Laboratoř

Někteří mravenci se v průběhu evoluce stali sociálními parazity. Přiživují se na tom, co seženou jejich příbuzní. Mezinárodní vědecký tým zjistil, že v evoluci přišli o řadu genů, především pro čich. Tým vědců ze Severní a Jižní Ameriky, Německa a Dánska zkoumal změny, které souvisejí s parazitickým způsobem života u tří druhů tropických mravenců rodu Acromyrmex.

Jít o hodinu dřív spát a pak dříve vstát prospívá zdraví. Díky tomu jsme mnohem méně náchylní k depresi. Plyne to z nové studie, které se zúčastnilo 840 tisíc lidí. Podíleli se na ní experti z renomovaných institucí – ze státní univerzity v Boulderu, MIT a Harvardu.

Na planetě žije nejméně 50 miliard ptáků. Ekologové z univerzity v Sydney tento početní odhad opírají o databázi e-Bird, kam profesionální i amatérští ornitologové zapisují svá pozorování. Studie se týká 9 700 druhů.

Výzkum zubů pravěkých koní a bizonů ukazuje, že jejich strava před 14 až 12 tisíci lety byla pestřejší než dnes. Ačkoliv měli podobný jídelníček, koně vymřeli o několik tisíc let dřív než bizoni.

O přežití motýlů nebo jiného hmyzu rozhodují někdy i drobné změny v krajině nebo biotopu. Na konkrétním druhu ohroženého motýla, hnědáskovi kostkovaném, vědci doložili, že mu nejvíc prospívá pestré mikroklima.

V Británii, Spojených státech a Švédsku veřejnost sdílela s vědci údaje o svém covidu. U žen, které braly probiotika, omega-3 mastné kyseliny, multivitamíny nebo samotný vitamín D, zaslaná data ukázala menší riziko covidu. Vědci ale upozorňují, že jiné než podpůrné účinky těchto doplňků stravy se zatím neprokázaly.

Vědci z Kjóta si položili otázku, proč volně žijící zajíci a králíci bývají menší, než jiní býložravci. Králíci z domácích chovů můžou být třeba i osmikiloví, zatímco ve volné přírodě váží nanejvýš 5-6 kilogramů. Jak dokládají výsledky výzkumu zveřejněné v časopise Evolution, důvodem je komplikovanější trávení.

Grónský ledovec zřejmě skoro celý roztál i v posledním 1,1 milionu let. Vědci to vyvodili z výzkumu zachovalé pravěké rostliny, která rostla v místě vojenské základny ze 60. let 20.století. Zbytky vřesovců a mechorostů se našly 1400 metrů pod ledem, jehož stáří badatelé odhadují asi na milion let.

Koronavirus SARS-CoV-2 koloval v čínském městě Wuchanu zřejmě několik měsíců před prvními známými případy covidu z října 2019. Ale tenkrát, jak plyne z nové studie, ještě neškodil. Pomohlo mu šíření v čínském městském prostředí. Znalost mutací, díky níž to vědci zjistili, je klíčová i v této fázi boje s nemocí.

Koronavirus SARS-CoV-2 napadá i buňky ústní dutiny. Výsledky studie o tom zveřejnil časopis Nature Medicine. Rozvíjí úvahu, že důležitou roli při přenosu infekce do plic nebo trávícího systému můžou hrát sliny.