Ondra Šebestík a Kateřina Tomsová v šesti dílech prozkoumají Třeboňsko – krajinu rybníků, ptáků, kapra i cyklistů a vykoupou se v pískovně. Navštíví jezero Milada u Ústí nad Labem, které vzniklo zatopením uhelného dolu Chabařovice a zjistí, jak vzniká inženýrská jezerní krajina, nebo jak funguje voda na Radovesické výsypce u Bíliny. Vezmou vás do biosférické rezervace při soutoku Moravy a Dyje, v jejímž divokém korytu se i svlaží.

České ekologické hnutí bylo jedním z vítězů listopadového převratu, což v té době znamenalo rychlé sražení emisí skleníkových plynů a odsíření uhelných elektráren. Časem se environmentální hnutí pluralizovalo a v posledních letech částečně transformovalo v hnutí za klimatickou spravedlnost, nebo jinak –⁠ klimatickou akci. Klima opouští škatulku životního prostředí a proliferuje do veškeré sféry lidské činnosti. Jak dál, ukazuje publikace Klimavize.

Usedlost Stranné u Blíževedel je spojena s nedalekým bývalým hradem Ronov od raného středověku. Na začátku 20. století koupil selský dvůr s polnostmi pradědeček Ericha Vodňanského, který je už čtvrtou generací hospodařící v malebném údolí mezi pískovcovými skalami. Statek dostali Vodňanští v restitucích v havarijním stavu, přesto se jim podařilo historický dvůr obnovit a na 500 hektarech fungovat v souladu s přírodou.

Energetika je podle webu Fakta o klimatu zodpovědná ze bezmála 40 % tuzemských emisí skleníkových plynů. Hnědouhelné elektrárny jako Počerady, Prunéřov nebo Tušimice jsou největšími tuzemskými znečišťovateli. I jako reakce na blížící se konec uhlí vznikla začátkem dubna Unie komunitní energetiky. Jejím úkolem je pomoct vybudovat decentralizovanou soustavu obnovitelných zdrojů energie ve vlastnictví domácností, obcí nebo družstev.

Filozof Pavel Barša, antropoložka Markéta Zandlová, výtvarník Zbyněk Baladrán nebo historička architektury Petra Hlaváčková, to je zlomek autorek a autorů, kteří se podíleli na sborníku nazvaném Neúplný atlas regenerace. Společnost, její členové i planeta jsou unavení, co s tím? Pojďme si odpočinout, najděme v životě kvality, které nezatěžují finanční ani uhlíkový rozpočet, a možná tak pomůžeme nejvíc. Jak si představit regenerativní kulturu?

Češi jsou nejen výborní houbaři, ale i zahrádkáři. Zahrádkaří za domy, na chatách, v koloniích a od konce první dekády 21. století i v komunitních zahradách. V takových společných zahradách se nepěstují jen ředkvičky, ale hlavně sousedské vztahy. Komunitní zahrady rostou převážně ve větších městech, jen v Praze jich je kolem šedesáti. Jednou z nich je i MetroFarm na Císařském ostrově kousek od Stromovky.

Jak dlouho slýcháme, že je potřeba zastavit změnu klimatu? Čtyři roky? Sedm? Dvacet? Už vědecké modely z 60. a 70. let počítaly s oteplováním planety při pokračujícím spalování fosilních zdrojů. Je rok 2022 a Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC při OSN vydal svou šestou hodnotící zprávu. Téměř dvě stovky vědců z celého světa v ní mají potřebu vyjádřit stále tu stejnou informaci, tentokrát ještě razantněji a s větším apelem na změnu našeho chování.

Naposledy jsme se v Podhoubí suchu věnovali v červnu 2020. Tehdy jsme se s bioklimatologem Miroslavem Trnkou bavili o efektech klimatické změny na hydrologický cyklus v kontextu střední Evropy. Profesor Trnka očekával častější epizody sucha a na druhou stranu intenzivnější úhrny srážek, které zase znamenají nebezpečí povodní. Na začátku roku 2022 můžeme predikci prozatím potvrdit, a to se tehdy ještě nevědělo nic o tornádu na jižní Moravě.

Mezi stromy se dá chodit na houby, mezi stromy se dají sbírat borůvky, mezi stromy se můžou pást zvířata, mezi stromy se dá pěstovat pšenice nebo řepka. Rozdělení krajiny na pole, louky a les je důsledkem moderní intenzifikace zemědělství. Pásy dřevin tradičně rozdělují pozemky, tvoří větrolamy a remízky, můžou být ale i běžnou součástí hospodářské půdy. Proč bychom se měli bavit o agrolesnictví?

O hovězím dobytku se říká, že je jednou ze zásadních příčin změny klimatu, a je to rozhodně pravda. Asi jednu třetinu antropogenního metanu vyprodukuje právě dobytek a v souvislosti s odlesňováním původních biotopů například v Jižní Americe jde o vícenásobně zhoubný efekt. Proč ale došel Tadeáš Michalik po dlouholetém promýšlení, jak zlepšovat ekosystém, právě k pasení dobytka? Jak sám říká, jde o kontext. A není pasení jako pasení.