Judikatúra

Tentokrát se věnujeme problematice výkladu § 1050 odst. 2 OZ ve spojitosti s § 1045 odst. 2 OZ a § 65 katastrálního zákona - co se stalo k 1. 1. 2024 s vlastnictvím nemovitých věcí, u nichž byl v katastru nemovitostí nedostatečně identifikován vlastník. Jaké má postavení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových? Jaké možnosti mají skuteční vlastníci? A co třetí osoby?

V jubilejním dílu si povídáme o různých aspektech soudní a soudcovské nezávislosti - o soudcovské samosprávě, jaký vliv má vnitřní hierarchie soudu (pozice předsedy soudu), o hodnocení výkonu soudce, o kárném řízení, o povinném vzdělávání, populistických tlacích a dojde i na ty soudcovské platy.

U mikrofonu s námi jsou předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a profesor Právnické fakulty MU David Kosař.

Tato epizoda je věnována třem rozhodnutím Nejvyššího soudu (NS 21 Cdo 185/2025, NS 22 Cdo 505/2025, NS 23 Cdo 431/2024). Vracíme se v ní k několika našim předchozím epizodám a sledujeme, jak soud pokračuje v řešení daných problémů. Konkrétně jde o otázku výkladu právního jednání, mimořádné vydržení a dohodu o mimosoudním řešení sporu a její vliv na běh promlčecí lhůty.

V dnešní epizodě přivítáme jako hosta Jana Flídra, advokáta a pedagoga z PF UK. A rozebíráme s ním rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 3491/2022 věnované předkupnímu právu - kdy se stává dospělou povinnost nabídnout věc k předkoupení, co musí taková nabídka obsahovat, a jak se uzavírá smlouva mezi povinným a předkupníkem. A dostaneme se i na právo retraktu. A zase boříme "zažité pravdy".

V dnešní epizodě se věnujeme problematice, která je rozkročená přes drážní zákon, věcná práva, bezdůvodné obohacení až po restituce. Vysvětlujeme, že není součást jako součást, když se soustředíme na pojmy dráha, součást dráhy, stavba, stavba dráhy, součást věci. Rozebíráme, jak funguje věnování k veřejnému užívání a jak ovlivňuje případný nárok na bezdůvodné obohacení. A dojde i na restituce, které prolamují některá standardní řešení. A přitom se to zdálo jako banální případ žaloby na náhradu za užívání části domu, skrz který vede východ z metra. To vše na pozadí rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1484/2024.

V tomto dílu se zaměřujeme na výklad § 1880 odst. 1 OZ - co vše získá postupník společně s pohledávkou? Podíváme se na zoubek obsahu zástavního práva a vyložíme, co jsou práva s pohledávkou spojená. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3283/2024.

Tentokrát rozebíráme nenápadné rozhodnutí s velkým dopadem na ochranu věřitele v pozůstalostním řízení. Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 24 Cdo 729/2025 totiž učinil prakticky nepoužitelným pravidlo v § 643 odst. 1 OZ: "Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno." Věřitel se na něj již kvůli Nejvyššímu soudu nemůže spolehnout.

V epizodě č. 23 jsme se zabývali přelomovým rozhodnutím R 76/2023 k moderaci smluvní pokuty. V této epizodě navazujeme, když se podrobně díváme na dvě rozhodnutí (NS 23 Cdo 767/2024, 23 Cdo 1567/2024), které v rámci nově nastaveného režimu moderace řeší dvě dílčí skutečnosti - podání námitky nepřiměřenosti smluvní pokuty v odvolacím řízení a moderaci smluvní pokuty sjednané sazbou za každý den prodlení.

V praxi se čím dál více řeší případy darovacích smluv uzavřených dárcem před smrtí. Následně vznikají spory o platnost takových smluv založené na tvrzení, že dárce jednal v duševní poruše, jež ho činila neschopnou právně jednat. A jeden takový je základem pro naše povídání nejen o § 581 OZ, a to na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3870/2023.

Ústavní soud nedávno vydal nález sp. zn. III. ÚS 2534/24, ve kterém se mj. věnuje též příčinné souvislosti v rámci náhrady škody. Jeho vývody připomínají pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou vařily dort. Proto se v tomto dílu pokoušíme ukázat nejen to, jaké chyby soud dělá, ale jak se má správě při zkoumání příčinné souvislosti a objektivní přičitatelnosti postupovat.