Laboratoř

Badatelům z kalifornské univerzity se podařilo pozdržet vývoj raných embryí laboratorních myší. Kdyby doložili podobný mechanismus u lidí, mohlo by to pomoci reprodukční či nádorové medicíně, i vědě o našem stárnutí.

Při výzkumu vzorků znečištěného ovzduší z Pekingu vědci zjistili, že se tam úspěšně šíří rezistentní bakterie. Našli v nich geny odolnosti vůči nejsilnějším známým antibiotikům.

Charles Darwin při slavné cestě na Galapágy přišel na to, že každý ostrov měl jiného drozda. Lišili se barvou peří, chováním a tvarem zobáku. Tím se inspirovali dnešní vědci a rozhodli se vyzkoumat, jestli tropické podnebí vede k větší barevnosti ptáků.

Vědci z university v Michiganu zjistili, že mozek divokých koček, včetně těch velkých, byl zřejmě vystaven jiným evolučním vlivům než mozek ostatních savců a primátů, včetně člověka.

Parazit na rostlinách zvaný záraza, získává od svého hostiteli geny, které pak používá proti němu. Nová studie, která tento přenos zkoumá, může přispět k ochraně úrody zemědělských plodin.

Ze studie vědců z Cornellovy univerzity plyne, že pavouci skákavky nejen dobře vidí, ale také dobře slyší. Zvuk zachycují chloupky na končetinách.

Samečci motýlů si vybírají partnerku čichem, podle samičích feromonů. Vědci zjistili, že u zavíječe kukuřičného párování souvisí také s odlišností nervových drah vedoucích v mozku.

Vědci z university v Queenslandu odhalili překvapivě jednoduchý důvod, proč se ptáci málokdy srazí. Vždy zatáčejí doprava a létají v různé výšce.

Před několika miliony let měl předek chřestýšů víceúčelový jedový arsenál. Uměl produkovat toxiny, které otráví krev, svaly i nervy. Složení jedu dnešních chřestýšů se různí, jeho účinek je mnohdy slabší.

Biologové z Británie se zabývali chováním ryb koljušek ve skupině. Zjistili, že při rozhodování ve skupině dočasně ztrácely své individuální projevy chování.