Proč se po dvou letech od účinnosti zákona o hromadném řízení nekonala obávaná lavina sporů ve stylu amerických class actions a k českým soudům dorazily pouze dvě žaloby? Jaké limity ukázaly pilotní kauzy Postýlkov a World2Fly a proč je pro žalované firmy naprosto klíčová hned první fáze posuzování přípustnosti? Kde má současná právní úprava své slabiny a která odvětví mohou být v budoucnu hlavním terčem hromadných nároků? O dosavadních zkušenostech s hromadným řízením, sporném limitu odměn i taktice procesní obrany diskutují v nejnovějším dílu podcastu Právo k Ranní Kávě Tereza Veselá a Michal Sylla.

V úvodní části podcastu se věnují bilanci prvních dvou let fungování zákona o hromadném řízení soudním a konfrontaci původních očekávání s realitou. Zatímco v některých evropských státech (například v Portugalsku či Itálii) vedlo zavedení hromadných žalob v režimu opt-out k zahlcení justice a stovkám sporů, Česká republika zvolila konzervativnější cestu postavenou na principu opt-in a procesních pojistkách proti zneužití. Namísto odhadů Ministerstva spravedlnosti počítajících s pěti až deseti žalobami ročně tak byly dosud podány pouze dvě hromadné žaloby – kauza nevyřízených záloh e-shopu Postýlkov a spor se španělskou leteckou společností World2Fly o kompenzace za zpožděný let. Tyto pilotní případy sice v praxi ověřily základní fungování procesního rámce, zároveň však ukázaly jeho limity, zejména při vymáhání přiznaných částek vůči prázdným a předluženým společnostem.

Druhá část debaty nabízí detailní pohled na klíčové procesní momenty řízení a sporné body současné praxe. Zásadním milníkem pro obranu žalovaných subjektů je hned první fáze posuzování přípustnosti žaloby, kde se reálně láme chleba a kde je nutné koncentrovat hlavní právní argumentaci. Diskuse se dotýká také specifik spojených s koncentrací agendy u jediného soudu a soudce, kritizovaného zákonného limitu odměny oprávněného žalobce ve výši 16 % z vysouzené částky i přetrvávajících nedostatků v transparentnosti rejstříku hromadných řízení, kde veřejnosti dosud chybí ucelený přístup ke všem rozhodnutím. Pozornost je věnována i proměně na straně oprávněných žalobců, kde vedle etablovaných organizací (jako dTest či onlineadr.cz) nově přibyly subjekty s méně čitelným zaměřením a strategickými cíli.

Závěr diskuse patří výhledu do budoucna a zhodnocení rizik pro podnikatelský sektor. Tereza Veselá a Michal Sylla upozorňují, že ačkoliv se dosud masivní vlna sporů nerozběhla a Ministerstvo spravedlnosti se k případné novelizaci staví zdrženlivě, závěr, že firmy mohou zůstat zcela v klidu, by byl předčasný. Zákon dosud nebyl otestován na skutečně skutkově a právně složitém případu. Do budoucna lze očekávat pokusy o uplatnění nároků ze strany mikropodnikatelů a za nejvíce ohrožená odvětví autoři označují bankovní sektor, nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů a pojišťovnictví.

Podcast Právo k Ranní Kávě naleznete také na legalweb.cz.

Jaké zásadní změny v regulaci umělé inteligence přináší evropský AI Omnibus a v čem se liší od amerického návrhu AI Agent Act? Proč dochází k odkladu povinností pro vysoce rizikové AI systémy a jakou roli sehrají v blízké budoucnosti osobní AI zástupci? O nejnovějším vývoji AI legislativy na obou stranách Atlantiku diskutují v nejnovějším dílu podcastu Právo k Ranní Kávě Zbyněk Loebl a Eva Fialová z advokátní kanceláře PRK Partners.

