Laboratoř

Kanadští mikrobiologové ověřili, že když spadne jídlo na zem, patogenními bakteriemi se infikuje už za pár vteřin, někdy i okamžitě. Záleží na vlhkosti, typu povrchu a míře kontaktu.

Vědci z university v San Diegu v Kalifornii zjistili důvod nebezpečnosti streptokoků skupiny A. Jsou velmi proměnlivé, k čemuž přispívá takzvaný M protein z jejich bakteriální obalu.

Mořské sasanky nemají nijak mimořádný sluch. Američtí vědci ale zjistili, že opravné proteiny, které využívají, by mohly pomoci lidem, kteří o sluch přišli. Stejně jako ostatní savci, slyšíme díky tomu, že se nám zvukové vibrace převádějí na nervové vzruchy.

Vědci zjistili, že současní jezdci na koni to mají o něco snažší, než ti v raném středověku. Objevili mutaci, která umožnila koním pomalejší, pravolevý pohyb - vedle rychlého kroku, klusu, cvalu a trysku. Změnu vědci datují do do období 850-900 našeho letopočtu. Jde o výsledek výzkumu historické DNA z koster 90 dávných koní.

Je známo, že africký pták zvaný medozvěstka křiklavá (Indicator indicator) dokáže navádět domorodce k úlům divokých včel. Z nové studie provedené v Mozambiku a zveřejněné v časopise Science vyplývá, že sběrači medu naučili medozvěstky reagovat na unikátní signály.

Koza sice není typický domácí mazlíček, má k tomu ale předpoklady. Nový výzkum britských vědců dokládá, že koza dokáže člověka pohledem požádat o pomoc, podobně jako pes, a umí se člověku přizpůsobit.

Nová studie dánských a amerických vědců uveřejněná v renomovaném časopise Science vysvětluje, proč se rozbité koleno léčí hůř než zlomená noha.

Z kostí dávných příbuzných člověka je patrné, že evoluce s úpravami genů šetří. Čelisti dvou druhů rodu Paranthropus zůstaly stejné i přes odlišnou stravu.

Kanadští vědci přišli na to, že virus zvaný cyanofág N1 „krade“. Dokáže si přivlastnit DNA sekvenci, kterou využívají bakterie k obraně před infekcí a s její pomocí je oslabí.

Mezinárodní tým vědců, do kterého patřili i badatelé z techniky ve Virginii, zjišťoval, jak se u užovek a několika dalších hadů v průběhu jednoho sta milionu let vyvinula schopnost strávit jedovatou potravu bez újmy.