Laboratoř

Badatelé ze Stanfordovy univerzity hodnotili, zda se lidstvu vyplatí ve větší míře vyrábět krmivo pro ryby z metanu. Takovou stravu bohatou na proteiny dokážou vyrobit bakterie. Mimo jiné přišli na to, že finančně by to bylo výhodné. Článek zveřejnil časopis Nature Sustainability.

Nervové buňky, které jsou v chodu, když se ptáci učí zpívat, se podobají těm, které v mozku člověka zodpovídají za rozvoj jemné motoriky. Přišli na to vědci z Oregonu, a to při výzkumu na australských ptácích, zebřičkách, které známe i jako chovný druh. Studii zveřejnili v časopise Nature Communications.

Dědičný kód člověka je podobný DNA šimpanzů. Co nás lidi tedy dělá lidmi? Ptali se genetikové z univerzity ve švédském Lundu. Překvapilo je, že rozdíly našli v podceňované části lidské DNA, která se nepřepisuje do bílkovin. I ta může být jedním z klíčů k vysvětlení, proč naše mozky pracují jinak než mozky šimpanzů. Studie o tom vyšla v časopise Cell Stem Cell.

Evropané vypouštěli emise už kolem roku 1780. To odhalil rozbor materiálu, který se uchoval v alpském ledovci. Vědci z Bernu, Reno a Düsseldorfu zkoumali vzorky z pylových zrn, spor nebo dřevěného uhlí z ledovce na italsko-švýcarském pomezí. Článek o tom vyšel v časopise Geophysical Research Letters.

Vědci z několika evropských univerzit zkoumali, do jakých podmínek přišli z Afriky do Evropy první zástupci rodu Homo. Výzkum probíhal ve španělské Andalusii. Z jejich studie, která vyšla v časopise Quaternary Science Reviews plyne, že tehdejší předchůdci člověka se dokázali dobře přizpůsobit různým podmínkám k životu.

Parazitická dřevokazná houba čaga, biologickým názvem rezavec šikmý, je díky protizánětlivým účinkům oblíbená v lidovém léčitelství, zejména na Sibiři. Nově se o ní uvažuje jako o potenciálním antivirotiku proti covidu-19. Studie o tom vyšla v časopise Food Science and Nutrition.

Nepříjemné čichové vjemy zpracovává lidský mozek dřív než vůně a dřív vyvolávají pohybovou odezvu. Plyne to z nové švédsko-americké studie zveřejněné v odborném časopise PNAS. „Pokud cítíme různé pachy, tělo dominantně reaguje na ty nepříjemné,“ potvrzuje molekulární biolog Petr Svoboda.

Kvůli nárazu kosmického tělesa na konci druhohorní křídy vymřely podle odhadů snad až tři čtvrtiny života na planetě. „Propuklo peklo a součástí toho se stalo, že zmizely všechny lesy,“ říká zoolog Miloš Anděra. Předchůdci primátů na rozdíl od dinosaurů a dalších druhů katastrofu přežili, a to zvláště díky tomu, že se naučili běhat po zemi.

Vědci z lékařské fakulty univerzity v Minnesotě doložili, že lidem, kteří prodělali covid-19, se po první dávce očkování mRNA vakcínou tvoří více paměťových B buněk než těm po dvou dávkách, kteří nemoc neměli. Studie o tom vyšla v časopise Cell Reports.

Experti ze Stanfordovy univerzity přišli se zajímavou informaci o vývoji rostlin. Ty, které měly semena, se v evoluci objevily už před 350 miliony let. Dalších 250 milionů let se nedělo zdánlivě nic. Teprve pak začaly růst květiny do dnešní pestrosti tvarů a vůní. Článek o tom vyšel v časopise Science.