V úvodní části podcastu se věnují evropskému nařízení AI Omnibus, které reviduje nedávno přijatý AI Act. Hlavním důvodem této revize je časový skluz při přípravě prováděcích předpisů, technických standardů, metodik a kodexů chování, bez kterých je praktická implementace pro povinné subjekty mimořádně složitá. Klíčovou změnou je proto dvoustupňový odklad účinnosti povinností pro vysoce rizikové AI systémy: u systémů s potenciálním dopadem na základní práva a svobody se účinnost posouvá na prosinec 2027, zatímco u systémů podléhajících bezpečnostní certifikaci (rizika pro bezpečnost, život, zdraví či majetek) až na srpen 2028. AI Omnibus zároveň rozšiřuje okruh administrativních úlev i na větší podniky přesahující kategorii malých a středních firem.

Druhá část debaty nabízí srovnání s americkým legislativním přístupem na příkladu návrhu AI Agent Act, předloženého v americkém Senátu. Ten se zaměřuje na dynamicky se rozvíjející oblast osobních AI agentů (AI zástupců) pro spotřebitele. Cílem amerického návrhu je podpořit inovace a zamezit dominantnímu postavení několika velkých technologických společností (jako je např. Apple se systémem Siri) tak, aby měl spotřebitel reálný výběr. Paradoxně přitom americký návrh přejímá některé prvky evropské digitální legislativy, například požadavky na minimalizaci zpracovávaných dat, certifikaci agentů či garanci otevřeného a bezpečného přístupu k platformám třetích stran.

Závěr diskuse patří právním a společenským výzvám, které masový nástup autonomních AI agentů přináší. Zbyněk Loebl a Eva Fialová rozebírají otázky právní odpovědnosti za jednání AI, autorskoprávní aspekty, problematiku udržitelné kontroly nad osobními daty i výhled dalšího vývoje umělé inteligence. Shodují se, že ačkoliv se tempo překotných technologických skoků může postupně zpomalovat, význam umělé inteligence bude dále sílit skrze její hlubší a praktické využití v běžném životě i ve veřejném zájmu.

Podcast Právo k Ranní Kávě naleznete také na legalweb.cz.

V aktuálním dílu podcastu Právo k Ranní Kávě vítají associate partner Daniel Vejsada a advokát Martin Frolík z PRK Partners Martina Jiránka, prvního českého zmocněnce pro startupy a bývalého předsedu České startupové asociace. Diskutují o připravovaném startupovém zákonu, který má zásadně proměnit podmínky pro inovativní podnikání v České republice.

V úvodu hosté vysvětlují, proč Česko – s pouhými 89 startupy na milion obyvatel – výrazně zaostává za evropským průměrem a proč je nutné vytvořit speciální legislativu namísto pouhých úprav stávajících předpisů. Inspiraci hledali především ve španělském modelu, který po třech letech účinnosti přinesl řadu měřitelných výsledků.

Hlavní část debaty se věnuje klíčovým pilířům chystaného zákona: jednotné definici startupu skrze certifikační proces, zavedení statusu „flexiworker" pro externí spolupracovníky, který má odstranit nejistotu kolem švarcsystému, a daňovým pobídkám pro andělské investory inspirovaným britským modelem EIS. Hosté rovněž rozebírají implementační strategii – nejprve „rychlá varianta" s definicí startupu a dvěma až třemi benefity, následně postupné rozšiřování.

Díl uzavírá diskuse o harmonogramu legislativního procesu a ambici předložit zákon vládě ještě v průběhu léta 2026, s očekávanou účinností v roce 2027.

V novém dílu podcastu Právo k Ranní Kávě se associate partner Michal Sylla a koncipientka Adéla Koutská věnují aktuálním otázkám cenové regulace pohonných hmot. V návaznosti na vývoj cen benzínu a nafty i napětí na mezinárodních trzích rozebírají, jaké nástroje má stát k dispozici, kdy může do tržního prostředí zasáhnout a jaké právní limity by přitom měl respektovat.

