Laboratoř

Vědci z Oxfordu poprvé identifikovali části dědičné informace, které souvisejí s levorukostí. Už déle je známo, že je geneticky podmíněná asi tak ze čtvrtiny. Z nových poznatků plyne, že levá a pravá hemisféra u leváků spolu v řečové oblasti zřejmě komunikují lépe než u praváků.

Když mouchy octomilky konzumují potravu s vysokým obsahem cukrů, klesá u nich hladina látek potřebných pro normální fungování mozku. Vědci z univerzity v Michiganu nechali část much v pokusu hladovět a část mohla bez překážek povečeřet glukózový džem – ty mouchy, které se cukrem přejedly, měly otupělá čidla sytosti a nedokázaly poznat, že už nemají hlad.

Biologové z univerzit ve Washingtonu a Virginii zkoumali, jak se změnil běžný americký zvonek od poslední doby ledové. Zjistili, že v areálech, kam se za posledních 15 tisíc let rozšířil, se snadněji rozmnožuje, jeho DNA ale za tu dobu nasbírala i řadu škodlivých mutací.

Je to největší žába na světě a váží i přes tři kilogramy. Veleskokan goliáší žije v pralesích na pobřeží střední Afriky, v Kamerunu a v Rovníkové Guineji. Vědci z přírodovědeckého muzea v Berlíně, kteří se za veleskokany vypravili, zjistili, že rodiče těchto žab staví pro potomky hnízda o průměru zhruba jednoho metru a v noci je hlídají.

Evoluční biologové z Německa a Nizozemska se pokusili odhadnout, jak dlouho by to trvalo, než by se na Nový Zéland vrátily ptačí druhy, k jejichž zániku přispěl člověk. Zjistili, že příroda tamních ostrovů by na obnovu ptačích populací potřebovala 50 milionů let. Studie má pomoci dnešním ohroženým druhům.

Biologové ze Stanfordu doložili, že bakteriální společenstva v nás zvaná mikrobiom vyrábějí tisíce malých bílkovin, kterých si nikdo dosud nevšiml. Otázkou je, k čemu slouží? K běžné komunikaci, soupeření nebo třeba jen k úklidu?

Vitamín D prospívá kostem, svalům a zubům. Bývá proto doporučován zvláště starším lidem. Badatelé z britského Newcastlu chtěli ověřit, zda se při vyšších dávkách jeho efekt násobí. Zjistili, že vyšší dávky lepší zdravotní účinek neměly. (repríza)

Vědci z Austrálie, Hongkongu a Británie doložili, že termiti v tropickém deštném lese tlumí účinky sucha. V suchém období tam vždy termitů přibylo, rychleji se rozkládalo listí, půda byla vlhčí a bohatší na živiny, což prospívalo i rostlinám. (repríza)

Vědci z Izraele objevili další důvod, proč bychom měli spát. Na pokusné rybce doložili, že spát potřebují i jednotlivé nervové buňky v mozku, aby si mohly uklidit poškozenou DNA v jádře. Během spánku se opravují chyby dědičné informace, které se nahromadily přes den. (repríza)

Motýlům svědčí louky uprostřed lesů anebo louky obklopené lukami. Plyne to ze studie 32 tisíc jedinců ze 77 druhů ve Švédsku. Motýli naopak nemají rádi rozlehlá pole a široké lány, kde se jim potrava hledá hůř. (repríza)