Laboratoř

O ponorkové nemoci v hejnu, nenápadném mlíčí a rybě v zrcadle. Debatují ichtyolog Petr Ráb, hydrobiolog Adam Petrusek a herečka Zuzana Vejvodová.

Co jedli australopithekové? Mohli neandrtálci pořádat pohřby? A jak dopadlo jejich setkání s moderními lidmi? Debatují Vladimír Sládek, Jan Havlíček a Martina Hudečková.

Badatelé z univerzity v Arizoně propočítali, že za 50 let s námi na planetě možná nebude až třetina dnešních druhů rostlin a živočichů. Překvapilo je, že vyšší teploty se na vymírání podílely o něco méně, než čekali. Mnoha druhům se stala osudnou spíš ztráta stanovišť nebo příliš pomalý přesun do bezpečí.

Rodiče na svá novorozeňata a batolata mluví často zpěvnějším tónem hlasu a pomalejším tempem, než na dospělé, prodlužují samohlásky. Studie univerzity v Washingtonu dokládá, že taková mluva rodičů s dítětem se zřejmě v evoluci osvědčila. Dokáže uspíšit rozvoj řeči.

Virologové z epicentra onemocnění, z čínského Wu-chanu, přišli na to, že epidemie SARS z roku 2003 a nyní se šířící koronavirus používají k infekci stejné „vstupní klíče“ do lidských buněk. Své závěry zveřejnili v časopise Nature. Způsob, jak jim v tom zabránit, hledají i čeští vědci.

Ptakopyskům, menším obojživelným savcům z Austrálie, ubývá míst pro život. Dlouhodobě jim vadí, když lidé mění krajinu kvůli zemědělství, staví nové přehrady nebo vodní elektrárny. V posledních letech, kdy sucho a vedra ovládly australskou krajinu, ale těmto zvířatům navíc stále častěji vysychají říčky, u kterých bydlí.

Fenoménem dnešní doby jsou oprávněné obavy o vliv člověk na přírodu, zvláště pak na biodiverzitu a rozmanitost druhů. Nejde ale o jev, který se týká pouze dnešní éry klimatické změny, k níž svou činností přispíváme. Nová vědecká studie dokládá, že už před 4 miliony let ve východní Africe, odkud pocházíme, vymíraly některé velké šelmy, protože jim člověk bral ulovenou potravu.

Entomologové z Illinois zkoumali, jak jihoameričtí mravenci druhu Gigantiops destructor zvládají terén deštného lesa v Amazonii. Přelézat každý lísteček bývá pro tyto menší tvory obtížné, a tak je evoluce vybavila ke skoku. Jejich pohyb může inspirovat i tvůrce biotechnologií.

Kanadští vědci zjistili, že přítomnost psa pomáhá dětem mladšího věku při čtení. Děti v takové situaci četly lépe, déle a soustředěněji. Na tom, jakého plemena byl pes, nezáleželo, bylo také jedno, zda šlo o štěně nebo o dospělé zvíře. Výzkum si klade za cíl přispět k výuce dětí, kterým se čtení nedaří.

Kvůli klimatické změně přibývá ve světě srážek. Podle zjištění vědců budou ale přesto rostliny v Evropě, Asii i v Severní Americe, včetně stromů, postupně spotřebovávat více vody než v současnosti. Zvláště ve středních polohách mezi rovníkem a póly, kde žijí miliony lidí, klimatická změna krajinu spíše vysuší.