Podhoubí

Koncem září zkolaboval trh s energiemi a nejen česká vláda musela přistoupit k zastropování cen. Spolu s inflací a hrozbou nedostatku plynu nás čeká náročná zima, což si uvědomuji i ekologické a sociální organizace, které se sdružily v iniciativě Energie lidem. Kromě tipů jak být energeticky efektivní a jak ušetřit se zabývají hlavně systémovými řešeními. O nich mluvíme v Podhoubí s Jiřím Koželouhem z Hnutí DUHA.

Popírání změny klimatu už mezi Čechy nefrčí. Většina lidí si myslí, že je třeba s klimatickou změnou něco dělat, horší už to je s představou, co by to mělo být. O Green Dealu navíc existuje ve společnosti fatálně nízké povědomí. Sociologický ústav STEM a Institut 2050 koncem září vydaly výzkum Česká (ne)transformace 2022, který detailně v Podhoubí představuje jeden z hlavních designérů výzkumu, ekopsycholog Jan Krajhanzl.

Naturální vína čeří vodu ve vinařské obci i mezi milovníky vína řadu let. Někdy divoká, nefiltrovaná, oranžová, perlivá a jinak nestandardní produkce se postupně vyvíjí a zabírá čím dál větší podíl na trhu. Zatímco vášně kolem přirozených procesů a boj o chuťový profil stále vřou, mě zajímá, co se děje před tím, než se víno dostane do lahve. Vlastně ještě před tím, než se hrozny sesbírají z keřů. Proto jsem se vydal na Moravu za Kájou Zborovskou a Jakubem Herzánem.

Mojmír Vlašín je laureátem Ceny Josefa Vavrouška pro rok 2021 za celoživotní ochranu přírody v praktické i teoretické rovině. Stál v čele odporu ekologických organizací v celé řadě kauz, jako byla Akce Špunt za nenapuštění Novomlýnských nádrží nebo blokády kácení v bezzásahových zónách Národního parku Šumava. Mojmír Vlašín žije se svou partnerkou v brněnském Ořešíně v domku, který obklopuje přírodní zahrada.

Konference Nerůst a sociálně-ekologická transformace proběhla druhý zářijový víkend v Brně a kromě debat se zaměřila i na praktikování nerůstových aktivit, které pečují o lidské štěstí. Nerůst totiž neznamená zchudnout, ale snížit ekonomickou aktivitu a kromě odlehčení planetárním ekosystémům získat i víc volného času a energie, která se dá investovat do kreativity, péče nebo třeba sportu. První panel konference otevřel krom jiných politolog Ondřej Slačálek.

O čmelácích se traduje, že by z hlediska fyziky neměli být schopni letu. Jejich tělo je větší než vztlak malých křídel. Pak se zjistilo, že využívají speciálních vírů, které křídlo nadnáší. Také mají dlouhý jazyk a některé květiny dokáží opylovat jen oni. Čmelák dokáže pracovat za nízkých teplot a umí se orientovat i v uzavřených prostorech, jako je skleník. Zajímavostí kolem tohohle sociálního hmyzu je dost a my si je představíme v dnešním Podhoubí.

Světová média v průběhu srpna informovala o pětisetletém suchu, které zasáhlo Evropu. V Itálii měří rekordně nízké průtoky na Pádu, ve Francii na řece Loira, Británie má nově historický teplotní rekord 40.3°C. V Česku jsme hasili největší požár v historii země a ve zbytku Evropy shořela plocha o velikosti jedné pětiny Belgie. Jak tohle výjimečně horké léto hodnotí bývalý šéf environmentálního programu OSN Svein Tveitdal, ptal jsem se v Podhoubí.

Začátkem srpna vyšel ve vědeckém časopisu Nature Sustainabilty článek o udržitelném potravinovém hospodářství v postrůstovém světě. Výstupem třicítky vědců z celého světa, včetně Petra Jehličky ze Sociologického a Etnologického ústavu AV ČR zní v jednoduchosti tak, že pokud netransformujeme současný globální potravinový systém, překročíme planetární limity vyšponované klimatickou změnou. Komunitou podporované zemědělství nabízí jednu z cest z krize.

V zahraniční se tomu říká micro farming. U nás můžeme navazovat na tradici zahradničení a částečného rodinného samozásobitelství. Jakub Pešek a Tereza Chroňáková jsou sedmadvacetiletý pár, který se po studiích v Česku i zahraničí rozhodl usadit na malé vísce v jižních Čechách a začít se živit zahradničením formou komunitou podporovaného zemědělství. Jsou vprostřed první sezóny a zatím to jde.

Světelné znečištění je pojem, který pochází od astronomů ze šedesátých let. Na snímcích kosmických těles se jim začal objevovat světelný závoj, kvůli němuž se zhoršovala kvalita pozorování. O světelném znečištění se v médiích mluví minimálně od začátku minulé dekády, to ale nic nemění na tom, že se intenzita nočního svícení stále zvyšuje a s rozšiřující se LED technologií přibývá škodlivého bílého světla v ulicích i parcích.