V nejhlubší části Kalifornského zálivu vědci objevili dosud neznámé hlubokomořské bakterie, které dokážou zpracovávat skleníkové plyny. Uhlovodíky, jako metan nebo butan, totiž využívají jako zdroj energie pro život.
Zatímco dospělí a starší děti se smějí spíš při výdechu, kojenci i při nádechu. Vědci zjistili, že jejich smích se podobá smíchu šimpanzů. Přechod na dospělý styl smíchu souvisí s rozvojem hlasivek a řeči.
Finští vědci zjistili, že samečci volně žijících lososů jsou čím dál menší a že to už mají zapsáno i v genech. Studie vzorků těchto ryb ze severofinské řeky Teno z posledních čtyřiceti let odhalila evoluci při činu.
Britští badatelé doložili, že hmyz ve městech hůře konzumuje rostliny „nakrmené“ vysokým obsahem oxidů dusíku. Pod vlivem smogu se mu rostliny lépe ubrání. Tisíce druhů včel a další hmyz jsou přitom nezbytnou podmínkou přežití květin, keřů, stromů i zdravého stavu půdy.
Netradiční týdeník vědeckých novinek s názvem Laboratoř slaví půlkulaté výročí vzniku. Na Českém rozhlase Plus už 5 let známí vědci objasňují dění v živé přírodě a známí umělci přibližují posluchačům jejich myšlení a tvůrčí práci.
Zemědělci i zahrádkáři by časem mohli ocenit objev bílkoviny, která ovlivňuje velikost a tvar listů rostlin. Vědci ji našli v základně listů, v tzv. palistech. Účinky této látky teď budou zkoumat u užitkových plodin, nejprve u rajčat.
Australští vědci z dlouhodobé studie na pacientech vyvodili, že konzumace listové zeleniny a červené řepy snižuje riziko, že nás předčasně postihne poškození oční sítnice zvané makulární degenerace. Při ní odumírají neurony na sítnici a zrak se tak postupně zhoršuje.
Nálezy rybích zubů z laguny u Sinajského poloostrova dokládají, že v těchto oblastech Středozemního moře se obchoduje s rybami už nejméně 3,5 tisíce let. Vzorky pocházely z archeologických nalezišť v různých oblastech Izraele od jihu až po Galilejské moře na severu.