Laboratoř

Středoamerický netopýr listonoh vrásčitý volí svérázný způsob námluv. Sameček má během nich bradu a ústa zakryté chlupatou rouškou. Když se přiblíží akt páření, netopýr si ji strhne.

U dětí, které neměly dobré zázemí v rodině, se vlivem předškolního tréninku sociálních a emočních dovedností snížilo rizikové chování v době, kdy byly teenagery. Dokládá se studie zveřejněná v časopise American Journal of Psychiatry.

Nejen rybám nebo mihulím, ale i několikamilimetrovým larvám kraba, medúzám nebo žebernatkám, pomáhá při pohybu podtlak a sání vody. Unikátní srovnávací studie na bezobratlých dokládá, že takový pohon se v přírodě vyskytuje častěji, než se zdálo.

Izraelští vědci vyzkoušeli na zdravých šedesátnících takzvanou hyperbarickou léčbu kyslíkem. Podařilo se jim zmírnit dva projevy stárnutí v buňkách – zkracování ochranných čepiček chromozomů a výskyt vadných bílých krvinek v krvi.

Některým pacientům s diabetem se zhoršují čichové schopnosti. Vědci ze Švédska, Polska a Číny doložili, že k tomu může přispět strava, v níž převládají sacharidy. Ve vědě přibývá důkazů o tom, jak úzce čich souvisí s naší výživou a zdravím.

Experiment s přečištěnou odpadní vodou v Arizoně dokládá, že do obnovených slepých ramen řek se i ve městech může brzy vrátit život. Na řece Santa Cruz poblíž centra amerického města Tucson se už první den po spuštění projektu u vody objevilo 7 druhů vážek a po 10 měsících více než 40 různých druhů tohoto hmyzu. Postupně se přidávaly i méně mobilní skupiny jako jsou jepice nebo chrostíci.

Paleontologům se podařilo popsat téměř kompletní kostru mladého dinosaura, který žil před 220 miliony lety. Byl to býložravec, zařadili ho mezi plateosaury a dostal přezdívku Fabian. Zaujal hlavně tím, že se poměry jednotlivých částí těla rodičům podobal víc než mláďata jiných zvířat.

V anglosaských zemích děti o Haloweenu koledují. Chodí dům od domu a dostávají sladkosti. Vědci z kalifornského San Diega zjistili, že infekce na bonbónech zůstala v 60 procentech případů, když si jejich covid pozitivní dárce neumyl ruce nebo když při předávce zakašlal. Riziko nákazy je však poměrně nízké.

Doba, kdy začali afričtí předchůdci moderního člověka používat dokonalejší nástroje včetně šípů, byla také érou velkých změn v tamních ekosystémech. Studie mezinárodní skupiny vědců z východní Afriky odhaluje řadu detailů o životě a flexibilitě lovců a sběračů, kteří tyto změny prožívali.

Vědci z Finska oslovili majitele psů s otázkou, čeho se jejich pes bojí a jakými úzkostmi případně trpí. Celých 32 procent dotázaných uvedlo strach z hluku – čím staršího psa měli, tím víc se bál; 17 procent zvířat mělo strach z jiných psů, 15 procent z cizích lidí a 11 procent z neznámých situací.