Pokračujeme v novém edukativním seriálu o obecné části soukromého práva, tentokrát na téma právního jednání, jeho pojmových znaků. Co to je právní jednání, jak se vymezuje, co se stane, když pojmové znaky nejsou naplněny.

Judikatúra zahajuje nový formát v rámci podcastu!

Filip Melzer letos na fakultě přednáší o obecné části občanského práva. Tak jsme se rozhodli dodat nejen studentům všech právnických fakult, ale každému, kdo si chce či potřebuje osvěžit své teoretické znalosti jeho povídání se studenty o tom, co právě odpřednášel. Prostý záznam přednášky nám přišel až příliš suchý a strohý, proto jsme zvolili formát rozhovoru dvou studentů s Filipem. Studenti mají za sebou příslušnou přednášku a poté se Filipa doptávají na věci, které tam zazněly, zda je dobře pochopili, upřesňují si své poznatky. Jde tedy o živější formát a snad vás zaujme.

Doplnění spisových značek rozhodnutí a dalších podkladů, na které se odkazovalo:

- NS 23 Cdo 1001/2021 (přípustnost sjednané fikce)

- I. ÚS 546/03 (autonomie vůle)

- P. K. Koldín: Práva městská Království českého a Markrabství moravského (H.VII.): „Náležela-li by věc dvěma, třem aneb většímu počtu, a jeden by z nich při přítomnosti všech prodával, a žádný by trhu překážky nečinil, ani se neozval: takové zamlčení a trpělivost vztáhne se ke škodě jich a položeno bude při právě za pořádné k trhu takovému povolení.“

- NS 24 Cdo 1000/2024 (podcast Judikatúra č. 75)

Dnes se vydáváme po stopách právního problému, který byl před lety vyřešen Nejvyšším soudem (R 66/2022), leč proti jeho řešení se nyní postavil Ústavní soud. Nejde o nic menšího než o náhradu nemajetkové újmy právnické osoby, které bylo zasaženo do dobré pověsti. Má na ni nárok, nebo nemá?

Rozhodnutí rozebíráme velmi pečlivě v podstatě bod po bodu a byť jde o delší epizodu, je informačně velmi hutná. Věnujeme se celé argumentaci Ústavního soudu, vypichujeme její slabá místa a asi nebudete překvapeni, když předešleme, že rozhodnutí nepovažujeme za příliš kvalitní.

Tentokrát se vydáváme do vod věcných práv a zabýváme se rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 654/2024, které se týká rozsahu osobní služebnosti průchodu - kdo další může vedle oprávněného takovou služebnost využít? Může to být například i nájemce?

Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 24 Cdo 1000/2024 řešil dovolání ve sporu, v němž významnou roli hrál výslech notáře a jeho zproštění povinnosti mlčenlivosti. V rámci řešení této otázky pak soud posuzuje též mlčení, zda představuje konkludentní právní jednání. Obě otázky podrobně rozebíráme.

A jelikož jsme v podcastu slíbili ukázat celý překlad části rakouského komentáře, na který Nejvyšší soud odkazuje, najdete ho v přiloženém pdf souboru na herohero.co/judikatura.

Dnešní díl je výjimečný, neboť není věnován žádnému soudnímu rozhodnutí, ale aktuálnímu legislativnímu návrhu, který je před 3. čtením v Poslanecké sněmovně PČR. Jedná se o pozměňovací návrh, který je připojen k novele občanského zákoníku a zcela mění koncepci dovolání.

K mikrofonu jsme si proto pozvali jednoho z našich nejvýznačnějších procesualistů - Petra Lavického, vedoucího katedry civilního práva procesního na PF MU v Brně.

Návrh podrobně rozebíráme ve všech možných souvislostech a upřímně, radost z něho nemáme. Posuďte sami.

Ústavní soud se ve věci sp. zn. III. ÚS 176/24 zabýval stížností rodičů původního žalobce na rozhodnutí obecných soudů, které zamítly jejich nárok na náhradu nemajetkové újmy. Nárok vycházel z poškození zdraví jejich nezletilého syna způsobeného opožděnou a nesprávnou lékařskou péčí v roce 2002.

Na komentovaném rozhodnutí nás zaujalo, že soud (snad neúmyslně) přichází s revolucí v prokazování kauzality.

K nahrávce přikládáme též dva další soubory - v prvním je přehledně ukázáno, jak je to s prokazováním a vyvracením kauzality, ve druhém je prezentace Filipa Melzera zachycující klíčová rozhodnutí k doktríně ztráty šance v české judikautuře. Tento obsah naleznete na herohero.co/judikatura.

V rámci Noci fakulty Právnické fakulty Univerzity Karlovy jsme vystoupili s komentářem k rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1034/2023, v němž se Nejvyšší soud zabýval případem spadlého stromu, který poničil plot - kdo nese odpovědnost za škodu? Obecně jsme si povídali o skutkové podstatě § 2937 OZ, zejména pak o tom, kdo je podle tohoto pravidla pasivně legitimovaný a jak je možné přenést povinnost dohledu nad věcí na jinou osobu.

S ohledem na vymezený čas jsme se nestačili věnovat všem dotazům a dalším aspektům rozhodnutí. Odpovědi na další otázky nalezete v bonusu na herohero.co/judikatura. V mezidobí bylo též vydáno další rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zmiňujeme - sp. zn. 26 Cdo 3149/2023.

Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 29 ICdo 99/2022 řešil případ, ve kterém bylo třeba aplikovat pravidla o nabytí od neoprávněného (§ 1109 an. OZ). Případ byl o to komplikovanější, že v něm šlo o zajišťovací převod práva. V této epizodě se proto věnujeme právě nabytí od neoprávněného a zvláštní pozornost věnujeme výkladu § 1112 OZ, který je pro vyřešení případu nejdůležitější.

V další jubilejní epizodě se snažíme posluchačům přiblížit vývoj civilistiky na našem území v 19. století. Kdo tu působil, kdo pokládal základy českého moderního soukromého práva, na koho se nyní snažíme navázat. Civilní doktrína nezačala po roce 1950. Naše povídání začíná na konci 18. století u příprav OZO (ABGB) a končí na začátku 20. století zahájením první světové války.

Našimi hosty jsou Ondřej Horák z Právnické fakulty UPOL a pardubický notář Filip Plašil. Oba dva nesmírně erudovaní v dějinách soukromého práva.