky nové metodě, která odhalí plasty až do velikosti jednoho pikogramu – to je bilióntina gramu.

Současný koronavirus se šíří formou aerosolu. V jaké míře, to se zatím přesně neví. Tým vědců z univerzity v Coloradu zkoumal, jak to funguje. Uvažoval o něm jako o každém jiném aerosolu, tedy částicích různé velikosti, které přežívají určitou dobu v ovzduší a dokážou putovat i na delší vzdálenosti.

Zoologická zahrada v Helsinkách zorganizovala neobvyklé kino pro chvostany, primáty jihoamerického původu. Nechala je sledovat filmy bez zvuku. Zvířata zaujaly zvláště záběry s potravou. V dřívějších pokusech se ukázalo, že je také baví poslouchat zvuky velkoměsta.

Výzkum jídelníčku vlků v severním Mongolsku ukázal, že když můžou, uloví si raději volně žijící zvířata, než by ohrožovali stáda ovcí či skotu. 87 procent stravy vlků v dané oblasti Mongolska tvořila divoká zvířata, zvláště pak srnec sibiřský, ze 13 procent vlci konzumovali malé savce, ptáky, hmyz nebo ovoce.

Včela nebo čmelák se můžou nakazit viry. Čím druhově rozmanitější společenstva ale tvoří, tím jsou proti virózám odolnější. Ukázala to vědecká studie na několika tisících opylovačích ze čtrnácti amerických farem. Vědci z Michiganu se zajímali o včely medonosné i samotářky, a o místní druhy čmeláků. Jejich studie vychází z předchozích 20 let výzkumů a publikoval ji odborný časopis Ecology.

Studie univerzit v Lincolnu a Vídni zveřejněná v odborném časopise Animal Cognition se zaměřila na chování nově vylíhnutých mláďat aligátora a kajmana. Plyne z ní, že malí aligátoři jsou aktivnější. Důvodem je větší bezpečí rodičů.

Další vědecká studie dokládá, že lamy produkují kvalitní protilátky proti covidu-19. V laboratořích amerického Národního ústavu zdraví (NIH) dokázaly zablokovat klíč, kterým si koronavirus otevírá cestu k infekci živých buněk, takzvaný spike protein. Při pokusech ho účinně ochromila zvláště látka z lamy, kterou vědci pojmenovali NIH-CoVnb-112.

Řada ostrovních druhů hmyzu v arktických a subarktických oblastech v evoluci ztratila schopnost létat. Odborníci z australského Melbourne ověřovali hypotézu Charlese Darwina, že to souvisí se silou větru, který hmyz v těchto oblastech jižní polokoule ohrožuje. Populární přírodovědec se nemýlil.

Při vzniku a léčbě cukrovky 2. typu mohou hrát důležitou roli některé bakterie. Badatelé z Oregonu při pokusech na myších doložili, že druhy Lactobacillus johnsonii a gasseri léčbu podporují. Naopak bakterie Romboutsia ilealis a Ruminococcus gnavus působily škodlivě.

Život dokáže přežít i nad bodem varu. Oceánografové z USA a Německa a Japonska ho našli i v usazeninách na dně moře, kde teploty dosahují kolem 120 stupňů Celsia. Rozmanitost druhů mikrobů hluboko v oceánu je velká, dokonce podobná jako na zemském povrchu.