V aktuálním díle podcastu Právo k Ranní Kávě přivítal moderátor a associate partner Daniel Vejsada svého kolegu, partnera advokátní kanceláře PRK Partners a experta na stavební právo, Romana Pečenku. Hlavním tématem rozhovoru je spuštění nového autorského podcastu Romana Pečenky s názvem "Jak se staví Česko?", který se zaměřuje na opomíjené, ale klíčové téma územního plánování.

V aktuálním dílu podcastu Právo k ranní kávě se partner Michal Matějka a of counsel Zbyněk Loebl z advokátní kanceláře PRK Partners věnují nové fázi v oblasti kybernetické bezpečnosti – přechodu od teoretické přípravy k praktické implementaci bezpečnostních opatření. Tato diskuse reaguje na nabytí účinnosti nového zákona o kybernetické bezpečnosti (1. listopadu 2025) a související povinnost registrace subjektů u NÚKIB, po jejímž potvrzení začíná běžet roční lhůta pro zavedení konkrétních kroků.

V novém dílu podcastu Právo k Ranní Kávě rozebírají partner Jaroslav Škubal a advokátka Tereza Erényi z PRK Partners klíčové změny v pracovním právu pro rok 2026.

Hlavním tématem je dopad provozní praxe po flexinovele zejména nový běh výpovědní doby (od doručení), který vyžaduje precizní časování organizačních změn. Od dubna 2026 zavádí stát jednotné měsíční hlášení, což přinese mzdovým účtárnám a personalistům náročnou přípravu dat a úpravu náborových procesů.

Diskuse se věnuje i zpřísnění hlášení cizinců pod hrozbou třímilionové pokuty, navýšení podpory v nezaměstnanosti (nově až 38 tisíc Kč) a povinným příspěvkům na penzijní připojištění pro zaměstnance v náročných profesích. V závěru advokáti varují před blížící se směrnicí o transparentním odměňování – ačkoliv český zákon ještě není schválen, firmy by měly již nyní provádět mzdové audity, protože data za rok 2026 budou pravděpodobně podléhat prvnímu reportingu.

V novém díle podcastu Právo k Ranní Kávě diskutují associate partner Michal Sylla a advokátka Tereza Veselá z PRK Partners o klíčových novinkách v procesním právu, přičemž se nejprve zaměřují na první českou hromadnou žalobu v kauze Postýlkov, u níž soud v létě prvoinstančně vyhověl spotřebitelům. Michal upozorňuje na aktuální komplikace spojené s odvoláním firmy Postýlkov, neboť kvůli technickému zpoždění ministerstva s ostrým startem rejstříku hromadných řízení a mezerám v zákoně není obsah tohoto odvolání veřejně přístupný. To ztěžuje informovanost dotčených spotřebitelů, kteří jsou odkázáni na komunikaci s žalující neziskovou organizací, a zároveň to otevírá širší debatu o míře veřejnosti těchto sporů a ochraně dobré pověsti účastníků.

Stěžejním tématem je však připravovaná novela občanského soudního řádu implementující evropskou směrnici proti strategickým žalobám proti veřejné účasti (tzv. Anti-SLAPP), která má bránit zneužívání justice k šikaně novinářů či aktivistů. Novela navrhuje umožnit soudům postihovat „zjevné zneužití práva“ pokutou až do výše 50 000 Kč, což Michal vnímá kriticky jako příliš vágní nástroj, který by mohl v rozporu s ústavními principy odrazovat občany od přístupu k soudu. Kritika směřuje i k faktu, že český zákonodárce rozšiřuje působnost směrnice z mezinárodních sporů na všechny případy, ačkoliv se u nás podobná soudní šikana v praxi téměř nevyskytuje.

