Český startup RoboTwin vyvinul unikátní řešení, které umožňuje robotům učit se přímo od zkušených dělníků bez nutnosti programování. Spoluzakladatel a CEO firmy Ladislav Dvořák v rozhovoru pro pořad Industry in Motion na platformě FocusOn přibližuje cestu od diplomové práce k milionovým investicím a ambicím stát se globální jedničkou. Robotizace podle něj není jen budoucností průmyslu, ale nutností.

Startup RoboTwin vznikl na základě diplomové práce na ČVUT a první impuls přišel z průmyslové praxe. Firma Metalkov tehdy hledala řešení konkrétního technologického problému. Společný projekt se spoluzakladatelkou Megi odstartoval v singapurském akcelerátoru IT Jumpstarter. Tehdy ještě nešlo o ambiciózní startup.

„Na začátku jsme vůbec neměli v úmyslu založit startup. Chtěli jsme si jen vyzkoušet potenciál toho nápadu. Postoupili jsme ale až do finále a vyhráli 10 000 eur. Podmínkou bylo založení firmy, a tak jsme začali,“ popisuje Dvořák.

Dnes RoboTwin operuje na dvou kontinentech, má klienty v Mexiku, Kanadě, USA nebo Tchaj-wanu a nedávno získal investici 1,25 milionu eur. Dalším zásadním úspěchem je přijetí do mezinárodního AI konsorcia s grantem 25 milionů eur.

Robot bez programování: Dělník učitelem

Hlavní inovací je přístup, který umožňuje robotům učit se napodobováním lidské činnosti. Dělník robotovi předvede například lakování a robot tuto činnost pomocí senzoriky zopakuje.

„Zaměstnanec robotovi ukáže, jak danou operaci vykonává. Robot to zaznamená a automaticky vygeneruje odpovídající program. Takto lze robotizovat i menší výrobní série, které si klasickou automatizaci nemohly dovolit,“ vysvětluje Dvořák.

To řeší dva klíčové problémy průmyslu: nedostatek pracovníků a nedostatek robotických programátorů. RoboTwin tak umožňuje robotizaci i v prostředí, kde je vysoká variabilita výroby, například ve firmách s 20 000 různými typy dílů.

Robotizace jako nutnost: 30 milionů dělníků v ohrožení

Dvořák upozorňuje, že v Evropské unii pracuje ve fyzicky náročných provozech 30 milionů lidí. Právě tyto pozice bude těžké v dalších dekádách obsadit.

„Nové generace už tyto práce dělat nechtějí. Až třetina evropské pracovní síly pracuje v prostředí, které bude nutné robotizovat. To není trend, to je nutnost,“ říká Dvořák.

Jejich řešení proto vyhledávají i velké firmy, které dříve spoléhaly na agenturní pracovníky. Výhodou RoboTwinu je schopnost adaptace i na netypické procesy, například lakování, broušení, svařování, montáže nebo tryskání.

Návratnost investice? Někdy okamžitá

Investice do robotizace se může pohybovat v širokém rozpětí od 5 milionů do 50 milionů Kč. Klíčem k úspěšné návratnosti je ale flexibilita.

„Viděli jsme i provozy, kde roboti leží ladem a padá na ně prach, protože je nikdo nedokázal přeprogramovat. Tam může být naše řešení klíčové, protože umožní tu investici konečně využít,“ uvádí Dvořák.

RoboTwin sám nabízí flexibilní cenové modely. Základní řešení začíná na částce kolem půl milionu korun, záleží však na konfiguraci a certifikaci. Důležité je, že návratnost může být v některých případech prakticky okamžitá.

Češi a robotika: lepší než si myslíme

Česká republika má podle Dvořáka v robotice silnou pozici. Výhodou je vysoká koncentrace průmyslu a dostupnost kvalifikovaných integrátorů.

„V Česku máme integrátory, kteří dodávají špičková řešení. Ve Švýcarsku nám řekli, že se robotizace bojí, a chtěli se jet podívat do Česka, kde už to funguje,“ uvádí Dvořák s úsměvem.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak přesně funguje senzorický záznam pohybu dělníka?
2. Proč roboti v některých továrnách jen stojí a nic nedělají?
3. Jak AI v robotice mění reálné pracovní prostředí?
4. Co znamená „robotický taneční krok“ a proč to v Mexiku nešlo naprogramovat?
5. Jak se brání RoboTwin proti kopírování v Asii a co říká na čínskou konkurenci?