Laboratoř

Nová studie amerického institutu MIT přichází s úvahou, že se život na naší planetě nemusel zrodit v oceánu, ale spíš v menších jezírkách, rybníčcích či kalužích. Tam se totiž mohl ve vyšších koncentracích udržet dusík, klíčová chemikálie potřebná pro vznik života.

Lidem, kteří trpí nouzí, se mnohdy zhoršuje zdraví. Je to dáno hlavně vlivem stresu, každodenními obavami o základní životní potřeby. Američtí antropologové zjistili, že tyto životní prožitky nechávají stopy v dědičné informaci a jejich vliv tak můžou pocítit i další generace. Překvapením byl velký počet míst v genomu, kterých se chudoba týkala. Vztahovala se nejméně k 1500 genů.

Seniorka ze Skotska téměř necítí bolest a zřejmě se jí i lépe hojí rány. Genetický rozbor u ní odhalil vzácnou mutaci dvou genů, o jednom z nich přitom dosud nebylo známo, že jako gen funguje. Britští odborníci zkoumají, jak se u dotyčné dámy bolest tlumí a zda by znalost tohoto mechanismu mohla vést k novým způsobům léčby bolesti nebo hojení ran.

Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních. Hledali je s pomocí satelitů nebo dronů. Signál GPS v zemědělských strojích pak umožnil postříkat pole herbicidy jen tam, kde to bylo třeba.

Badatelé z Illinois zkoumali biologickou a sociální situaci norských žen, které se narodily jako dvouvaječná dvojčata a jejich sourozencem byl muž. Zjistili, že tyto ženy o něco méně často než jejich vrstevnice dostudovaly střední školu nebo bakalářské obory, méně často se vdávaly, rodilo se jim méně dětí a také o něco méně vydělávaly. Vědci zvažují, zda to může mít hormonální příčiny, zdůrazňují ale, že nejen hormony ovlivňují životní úspěch.

Studie neurovědců z univerzit v Ženevě a v Lausanne dokládají, že houpací síť nebo křeslo jsou užitečné vynálezy. Mladí účastníci pokusu, které před a při spaní houpali, nejenže usnuli dřív, ale jejich spánek byl kvalitnější a lépe jim fungovala paměť.

Badatelé z floridské státní univerzity rozluštili záhadu, která trápila jejich kolegy desítky let. Hledali a našli v dědičné informaci myší úseky, které řídí její kopírování. Přišli také na to, že klíčový je čas, kdy se duplikát tvoří.

Vědci z Pensylvánie studovali dlouhověké mluvící papoušky. Inspiroval je zvláště jihoamerický papoušek amazoňan modročelý přezdívaný Mojžíš. Chtěli vědět, čím je dána jejich dlouhověkost a jak to souvisí s tím, že se tak dobře učí mluvit.

Vědci prozkoumali peří 97 druhů moderních ptáků ze sbírky Kodaňského muzea s cílem zjistit původ jejich duhového zbarvení. Přišli na to, že dávní příslušníci dvou ptačích skupin, trogonů a svišťounů, měli duhová křídla už před desítkami milionů let.

Vědci z Tel Avivu odhalili geny, které jsou klíčové pro vývoj sluchu u myší.  Pomohla jim v tom mapa chemických přívěsků, které ovlivňují vypínání a zapínání genů pro obnovu vlásků vnitřního ucha.