Očima Saši Mitrofanova

Ve čtvrtek Valné shromáždění OSN odhlasovalo dočasné vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva. Návrh podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24. To je další z řady kroků mezinárodního společenství, kterými dává najevo, že nehodlá dál považovat Rusko za běžný stát, a neskrývá záměr dostat Ruskou federaci do situace státu vyvrhele.

Ruští vojáci se v ukrajinské Buči nechovali jako lidské bytosti. Jak ale včera řekla ruská historička a spisovatelka Tamara Ejdelmanová, která je po začátku války v emigraci v Portugalsku, v Rusku dlouhá léta vládne boj všech proti všem a kult násilí. Tedy nebylo toto chování nijak překvapivé.

Ruská spisovatelka Ludmila Ulická, jejíž knihy vyšly i v češtině, je momentálně jako většina představitelů ruské inteligence mimo hranice své země. Někdo odjel do Istanbulu a pak dál, někdo do baltských zemí, jiní do Polska, Gruzie či Arménie. Ulická zakotvila v Berlíně.

Ve stejnou dobu navštívil stejnou zemi jeden státník a jedna politická existence. Stát je Polsko, státník Joe Biden a existence Andrej Babiš. Shodou okolností jsou oba muži od B, ale každý je úplně jiný.

Ve čtvrtek potvrdil Lev Gudkov, dlouholetý ředitel a nyní vědecký šéf agentury Levada Centr, jediné, které se v Rusku dá věřit, že Vladimira Putina za to, že napadl Ukrajinu, velebí na sedmdesát procent obyvatel Ruské federace.

Teď bude následovat dlouhý citát. Je z článku, který byl zveřejněn v roce 1942, poté si co autor přečetl několik deníků německých důstojníků, v nichž se chvástali svým barbarstvím vůči Rusům. Takže ten citát.

Zatímco trvá válka Ruska proti Ukrajině, v samotné Ruské federaci a kolem ní se odehrávají události, které určí budoucnost nejen této země, ale celého světového společenství. Nemám na mysli často zmiňovanou hrozbu použitím jaderných zbraní, se kterou přišel Vladimir Putin. S trochou černého humoru lze poznamenat, že by v případě podobného vývoje byla budoucnost lidstva poměrně jasná až zářící. Řeč je o postavení Ruska ve světě, který by přežil současné Putinovo šílenství.

Ve Lvově byla v neděli ráno slyšet řada výbuchů. Cílem byla základna ve městě Javoriv asi 20 kilometrů od polských hranic. Při útoku zemřelo podle hejtmana Lvovské oblasti Maxima Kozického 35 lidí a dalších 134 je zraněných.

V dobách SSSR existovala pouze média, která povolila komunistická strana. Psát nebo vysílat mimo oficiální struktury nebylo možné. Přesto značné množství tehdejších obyvatel SSSR poslouchalo krátkovlnné vysílání zahraničních rozhlasových stanic, aby se dozvěděli, co se v jejich zemi doopravdy děje. Tato situace se dnes v Rusku s mírnou obměnou opakuje.

V pondělí dne 7. března 2022, kdy si připomínáme 172. výročí narození prvního čs. prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, předá prezident republiky Miloš Zeman státní vyznamenání za roky 2020 a 2021. Ukrajina v těchto dnech čelí ruské agresi. Prezident republiky proto rozhodl, že řádový den bude spojen s vyjádřením solidarity s Ukrajinou.