Pravda vítězí

Bývali spojenci, ale už nejsou. Premiér a předseda ODS Petr Fiala odvolal z vlády Ivana Bartoše, což nakonec vedlo k odchodu Pirátů z vládní koalice. Příběh má prvky veselé i smutné – a nějaké máslo na hlavě mají obě strany. Mnozí Piráti zlehčují, že digitalizace stavebního řízení opravdu nebyl úspěch: první varovné signály, že to nedopadne dobře, přišly už loni. Premiér Fiala však neměl sdělovat Ivanu Bartošovi vyhazov po telefonu. Mimo jiné o tom hovořili v 57. díle politického podcastu Pravda vítězí novináři magazínu Reportér.

Při prvních povodních si řada lidí, včetně novinářů, neuměla představit, že se něco takového může vůbec stát. Povodně jsme znali nejspíš ze zpráv z Bangladéše nebo Číny. Podle toho vypadala reakce veřejnosti, státu i první zprávy médií, říká se v novém dílu podcastu Pravda vítězí, který srovnává letošní záplavy s tragickými povodněmi minulosti. Tento speciální díl je celý otevřen všem posluchačům.

Blíží se veselice ANO? Přijde v krajských volbách 20. a 21. září senoseč neboli drtivé vítězství Babišova hnutí? Budou se pak v centrále ANO konat velké dožínky? Převleče se Alena Schillerová a Karel Havlíček do bleděmodrých krojů v barvách hnutí a budou volat – náš předseda je veliký? Vyloučit to nelze. A pokud se nějak nezlepší ekonomika, dnes to vypadá, že vláda Petra Fialy příští rok po sněmovních volbách skončí. A to ještě za předpokladu, že část vládní koalice nezpanikaří dříve, třeba v případě opravdu špatného výsledku v krajských volbách. O těchto tématech mluvili novináři magazínu Reportér v prvním poprázdninovém, 55. díle politického podcastu Pravda vítězí.

Množství vyplácených dotací během pandemie covidu výrazně vzrostlo a po jejím skončení se už nevrátilo na původní úroveň. Zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu poukazují na to, že se z dotačního systému v Česku stal složitý, obtížně řiditelný a jen stěží kontrolovatelný kolos. Jakým způsobem se dotace sledují? A bere výsledky kontrol vůbec někdo vážně? Poslechněte si poslední díl podcastové minisérie Dotační republika.

Národní a evropské dotace tvoří zhruba pětinu příjmů v zemědělství. Nárok na ně mají drobní farmáři, kteří finančně sotva vyjdou, stejně jako velké agrární holdingy s miliardovými obraty a stamilionovými zisky. Fialova vláda to chtěla výrazně změnit, ale výsledek se moc nelíbí ani malým, ani velkým farmářům. To je jedno z témat dalšího dílu podcastové minisérie Dotační republika. Řeč bude i o tom, proč tak často pláčou agrární miliardáři a proč neprošel plán výrazně snížit jejich dotace.

Sportovní dotace se nejvíc řeší ve chvíli, kdy praskne nějaká velká a barvitá kauza. Případy chamtivých funkcionářů by ale neměly dopadnout na sportující děti a jejich ochotné trenéry a trenérky. To je jedno z témat dalšího dílu podcastové minisérie Dotační republika. Řeč bude i o tom, zda dává Česko dost peněz ve srovnání s jinými zeměmi a jak si chce Národní sportovní agentura škatulkovat sporty na více a méně preferované.

Debaty o dotacích na vědu bývají v Česku jednostranné: často se tvrdí, že stát dává na podporu výzkumu málo peněz. Kdykoliv se objeví téma efektivního využívání těchto prostředků nebo nutnosti šetřit, jako tomu bylo v posledních letech, dotace na vědu a výzkum se stávají tabu. Kolik peněz do vědy skutečně směřuje? Kdo je rozděluje a jaké faktory to ovlivňují? Poslechněte si druhý díl podcastové minisérie Dotační republika.

Vláda předstírá, že dotace ve velkém ruší. Opozice ji za to kritizuje a její hlavní představitelé zároveň předstírají, že na dotacích nemají žádný osobní zájem. Ani jedno neodpovídá realitě. Jak českou politikou hýbou dotace? A proč je někteří považují za manu nebeskou? Poslechněte si první díl podcastové minisérie Dotační republika.

Měla by v ústavách existovat pro výkon určitých funkcí horní věková hranice, a když bude někdo starší než limit, nebude zkrátka moct kandidovat? O tom diskutovali – a neshodli se – novináři magazínu Reportér v 54. díle politického podcastu Pravda vítězí. Shodli se nicméně na tom, že americký souboj dvou dědečků o úřad amerického prezidenta, který má k dispozici jaderné zbraně, není v pořádku. Jak na Donaldu Trumpovi, tak i stávajícím šéfovi Bílého domu Joeu Bidenovi je vidět zub času, na Bidenovi ovšem více: jeho věk a mentální zdraví američtí voliči – a nejen oni – zcela pochopitelně řeší. Máme nějaké podobné případy třeba i v Česku?

Vznikne v roce 2025 vláda ANO, Přísahy a Motoristů a Stačilo? Kdyby sněmovní volby dopadly tak jako teď ty evropské, nebylo by to vyloučeno. Ale pozor, jde o hodně velkou spekulaci, sněmovní volby mívají mnohem vyšší volební účast a za rok a čtvrt se může stát spousta věcí, které by mohly poškodit vládu Petra Fialy, ale taky hnutí ANO Andreje Babiše. Zábavná je nicméně představa, že Tomio Okamura v politice skončí a vrátí se do svého e-shopu. O výsledcích eurovoleb hovořili novináři magazínu Reportér Robert Čásenský a Michal Musil v dalším díle podcastu Pravda vítězí.