Podcast Přepište dějiny vyjel zase po čase do regionů a přinášíme vám fascinující dějiny Žďáru nad Sázavou. Místo, které známe jako památku UNESCO na Zelené hoře je ale místem obrovské a strukturální změny mezi léty 1948 a 1960. Na zámku Kinských potkáme v roce 1938 lorda Runcimana na jeho misi, ale to zásadní se odehraje po druhé světové válce. Výstavba Žďárských strojíren a sléváren promění místo, které má v roce 1930 sotva čtyři tisíce obyvatel v centrum okresu, které má v 70. letech přes dvacet tisíc. Takový malý Magnitogorsk na Vysočině.    

Magnitogorsk na Vysočině

Martin Groman a Michal Stehlík. O dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším. Bonusy na https://prepiste-dejiny.gazetis.to/
www.herohero.co/prepistedejiny

History

Society & Culture

Série o dějinách českého vězeňství pokračuje druhým dílem specificky zaměřeným na Valdice. Takže se k nám ve zdejším kostele sv. Josefa přidal znalec valdických dějin Roman John a došlo nejen na Albrechta z Valdštejna nebo boromejku, která vedla věznici jako první ředitelka, ale také na pátera Toufara, generála Syrového, novináře Škutinu či Ivana Jirouse a mnohé další.

Valdice podruhé: Valdickou věznici jako první řídila žena

Fake news, propaganda, informační operace, desinformace, témata, kterými se dnes hojně zabýváme. Takže podcast Přepište dějiny spojil síly s Kanárky v síti a nabízí crossover s Alexandrou Alvarovou a Josefem Holým a prošli jsme tím, jak jsme se propagandou a dalšími tématy vyrovnávali a potýkali ve 20. století.

Crossover s Kanárky v síti

Přepište dějiny se ocitly za katrem. A to ne obrazně, ale doslova. Dva rozhovory o dějinách českého vězeňství jsme natáčeli v kostele sv. Josefa, který je součástí areálu valdické věznice. Takže jsme opravdu skončili za mřížemi. V prvním díle spolu s námi seděl také historik vězeňství Aleš Kýr a probrali jsme dějiny toho, jak Češi a Moravané bručeli od starého Rakouska po tu Havlovu amnestii. 

Valdice poprvé: Kdy bylo v českých věznicích nejvíce plno?

Myslet na moderní československé dějiny znamená myslet na Edvarda Beneše. Jak se dnes vypořádáváme s tímto problematickým politikem, který byl celoživotní demokrat, přesto stál u dvou totalit, které jím založený stát postihly? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak na Benešův odkaz podíváme skrze myšlenky Jana Patočky a Ferdinanda Peroutky.

140 let Edvarda Beneše

Kdy končí druhá světová válka? Jak pro koho. A nejde nutně jen o debatu mezi 8. a 9. květnem, ale o realitu postupného osvobozování, a také o to, že důsledky války v podobě mrtvých, znásilněných, okradených, devastovaných životů se vlečou ještě po generace na mírový květen 1945. V bonusu na Gazetistu a HerHero se detailněji zaměříme na to, jaký dopad měla válka na některé národy a společenské skupiny v Evropě.

Magnitogorsk na Vysočině

Download our free app to listen on your phone