Laboratoř

Vědci z Okinawy a Kjóta doložili, že krátkodobý půst prospívá našemu metabolismu a zřejmě také oddaluje stárnutí. U účastníků pokusu hladovějících 58 hodin našli v krvi 44 látek, jejichž hladina vzrostla, o 30 těchto sloučeninách dosud nevěděli. Jedna z nich se například podílí na omlazování cév. (repríza)

Ambasádu USA na Kubě přes dva roky trápí nepříjemné vysokofrekvenční zvuky v jejích prostorách. Řada diplomatů měla kvůli nim zdravotní problémy. Vědci teď z nahrávek zjistili, že daný zvuk vydává jeden druh cvrčka z Karibiku. (repríza)

Vědci z dánských univerzit v Aarhusu a v Kodani zjistili, že tempo, s jakým vznikají mutace u člověka, je pomalejší než u našich nejbližších příbuzných, lidoopů. U šimpanzů, goril nebo orangutanů našli za rok o třetinu víc mutací než u lidí. To by mohlo změnit odhad načasování doby, kdy se lidská evoluční větev oddělila od šimpanzů. (repríza)

Australští ekologové hledali a počítali koaly s pomocí dronů, termovize a umělé inteligence. Našli o 15 % více zvířat než při běžné terénní práci a výzkum, který by jinak trval celý den, se zkrátil na hodiny. Bez lidského vkladu se ale nová metoda neobjede. (repríza)

Přírodovědci z Bristolu a Londýna zjistili, že roztoči a klíšťata jsou blízcí příbuzní. Ze zkamenělin víme, že členovci, ke kterým obě tyto skupiny patří, jsou největší a nejrozmanitější živočišnou skupinou na planetě. Žijí tu nejméně půl miliardy let.

Vědci z univerzity v Curychu zjistili, že větší mozek mají ty druhy savců, u kterých je lepší otcovská péče, a že plodnější bývají savčí matky těch druhů, kde rodičům pomáhají i jiní pečovatelé. Do své srovnávací studie zahrnuli 478 druhů savců – jak menší zvířata, například myši, tak větší druhy, včetně lidoopů nebo lvů.

Oceánografové ze kalifornského San Diega zkoumali dočasnou ztrátu zraku u mořských bezobratlých. Studovali ji na olihních, chobotnicích a krabech. Důvodem je nízký obsah kyslíku v moři. Když jeho hladina opět stoupla, zrak se jim většinou vrátil.

Imunologové ze Seattlu vyzkoušeli na myších nový způsob obrany před některými smrtelně nebezpečnými viry. Geneticky upravili imunitní B buňky myší, aby je přiměli vyrábět nejlepší protilátky proti RSV viru, původci vážného plicního onemocnění kojenců nebo batolat.

Vědci ze státní univerzity v Singapuru zjistili, že houby pomáhají zpomalovat mírné, prvotní příznaky nastupující Alzheimerovy nemoci u seniorů, jako jsou dílčí poruchy řeči, paměti nebo orientace v prostoru. Pozitivní efekt měly i menší porce hub, které se používají v asijské kuchyni, ale známe je mnohdy i z našich jídelníčků.

Pátrací psi někdy nemůžou vystopovat lidi, kteří jsou ve stresu, nebo mají strach. Souvisí to s tím, jakou máme formu genu pro přenos serotoninu, přenašeče nervových vzruchů. Hůře se hledají ti z nás, kdo stres snášejí hůř.