Laboratoř

Délka hlubokého spánku je zásadní pro prevenci úzkosti, po probdělé noci jsme k ní naopak náchylnější. Novou studii o tom publikovali odborníci z kalifornské univerzity. U skupiny osmnáctiletých lidí prokázali, že probdělá noc zvyšuje hladinu emočního stresu až o 30 %.

Vědci z Islandu, Dánska a Nizozemska zkoumali přičiny vymření jedinečné populace mrožů na Islandu. S pomocí radiouhlíkové metody a DNA doložili, že mroži, kteří žili na Islandu několik tisíc let, tam ve středověku vymřeli vlivem člověka. Stalo se to krátce poté, co místo osídlili první obyvatelé ostrova – Vikingové.

Pro přežití člověka vzpřímeného ve starších čtvrtohorách byl zřejmě klíčovou dovedností vytrvalostní běh za kořistí. Umožnil, aby se náš dávný příbuzný dostal k masu.

Vědci z amerického Wisconsinu vymysleli netradiční způsob, jak kontrolovat zdravotní stav pacientů na dálku. To, že se dá ze vzorků moči odvodit řada informací o zdravotním stavu, je známá věc. V tomto případě ale přístroje, které vyhodnocují látky v moči, umístili v toaletách.

Les v listopadu 1989 a dnes. Diskutují: biologové a ochránci přírody Ondřej Sedláček a Vojtěch Kotecký a herci Martina Hudečková a Otakar Brousek.

To, jestli máme dlouhý, nebo krátký život, souvisí s aktivitou nervových buněk v našem mozku. Plyne to ze studie z Harvardu. V náš prospěch hraje zřejmě protein REST, o kterém se vědělo, že chrání stárnoucí mozek před demencí. Život nám nejspíš prodlužuje tím, že aktivitu neuronů tlumí.

Mlokům dorůstají končetiny, obnovuje se jim totiž kloubní chrupavka. Vědci zjistili, že předpoklady pro to máme i my. Podstatou obnovy chrupavky je vznik nových bílkovin, který řídí takzvaná mikro-RNA.

Vědcům se podařilo ve větším množství vyrobit psilocybin. Tato účinná látka je známá z více než 200 druhů hub, má psychedelické a halucinogenní účinky podobně jako například LSD. Geny z jednoho druhu lysohlávky vědci vložili do bakterie, která pak začala psilocybin vyrábět.

Jeden z největších suchozemských predátorů a masožravců všech dob, Tyrannosaurus rex, měl zřejmě v hlavě důmyslnou klimatizaci. Zoologové z několika amerických univerzit to odvozují z výzkumu žijících příbuzných dávných veleještěrů – aligátorů.

V játrech se nám může hromadit tuk, i když nepijeme alkohol. Nová studie z Číny to ilustruje na případu mladého pacienta se selháním jater, jehož střevní bakterie ve velkém vyráběly alkohol. Přispěl k tomu nejspíš i tím, že měl rád pečivo.