V praxi se čím dál více řeší případy darovacích smluv uzavřených dárcem před smrtí. Následně vznikají spory o platnost takových smluv založené na tvrzení, že dárce jednal v duševní poruše, jež ho činila neschopnou právně jednat. A jeden takový je základem pro naše povídání nejen o § 581 OZ, a to na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3870/2023.

Ústavní soud nedávno vydal nález sp. zn. III. ÚS 2534/24, ve kterém se mj. věnuje též příčinné souvislosti v rámci náhrady škody. Jeho vývody připomínají pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou vařily dort. Proto se v tomto dílu pokoušíme ukázat nejen to, jaké chyby soud dělá, ale jak se má správě při zkoumání příčinné souvislosti a objektivní přičitatelnosti postupovat.

Při postoupení pohledávky nabývá nový věřitel často též jistotu, která zajišťuje splnění pohledávky. V případě řešeném ve věci sp. zn. 21 Cdo 264/2025 šlo o zástavní právo k nemovitosti. Na pozadí dnešního rozhodnutí se zabýváme případem, jak je případný postupník chráněn, nabývá-li toto zástavní právo od neoprávněného. A přizvali jsme si hosta, který je jedním z našich největších odborníků na věcná práva a veřejné seznamy - doc. Petra Tégla.

Speciální epizoda o tom, co zajímavého se "urodilo" v soudních rozhodnutích napříč evropskými státy v roce 2024 v tématu náhrady škody. Využili jsme toho, že Filip Melzer byl letos autorem závěrečného komparativního shrnutí, s nímž na konferenci vystoupil. Podíváme se na trendy v oblasti odškodňování sekundárních obětí, odpovědnosti státu za škodu, provozní odpovědnosti apod.

Tato epizoda nás zavádí do prostředí dědického práva, konkrétně k výkladu § 1531 OZ, který se týká pohnutky k sepsání závěti ve věci sp. zn. 24 Cdo 127/2025. Je právně relevantní? Musí být v závěti vyjádřena? A co když se je mylná? Má to vliv na platnost závěti? To vše se dozvíte při poslechu tohoto dílu.

V této epizodě se vracíme k tématu, které bylo předmětem jednoho z našich prvních dílů na podzim 2022 (díl č. 15). 33. senát Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 340/2024 se totiž opět vyjádřil k tomu, zda lze pro uzavření smlouvy o smlouvě budoucí v některých případech dovodit povinnost písemné formy. A opět negativně. Minule to schytal zleva, zprava, což sám přiznává ("Nejvyššímu soudu je známo, že výše uvedené závěry se nesetkaly se souhlasem části odborné veřejnosti a že rozhodnutí nebylo schváleno ke zveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek."), proto se nyní snaží obhajobu svého závěru rozvést. A nám nezbylo, než to podrobně okomentovat.

Tentokrát se věnujeme rozhodnutí velkého senátu sp. zn. 31 Cdo 3263/2024, v němž se řešily dvě praktické otázky: 1. Od kdy začíná běžet promlčecí lhůta práva zapůjčitele na vrácení peněz u zápůjčky uzavřené na dobu neurčitou? 2. Má manžel právo požadovat vrácení peněz jako bezdůvodné obohacení od třetí osoby, pokud namítá, že smlouva o zápůjčce, kterou uzavřel druhý manžel s touto třetí osobou, je podle § 714 odst. 2 OZ neplatná?

Nejvyšší soud učinil zásadní odklon od dosavadní judikatury v obou řešených otázkách.

Nejvyšší soud řešil ve věci sp. zn. 33 Cdo 2131/2024 případ podvodu spáchaného organizovanou skupinou. Její člen se vydával za zástupce obchodní společnosti a převedl na dobrověrného nabyvatele nemovitost patřící oné společnosti. Řešíme, koho a proč má právo chránit - prvního podvedeného, nebo druhého podvedeného? Na pozadí tohoto případu řešíme i letitý problém z filmu Vrchní, prchni!

Nejvyšší soud řešil ve věci sp. zn. 30 Cdo 477/2024 velmi zajímavý případ muže, který se domáhal v rámci odpovědnosti státu náhrady ušlého zisku, který ale dosahoval v rozporu s právními předpisy. Má na takovou náhradu škody nárok? A co musíme zohlednit? Dozvíte se při poslechu další epizody našeho podcastu.

Ústavní soud nedávno vydal nález sp. zn. III. ÚS 2534/24, ve kterém se mj. věnuje též příčinné souvislosti v rámci náhrady škody. Jeho vývody připomínají pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou vařily dort. Proto se v tomto dílu pokoušíme ukázat nejen to, jaké chyby soud dělá, ale jak se má správě při zkoumání příčinné souvislosti a objektivní přičitatelnosti postupovat.