Když je u nás těžko, obejdeme klidně parlament, tu naši "žvanírnu", stejně jako ústavu a ani nemrkneme. V září 1938 ani v únoru 1948 se parlament neschází, v srpnu 1968 jedná, ale je to málo platné. Ústava se tolikrát změnila v cár papíru, že to až budí pochyby, jestli jsme ji kdy brali vážně. Není dnešní obcházení parlamentu a ústavy jenom výsledek stoleté tradice?