Podhoubí

Na Kafkárnu se dá vstoupit buď větrolamem vysokých topolů, nebo od hlavní brány, jejíž kamenný překlad nedávno shodilo nákladní auto. V obou případech znamená vstup do prostoru Centra pro umění a ekologii UMPRUM okamžitou změnu nálady. Ocitnete se někde mezi trampskou osadou a uměleckým ateliérem. Jde o antitezi obchodních tříd a gentrifikovaných poloveřejných prostorů. Dostaví se touha objevovat spletitá zákoutí staré zahrady.

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Produkty chráněných dílen často kupujeme, abychom si pročistili karmu. Status sociálního podniku se dá zneužít, ba dokonce popřít jeho smysl neadekvátní pracovní náplní nebo špatnou péčí. Když se ale správně nastaví podmínky, můžou vznikat úspěšné projekty s radostnou náplní. Skvělou kombinaci terapeutického pobytu v přírodě se specifickou pracovní nabídkou představuje sociální zemědělství. Jak se tenhle segment v Česku rozvíjí?

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mára a několik dalších lidí z nejužšího týmu sociální farmy Mezi poli dělají zemědělství komplexně. V historických kulisách rakouského opevnění pěstují přes padesát druhů zeleniny dle zásad ekologického zemědělství, regenerativně pasou ovce, organickými zbytky krmí čuníky a dávají prostor lidem se znevýhodněním. V Márově představě se stává z pevnosti obranný val Olomouce proti klimatické krizi, jakých by mělo vzniknout víc.

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sobotu 15. dubna se na čtyřech místech v Česku upozorňovalo na projekt hlubinného úložiště jaderného odpadu. V Olšanech na Horažďovicku, kde je Správou úložišť radioaktivních odpadů navrhovaná lokalita Březový potok, se sešlo kolem patnácti set lidí. I v lokalitách Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Janoch u Temelína se protestovalo. Dotčené lokality podporuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jejíž sekretář Edvard Sequens je hostem Podhoubí.

Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC vycházela postupně od srpna 2021 ve čtyřech částech – poslední část vyšla letos 20. března. První text se věnoval fyzikálním podkladům pro aktuální hodnocení změny klimatu, druhá část byla o dopadech, adaptaci a křehkosti ekosystémů a komunit, třetí část vyšla před rokem a věnovala se mitigaci. V tuhle chvíli se dostáváme po boku vědců k závěrečnému shrnutí, u jehož schválení byl i klimatolog Radim Tolasz.

Ve staré děčínské vile Diana po německém majiteli čokoládovny funguje družstvo Vzletný racek. Jde o devět mladých lidí, kteří rekonstruují své sdílené bydlení, tvoří komunitní zahradu a chystají se i na komunitní energetiku.

Střední odborná škola – Centrum odborné přípravy a Gymnázium neboli COPAG na Českobrodské ulici v Praze si dopřála radikální rekonstrukci jedné ze svých budov. Momentálně je v provozu půl roku a jede v režimu poloviční kapacity. Projektant a ideový tvůrce technologie, která ze školy dělá uhlíkově a energeticky pozitivní budovu, Jiří Tencar mě po škole provedl a vy máte v Podhoubí možnost sledovat nejnovější technologie v akci.

Pražská doprava je bitevní pole, na kterém se cyklistice dlouhodobě nedaří překročit obranný val mýtů. V posledních dnech obletěla sociální sítě fotka údajně nezodpovědného rodiče, který s malými dětmi vyrazil na kole přes jednu z holešovických křižovatek. Při srovnání podobných fotografií z jiných metropolí fotka rodiče s dítětem na cyklostezce tak absurdně nevypadá. Jaký je současný stav cyklistické infrastruktury v Praze rozebírám s Vratislavem Fillerem ze spolku AutoMat.

Když už se zdálo, že z toho nic nebude, najednou se objevil řetízek vlčích stop, které vedly na cestu z rozsáhlé paseky. Koordinátor Vlčích hlídek Hnutí DUHA pro severní Čechy Radek Kříček mě vzal do Lužických hor za největšími šelmami v naší volné přírodě. Toulali jsme se v centrální části pohoří, poznamenaného kůrovcem a orkány, a cestou si povídali o vlcích. Ukázalo se, že fotopast přestala fungovat, nakonec jsme ale našli vlčí stopu, po které jsme se vydali dál do lesa.

„Není důvod, aby tady něco stálo. Jsme na hranici přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Jsme v ochranných pásmech přírodní památky Dalejský profil a v dnešní době je naprosto neadekvátní na tomto místě stavět,“ říká Jan Gebauer (Žanda), který se v posledních měsících naplno věnuje občanskému spolku, peticím a referendu, které mají jediný cíl – odvrátit výstavbu bytového domu na místě bývalého Trunečkova mlýnu.