V závěru podcastu autoři reflektují kontroverzní doplněk novely týkající se zákona o odpovědnosti státu za škodu. Tento „přílepek“ má vyloučit nárok na odškodnění za průběh trestního stíhání, pokud dojde k jeho promlčení, což by poškozené stavělo do bezvýchodné situace, pokud by se nenechali dobrovolně dostíhat. Vzhledem k tlaku na transpozici evropského práva a hrozícím sankcím se očekává, že legislativní proces bude postupovat rychle a nová pravidla by mohla nabýt účinnosti již začátkem roku 2026.

Advokát Martin Frolík a partner Michal Matějka z PRK Partners diskutují v novém díle podcastu Právo k Ranní Kávě o praktických dopadech zákona o kybernetické bezpečnosti, který nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Prvním krokem pro regulované subjekty je určit, zda se na ně zákon vůbec vztahuje, a to nejpozději do 60 týdnů od účinnosti, tedy do konce roku 2025. NUKIB má na svém webu kalkulačku usnadňující toto rozhodnutí. Zákon používá dvě hlavní kriteria: odvětvové (energetika, zdravotnictví, doprava, digitální infrastruktura, potravinářství, věda a výzkum) a kritérium velikosti, které typicky vychází z definice střední firmy s méně než 250 zaměstnanci a obratem do 50 milionů eur. Po registraci na portálu, kterou musí provést oprávněný zástupce pomocí elektronické identity, má subjekt jeden rok na dosažení plné compliance se zákonem.

Během této doby je třeba vymezit osoby odpovědné za kybernetickou bezpečnost, zejména manažera kybernetické bezpečnosti, architekta, garanta aktiv a auditora. Dále je nezbytné zmapovat relevantní aktiva, která budou předmětem bezpečnostních opatření. Tato opatření mají dvě roviny - technickou (vícefaktorová identifikace, zálohování, detekční systémy) a organizační (interní politiky, školení zaměstnanců, smluvní podmínky). Odpovědnost za implementaci nese vedení celé společnosti, nikoli jen IT oddělení. Regulované subjekty musí také prosazovat stejné bezpečnostní standardy u svých dodavatelů a zajistit, aby v jejich smluvách byla povinnost hlásit bezpečnostní incidenty a právo vypovědět smlouvu v případě nedodržování standardů. Pokud dojde k narušení bezpečnosti, musí být incident nahlášen do 24 hodin od zjištění, detailnější zpráva do 72 hodin a závěrečná do jednoho měsíce. Matějka a Frolík zdůrazňují, že kybernetická bezpečnost není jednorázová úloha, ale průběžný proces, který se musí přizpůsobovat měnícím se hrozbám.

V novém díle podcastu se associate partner PRK Partners Daniel Vejsada a advokátka Martina Javorová věnují důležitým právním novinám. Dan představuje čerstvě připravovaný prováděcí zákon k EU nařízení o umělé inteligenci. Dozor bude rozdělen mezi tři instituce: Český telekomunikační úřad jako vedoucí kontaktní místo, Českou národní banku pro finanční sektor a Úřad pro ochranu osobních údajů pro vysoce rizikové systémy. Maximální sankce mohou dosáhnout až 35 milionů eur. Martina poté upozorňuje na novou povinnost pojišťoven od ledna 2026 – budou muset aktivně informovat obmyšlené (osobu určenou v pojistné smlouvě) o možnosti obdržet pojistné plnění do 60 dnů od smrti pojistníka. Vejsada pak varuje před kreativitou v pracovněprávních dohodách: když jsou peníze za odchod, měly by se jasně označit jako odstupné, nikoli mimořádná odměna. Inovativní přístup totiž vede k nejistotě a dlouhým soudním sporům. Od ledna 2026 lze také bez obav doručovat do datových schránek v nájemních smlouvách. Na závěr Vejsada humorně poznamenává, že zatímco se Evropa snaží řešit AI a konkurenceschopnost, věnuje úsilí také otázce, zda lze veganským produktům říkat burger.