Judikatúra

V dnešní expresní epizodě navazujeme na díl č. 5, který jsme do éteru pustili už v březnu 2022. Je to takový evergreen - povaha podnájmu. Nejvyšší soud (26 Cdo 2018/2023) tvrdošíjně tvrdí, že v případě podnájmu bytu si strany mohou ujednat, co chtějí a nejsou vázány kogentními pravidly občanského zákoníku. Je tomu tak opravdu?

V tomto díle se poprvé dostáváme k odpovědnosti za škodu z provozní činnosti dle § 2924. Paní uklouzla v supermarketu na listí z ředkviček a zlomila si nohu. Rozebíráme, co je to vůbec provozní činnost, jaký je účel daného pravidla, jak se liší od předchozí právní úpravy a jak se lze odpovědnosti zprostit. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 227/2024.

Nejvyšší soud řešil na pozadí prodeje obchodního podílu otázky spojené s plněním kupní ceny na bankovní účet věřitele. Vyjadřoval se např. k tomu, zda může dlužník poslat peníze na jiný, než sjednaný účet, nebo zda může věřitel jednostranně účet změnit a zda je dlužník povinen to respektovat. Naše povídání se tak točí okolo pravidel regulujících místo a způsob splnění dluhu. Jde o věc s. zn. NS 27 Cdo 544/2023.

Další epizoda z našeho občasníku "Expres Judikatúry" je tentokrát zaměřená na problematiku podmíněného právního jednání, konkrétně se bavíme o přípustnosti rozvazovací podmínky u prominutí dluhu a "obživnutí" pohledávky.

Základem pro dnešní epizodu je rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1132/2023 v trestní věci, přesněji v jeho adhezní větvi. Při dopravní nehodě byla závažně zraněna těhotná žena, přičemž její dosud nenarozené dítě zemřelo v děloze. Mají ona (jako matka v očekávání) a otec právo na odčinění citové újmy dle § 2959 OZ?

Dnešní díl je věnován rozhodnutím, která v praxi zaznamenala velký ohlas. Nejdříve negativní (rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1946/2023), následně pozitivní (nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 23/24). My si povídáme o všech aspektech případu - o teleologické redukci, o argumentech Ústavního soudu, o snaze Nejvyššího soudu vypořádat se s nesystémovým pravidlem.

Dnes se opět podíváme na problematiku přechodných pravidel, konkrétně půjde o § 3056 odst. 1 OZ, dle něhož mají vlastník pozemku a vlastník stavby na něm stojící vzájemná předkupní práva. Konkrétně půjde o problém převodu ideálního podílu na stavbě/pozemku, protože při jeho řešení Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3248/2023 nedávno zaujal naprosto odlišný postoj, než který prezentoval před pěti lety.

Jde-li o vadné plnění, pak sleva z kupní ceny patří mezi standardní práva kupujícího, které mu zákoník nabízí. Víme ale, jak se taková sleva určí? Podle jakých pravidel? A přistupuje k tomu judikatura správně? O tom si povídáme v další epizodě našeho podcastu, v níž Nejvyšší soud a rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 z části chválíme, z části však nemůžeme odhlédnout od jedné dlouhodobé neřesti jménem “právní norma s relativně neurčitou hypotézou”.

Dnešní epizoda posluchače zavede k problematice vad právního jednání, konkrétně k počáteční nemožnosti plnění, jejímž následkem je absolutní neplatnost právního jednání. Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 33 Cdo 3725/2023 totiž rozhodl, že když uzavřete smlouvu, v níž se zavážete k zajištění opravy cizí věci, aniž byste měli souhlas jejího vlastníka, jedná se o počáteční právní nemožnost plnění. A to si rozhodně zaslouží komentář.

Dnešní díl je věnován případu zákonného předkupního práva dle přechodného pravidla v § 3056 odst. 1 OZ - a je to specifická situace, neboť se řešilo, zda toto právo existuje též k podzemní stavbě, konkrétně k vinnému sklípku. Řeč je o rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 2151/2022.