Očima Saši Mitrofanova

Druhým nejmocnějším mužem v SSSR byl dlouho ideologický tajemník Michail Suslov. V roce 1962 řekl spisovateli Vasiliji Grossmanovi, že jeho román Život a osud nebude otištěn nikdy. Nikdy. Mimo jiné proto, že autor přirovnává stalinský Sovětský svaz k hitlerovskému Německu.

Jen pro představu: Rusové vybombardují pražské obchodní centrum Letňany a Stromovku s tím, že to schválně načasují na dobu, kdy je tam nejvíce lidí. To se stalo před pár dny v ukrajinském Charkově. Jestli nebude Rusko na Ukrajině zastaveno, objeví se v Moskvě plány na zásah, který popisuji na začátku. O tom jsem přesvědčen. Kreml totiž zkouší schopnost západního světa ubránit se před barbary.

V úterý 21. května zahájilo Rusko první etapu vojenského cvičení, jehož účelem je praktické rozpracování otázek přípravy a použití nestrategických jaderných zbraní. Formulace patří ruskému ministerstvu obrany. Dále uvedlo, že cvičení se provádí jako odpověď na provokační prohlášení úředních osob ze západních států a je zaměřeno na udržení připravenosti reagovat a na zajištění suverenity země.

Po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica pokládám za důležité rozebrat české reakce. Na politické scéně znějí výzvy k mírnění vášní. To je jediné možné přání pro rozumné lidi. Některá vyjádření na tomto poli však naznačují, že stačí, jak se říká, „dát balón na zem“, a bude líp. To ovšem považuji za nereálné naděje. 

Mnozí lidé mají tendenci zahrnovat všechny současné občany Ruské federace, kteří emigrovali a žijí mimo jiné i v Česku, do stejné kategorie skrytých či otevřených příznivců Putinova režimu. Jde však ve skutečnosti o odlišné a navzájem nepřátelské skupiny.

Vítězem osmašedesátého ročníku soutěže Eurovision Song Contest, který skončil sobotním finálovým večerem ve švédském Malmö, se stal švýcarský zpěvák Nemo. Nejsem cílová skupina této soutěže a nedíval bych se na finále, kdyby nešlo o politiku víc než o umění. 

„Nazdar, soudruzi!“ – „Zdar, soudruhu ministře obrany!“ „Soudruhu nejvyšší veliteli!“ Zaznělo to ve čtvrtek 9. května na Rudém náměstí, kde probíhala vojenská přehlídka ruských ozbrojených sil za účasti soudruha nejvyššího velitele Vladimira Putina. Tak se musí oslovovat příslušníci ruských ozbrojených složek.

Prezident Petr Pavel napsal: „Předvolební výroky Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady považuji za nevhodné, nefér a nebezpečné. Ale kampaň jeho oponentů, která z něj a hnutí ANO dělá zastánce ruských zájmů, je stejně nefér a stejně nebezpečná. Jedno ani druhé politickou kulturu v naší zemi nezlepší a důvěru občanů v politiky nezvýší.“

Spouštěčem pro tuto úvahu se stalo foto knihy v ruských sociálních sítích. Na obálce je děda s bílými vlasy a vousy, ale ve vojenské uniformě s velkým množstvím metálů a za ruce ho drží z jedné strany chlapeček a z druhé strany holčička. Název knihy je Besedy o válce. Encyklopedie pro nejmenší.

Sluníčko svítí, hejtři šílí. Život je fajn. Když je vaše práce chozením po aktivní sopce, je přirozené, že vás ta láva chce dostat. Ale o věčně se durdících hejtrech, ať už dobrovolnících, nebo placených silách pod jednotným velením psát nechci. Stačí zmínka.