Laboratoř

To, zda jsme ochotní přijmout počáteční pandemická opatření, souvisí i s krátkodobou pamětí. Čím lepší ji máme, tím spíš jsme podle vědců ochotní nosit roušky.

Badatele z pracovišť v Austrálii, Papuy Nové Guineje a Česka zajímalo, jak se dávno před příchodem člověka po světě šířil jeden druh včely, která je důležitým opylovačem oblastí od jižní Číny až po Austrálii. Podařilo se vypátrat, že tato včela pochází z Pacifiku.

Lišky na předměstí vypadají jinak než lišky venkovské. Plyne to ze studie několika britských a amerických univerzit. Na základě měření lebek vědci zjistili, že liškám žijícím po generace v městském prostředí se zmenšuje mozek, a že samci se kratším a širším tvarem čenichu více podobají samicím.

Jihokorejští a američtí vědci geneticky upravili malou kvetoucí rostlinu huseníček tak, aby lépe hospodařila s vodou. Do zvětšených buněk v listech dokázala ukládat větší objem vody, podobně jako to umí kaktusy. Tím se stala odolnější vůči suchu.

Při velkých požárech unikají do atmosféry velká množství skleníkových plynů. Naopak malé požáry ale přírodě prospívají. Z nové studie plyne, že na rašelinných půdách se díky nim vytvoří krusta, která brání emisím.

Z výzkumu zbytků obsahu severoamerické fajfky staré 1400 let plyne, že původní obyvatelé západního pobřeží Spojených států kouřili listí ze škumpy, keře severoamerického původu. Mísili je nejspíš s různými druhy tabáku.

Morčata pocházejí z peruánských And a jejich zdomácnění tam mohlo probíhat už zhruba před 10 tisíci lety. Do Evropy se podle nové studie mezinárodního týmu vedené badateli z Nového Zélandu domácí morčata dostala na přelomu 16. a 17. století a to přes karibské ostrovy.

Zatím nejstarší známý luk a šípy objevili archeologové v tropickém deštném lese na Srí Lance. Na konci starší doby kamenné, před 45 až 48 tisíci lety, mohl pomáhat lidem při lovu menších, obratných zvířat, jako jsou opice nebo veverky.

Lidská civilizace ohrožuje zvláště ty druhy obratlovců, kteří nemají žijící blízké příbuzné a právě ty mnohdy žijí v zalidněných oblastech. Plyne to z velké mezinárodní studie vedené badateli z Tel Avivu. Mezi nejohroženější plazy na světě zařadili i želvu Mary River populární zvláště mezi rockery.

Různé tlupy šimpanzů ve volné přírodě loví termity svým vlastním, unikátním způsobem. Zjistili to němečtí badatelé z Institutu Maxe Plancka. K vybírání termitišť šimpanzi používají třeba klacíky a mladá zvířata se učí používat nástroje po vzoru dospělých.