Judikatúra

Další epizoda z našeho občasníku "Expres Judikatúry" se věnuje odpovědnosti za škodu při provozu dopravního prostředku a možnostem liberace. Konkrétně jde o srážku automobilu se srnou, která byla odhozena na protijedoucí auto a poškodila je. Tímto se vracíme k tématu, které jsme zpracovali na začátku roku ve 42. epizodě. Vypadá to, že nám Nejvyšší soud do této problematiky řádně zabrušuje.

Chci slyšet celou epizodu!

Máme tu opět jubilejní epizodu, proto volíme téma prosté soudních rozhodnutí. A protože jsme si kdysi (20. epizoda) povídali o právnickém učení, opět se k němu vracíme - avšak z trochu jiné stránky - nejde nám o obsah, ale o metody vzdělávání, zejména pak o budoucnost přednášek na právnických fakultách. Jak k nim přistupují studenti, jak pedagogové, co od přednášek očekáváme, mají se přednášky nahrávat apod.

Pozvání k mikrofonu přijala Kateřina Hejcmanová, toho času studentka pátého ročníku PF UP v Olomouci, a Michal Říha z katedry evropského práva PF UK v Praze (též moderátor podcastu zEvropy).

Náhrada za převzetí zákaznické základny je nově upravený nárok nájemce vyplývající z nájmu prostor pronajatých za účelem podnikání, skončí-li nájem výpovědí pronajímatele. Na stůl Nejvyššího soudu (sp. zn. 26 Cdo 3644/2022) se dostal případ, v němž byla předmětem dovolání otázka, vůči komu tento nárok vzniká. Zajímavé jsou však i skutečnosti, kterými se obecné soudy nezabývaly - zda se vůbec v daném případě jednalo o nájem a zda tento nárok vzniká též u smluv uzavřených ještě před účinností nového občanského zákoníku. Na to vše u nás získáte v této epizodě odpovědi.

Chci vás podpořit na HeroHero!

V dnešní epizodě řešíme nález ÚS II. ÚS 288/23 a otázku, kam až sahá ochrana spotřebitele a zda je možné směšovat pravidla pro výklad právního jednání a pravidla pro výklad právních předpisů. Konkrétně jde o výklad pravidla, které nemá s ochranou spotřebitele nic společného (§ 167 OZ). A jelikož se skutkový stav týká excesu pomocníka, rozebereme si i to, jaká kritéria rozhodují, zda jde či nejde o exces. To vše na podkladě nálezu Ústavního soudu, z něhož jsme více než rozpačití.

Přinášíme další epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". K čemu se vracíme? K úplně první epizodě! Ta byla věnována odpovědnosti pomocníka.

Je to návrat pozitivní? Bohužel, příliš ne. Nejvyšší soud pokračuje v zamotávání se v celkem jasné právní regulaci. Proto si opět musíme připomínat, že máme různé pomocníky, různá pravidla, což soud ignoruje. Navíc se v tomto rozhodnutí soud dopouští úvahy, že účelem regulace společnosti s ručením omezeným je ochrana statutárního orgánu před odpovědností.

Chci slyšet celou epizodu!

Filip Melzer a Petr Bezouška v dnešní epizodě rozebírají rozhodnutí týkající se předpokladů použití institutu neúměrného zkrácení. Konkrétně šlo o případ koupě vadné věci. Rozhodnutí je zajímavé zejména tím, že dává odpověď na otázku případné konkurence práv z odpovědnosti za vady a neúměrného zkrácení. Je to tak v krátké době další rozhodnutí z této oblasti (viz epizoda č. 12, která se věnovala rozhodnutí 23 Cdo 2042/2020 řešící konkurenci práv z vadného plnění a omylu).

Přinášíme první epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". Má kratší formát a chceme v něm upomenout na aktuální soudní rozhodnutí, které svým tématem povětšinou navazuje na to, které jsme důkladně probrali v některé předcházející standardní epizodě.

Dnes je tím rozhodnutím nález pléna Ústavního soudu řešící tzv. újmu ze šoku, tedy to, o čem jsme si povídali v epizodě č. 31. Ústavní stížnost dokonce směřovala přímo proti námi rozebíranému rozhodnutí (NS 25 Cdo 2702/2021). A není tajemstvím, že nám Ústavní soud udělal velkou radost!

Dnešní díl je věnován problematice veřejné víry v zápis do katastru nemovitostí. Filip Melzer a Petr Bezouška se zabývají nejen rozborem předpokladů zakotvených v § 984 OZ, ale podrobněji se věnují i ochraně skutečného oprávněného a otázkám spojeným s poznámkami spornosti (kdo může žádat jejich zápis, či jak má být následně formulován petit žaloby).

K mikrofonu pozvali Petra Tégla, jednoho z našich největších odborníků na problematiku veřejných seznamů.

V tomto dílu Petr Bezouška a Filip Melzer rozebírají, jaké metody lze použít, abychom rozhodli, že určitou škodu lze škůdci přičíst - jaké jsou rozdíly mezi doktrínou adekvátnosti, ochranného účelu nebo předvídatelností? A jak se užívají v deliktním právu a jak v právu smluvním? Podívají se též na zoubek tzv. optimálnímu pozorovateli, s čímž bude souviset i jedno přiznání.

Ústavní soud řešil případ člověka, který žádal úřední změnu pohlaví z ženy na muže, což mu příslušné orgány neumožnily. A před Ústavním soudem stála jednak otázka, zda tímto postupem byla porušena jeho lidská práva, a jednak otázka, zda nejsou některá pravidla (v občanském zákoníku, v zákoně o specifických zdravotních službách a v matričním zákoně) v rozporu s ústavním pořádkem.

Tento díl je crossover s podcastem Leviathan, který o ústavním právu připravuje Zdeněk Červínek