Laboratoř

Tým z přírodovědeckého muzea v Denveru odebral od svých návštěvníků-dobrovolníků vzorky bakterií z úst a porovnal je s údaji o životním stylu a zdraví. Potvrdil známý předpoklad, že kdo nechodí k zubaři, má v ústech více mikrobů. Kromě varováním před parodontózou je výsledkem studie detailní zpráva o stavu ústní mikroflóry. Její znalost může pomoci zjistit, jak stav zubů souvisí s dalšími nemocemi.

Mezinárodní tým vedený odborníky z univerzity v anglickém městě Bath zkoumal partnerské chování menších vodních ptáků kulíků. Zjistil, že páry těchto ptáků, které se úspěšně rozmnožily, spolu mnohdy nezůstanou. Plyne to ze studie zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports.

Nejbližší příbuzní člověka, bonobové, pomohli vědcům vyhledat a popsat nový druh houby příbuzné lanýžům. Stejně jako u nás v mírném pásmu i v Africe tento typ hub slouží zvířatům k obživě. Hlavně ale pomáhá stromům, případně dalším rostlinám, čerpat z půdy živiny.

Život možná existuje i mimo planetu Zemi. Nejčastěji vědci hledají stopy po bakteriích, které zvládají i život v extrémních podmínkách. Nová studie ale naznačuje, že náš imunitní systém zatím není na případné setkání s mimozemskou infekcí připraven. Bude důležité chránit zdraví týmů, které se chystají hledat stopy života na Marsu, Venuši nebo na měsících Jupitera.

Určité typy střevních bakterií pomáhají imunitnímu systému zdolat nemoci. Odborníci z Calgary to prokázali u myší, při pokusné imunologické léčbě některých nádorů. Pomáhající bakterie měly společné to, že vyráběly malou molekulu inosin.

Nástupu chřipky může zabránit rinovirus, jeden z původců běžného nachlazení nebo rýmy. Ukazuje to nový výzkum z nemocnice, která je součástí Yaleovy univerzity. Imunitní pohotovost, kterou rinovirus vyvolal, trvala nejméně 3-5 dní a u většiny pacientů chřipkovou infekci úplně zastavila.

Půdní členovci rozkládají rostlinnou hmotu. Obohacují půdu o živiny a tím ji udržují zdravou. Kvůli klimatické změně se ale postupně zmenšují a kvůli zemědělství jich ubývá. Němečtí badatelé zjistili, že tomu nedokáže zabránit ani návrat k ekologickému hospodaření.

Když jsme dlouhodobě vystaveni hluku z dopravy, má to neblahý vliv na náš zdravotní stav. Rozsáhlý výzkum univerzity v Oxfordu založený na datech o půl milionu lidí ze tří různých evropských databází teď potvrdil výsledky dřívějších studií, které spojují hluk s obezitou.

Primáti s větším mozkem ovládají složitější pohyby končetin lépe a zdatněji než ti s menším mozkem. Naučit se jemnou motoriku jim trvá déle, lidem ze všech nejdéle. Tato strategie ale vede k lepším výsledkům.

Badatelé z Harvardovy univerzity se zajímali o to, jak si náš mozek organizuje čichové vjemy. Rozhodující jsou chemické vlastnosti vonné látky. Svou roli hraje ale i osobní smyslová zkušenost.