Ať byl u moci premiér Babiš nebo Fiala, pořídit si bydlení bylo stále a stále dražší. A žádná z posledních dvou vlád neudělala nic, čím by tento trend obrátila. „Já bych opravdu nechtěl, aby mi teď bylo třeba osmadvacet a měl bych řešit, kde budu bydlet, protože to, co se děje na trhu, je brutální,“ říká v dalším díle podcastu Pravda vítězí šéfredaktor magazínu Reportér Michal Musil. Se šéfredaktorem webu Seznam Zprávy Robertem Čásenským probírá téma bydlení z hlediska blížících se voleb. Čásenský si dělá legraci, že by nějaká strana mohla přijít se sloganem – dáme byt každému.

Pravda vítězí je zpět. Abychom byli přesnější: vrací se politický podcast Pravda vítězí – a to na sedm pokračování, protože za sedm týdnů začínají volby do Poslanecké sněmovny. V sedmi dílech, které do voleb vzniknou, proberou Michal Musil, šéfredaktor magazínu Reportér, s Robertem Čásenským, šéfredaktorem webu Seznam Zprávy, sedm oblastí, které jim připadají důležité právě pro letošní volby. A budou se také vracet k tomu, jak to vypadalo před minulými volbami. Hlavní téma prvního dílu se vzhledem k výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa vyloženě nabízí: vztah k Rusku, Ukrajině a zahraniční politice.
Byl rok 2022 a všichni byli v šoku z rozhodnutí ruského vládce Putina zahájit otevřený útok proti Ukrajině. Tomio Okamura tehdy hlasoval pro usnesení odsuzující „barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi Ruska proti Ukrajině“. Kateřina Konečná si stěžovala, že Putinovo Rusko opustilo socialistickou cestu… Mimo jiné o tom mluví v novém díle podcastu Pravda vítězí šéfredaktor webu Seznam Zprávy Robert Čásenský a šéfredaktor magazínu Reportér Michal Musil. Kladou si ale také otázku, nakolik je mnohými chválená podpora Ukrajiny ze strany Fialovy vlády více slovní než reálná. A popisují rovněž, jak to Babišovo ANO hraje u tématu Ruska a Ukrajiny tak nějak na obě strany.

Stýská se vám po vánočních projevech Miloše Zemana, když byl prezidentem? Ať tak, či onak, letos na Štěpána je zde sváteční díl podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí. Tématem rozhovoru novinářů Roberta Čásenského a Michala Musila byly komické i napínavé historky z dějin Reportéra, který letos oslavil desáté narozeniny. Třeba o tom, jak jsme málem měli chybu na titulní straně prvního čísla a jak nám tekly nad ránem nervy. Vyprávěli jsme, že se trochu bojíme, když se Jaroslav Kmenta stýká s bossy polosvěta. A vzpomínali jsme na hodně dobrodružnou cestu Afrikou kolegy Tomáše Poláčka, která skončila malárií. Nebo na to, jak jsme udělali redakční poradu na Čapím hnízdě, spojeném s Andrejem Babišem. 

V Sýrii skončil režim tyrana Bašára Asada, spolu s otcem Háfizem zemi vládli od roku 1970. Dvě jiné diktátorské rodiny panovaly ještě déle – například Castrové na Kubě nebo Kimové v Severní Koreji, kteří tam kralují dodnes. Asadové vynikali mimořádnou krutostí. Obavy potvrdily, či spíše předčily hrůzné příběhy z osvobozené věznice Sajdnájá, které oběhly celý svět. I když je možné, že v Sýrii bude dál pokračovat válka nebo že tam vznikne nepěkný radikálněislamistický režim, není od věci si připomenout ty, kdo řezníka Asada v minulosti omlouvali. Je zde další, 63. díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.

Když nám slíbil premiér Petr Fiala do čtyř let platy jako v Německu, zajistí Česku třeba moře a euro za deset korun? Jeho strategie působí spíše zoufale – tedy přinejmenším na jednoho z dvojice novinářů magazínu Reportér vystupujících v dalším, už 61. díle politického podcastu Pravda vítězí. Je nicméně komické, že hnutí ANO Andreje Babiše označuje Fialova slova za populismus, když ono samo, jak se říká, slibuje hory i s horákama. Politici ANO se zjevně domnívají, že peníze se na to vezmou třeba tak, že se bude rodit dětí jak za Husáka, a Alena Schillerová je najde v rozpočtu.

Ať by proti Donaldu Trumpovi kandidoval jakýkoli demokrat, tak by nejspíše prohrál. I když Kamala Harris si pravděpodobně vedla lépe, než kdyby v souboji zůstal Joe Biden. Dva novináři magazínu Reportér se v 60. díle podcastu Pravda vítězí vracejí k americkým prezidentským volbám. Současně se ptají, nakolik si ti čeští politici, kteří přivítali Trumpovo znovuzvolení, uvědomují, jak by na naši ekonomiku dopadlo, kdyby nový prezident skutečně zavedl cla na zboží z Evropy. Třeba Andrej Babiš Trumpovi jásavě gratuloval, přitom to dost možná bude on, kdo bude ve funkci premiéra neblahé ekonomické dopady cel řešit.

Protože jeden z dvojice politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí je na dovolené, přišel do něj mimořádný host – investigativní novinář a člen redakce Reportéra Jaroslav Kmenta. Vyprávěl například o tom, jak ho v roce 1999 tehdejší místopředseda vlády Egon Lánský praštil před jednáním vlády berlí. Tématem byl i organizovaný zločin, mluvilo se i o překvapení, když se na křtu jeho knihy o Radovanu Krejčířovi zjevil boss polosvěta Vlastimil Spěvák. A konečně byla předmětem debaty třeba i otázka, proč premiér a předseda ODS Petr Fiala věří ve volební zázrak.

Průzkumy říkají a spousta lidí bere za hotovou věc, že se po volbách v roce 2025 vrátí do křesla premiéra Andrej Babiš z Průhonic. A skutečně k tomu má, i kvůli nepopularitě vlády Petra Fialy, našlápnuto. Pravda ale taky je, že sněmovní volby v Česku v tomto století často dopadly jinak, než jak se rok předtím soudilo. Své by o tom mohl vyprávět třeba Jiří Paroubek, jehož ČSSD dostala v roce 2010 méně hlasů, než čekal, a on rezignoval. A nejde o jediný takový příklad. V dalším, 58. dílu politického podcastu magazínu Reportér o tom hovořili dva novináři, kteří sledují politiku již od devadesátých let.

Bývali spojenci, ale už nejsou. Premiér a předseda ODS Petr Fiala odvolal z vlády Ivana Bartoše, což nakonec vedlo k odchodu Pirátů z vládní koalice. Příběh má prvky veselé i smutné – a nějaké máslo na hlavě mají obě strany. Mnozí Piráti zlehčují, že digitalizace stavebního řízení opravdu nebyl úspěch: první varovné signály, že to nedopadne dobře, přišly už loni. Premiér Fiala však neměl sdělovat Ivanu Bartošovi vyhazov po telefonu. Mimo jiné o tom hovořili v 57. díle politického podcastu Pravda vítězí novináři magazínu Reportér.

Při prvních povodních si řada lidí, včetně novinářů, neuměla představit, že se něco takového může vůbec stát. Povodně jsme znali nejspíš ze zpráv z Bangladéše nebo Číny. Podle toho vypadala reakce veřejnosti, státu i první zprávy médií, říká se v novém dílu podcastu Pravda vítězí, který srovnává letošní záplavy s tragickými povodněmi minulosti. Tento speciální díl je celý otevřen všem posluchačům.