Laboratoř

Hosté: neurovědci Tereza Nekovářová a František Vyskočil a režisér, pedagog a spisovatel Arnošt Goldflam. Moderuje Martina Mašková.

Z festivalu AFO Olomouc také o pestrém jídelníčku mořských červů. Debatují Adam Petrusek, Jan Pačes, Lenka Kočišová, Lukáš Burian. Moderuje Martina Mašková.

Debatují mořský biolog Adam Petrusek, bioinformatik a molekulární genetik Jan Pačes, herci Lenka Kočišová a Lukáš Burian. Připravila Martina Mašková.

O klíčích k virové infekci, odolných bakteriích z exotických cest a o blanických rytířích. Debatují virolog Ivan Hirsch, lékař Ladislav Machala a herec Ondřej Kepka. Moderuje Martina Mašková.

Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě zjistili, jaké změny v aktivitě genů přispěly ke změně vzhledu tváře a hrtanu, abychom dokázali mluvit. Způsobily zatažení vyčnívající brady a zploštění tváře, hrtan se přestěhoval do krku, autoři studie ale předpokládají, že to vše musely provázet i změny v činnosti mozku. Nejen o tom diskutovali 9. září v Laboratoři biolog Jan Černý, chemik Petr Klusoň a herci Andrea Černá a Ondřej Kepka.

Badatelé z Utahu ve Spojených státech zjistili, že se v některých částech mozku savců spouští verze genů jen od jednoho z rodičů. Jde o průlomové zjištění, které může nově ovlivnit studium dědičnosti i dědičných nemocí.

Chřesťýšovitý had zvaný křovinář patří se třemi a půl metry délky k největším jedovatým druhům na západní polokouli. Kolonisté i domorodci v Amazonii si mezi sebou tradovali, že zpívá. Nová vědecká studie to ale vyvrací.

Neandertálci zřejmě pořádali po dlouhá tisíciletí výpravy na dnešní ostrov Jersey. Vědci zjistili, že se tam opakovaně vraceli v obdobích mezi 180 - 40 tisíci lety před naším letopočtem. Studii o tom zveřejnil časopis Antiquity. Archeologické nálezy z jeskyně dokládají delší pobyt neandertálců na planetě, než jsme předpokládali.

Z nové studie arizonské univerzity plyne, díky čemu dokážeme dodat chůzi potřebný ráz. Evoluční výhodu nám podle vědců dává našlapování od paty ke špičce. Tento styl využívali už dávní homininé z doby před 3,6 miliony let.

Kratší délku života chudých lidí máme tendenci zdůvodňovat nezdravým životním stylem, ať už jde o cvičení, kouření, jídelníček nebo menší dostupností zdravotní péče. Nová studie dokládá, že stres na sociálním dně oslabuje imunitní systém, i když dotyčný či dotyčná nekouří a nepije.