Právo k Ranní Kávě | Právo&Byznys | Právní novinky

Nový díl podcastu Práno k ranní kávě přináší náhled do světa svěřenských fondů. Ty se v současné době těší velké popularitě – za posledních pět let se jejich počet ztrojnásobil. Martin Frolík se svým hostem probere, co stojí za jejich oblibou, k čemu jsou vhodné a jaká s sebou naopak nesou rizika. Řeč bude i o tom, na co se při zařizování takového fondu zaměřit.

Druhá část podcastu je již tradičně věnována právním novinkám, novým legislativním návrhům a zajímavým soudním rozhodnutím.

První prosincový díl podcastu Právo k Ranní Kávě reflektuje téma, které nejméně poslední rok doslova hýbe podstatnou částí společnosti, a jež se chtě nechtě týká všech, jejichž práce alespoň trochu spočívá v kritickém zkoumání nestrukturovaných dat. Řeč je o generativní umělé inteligenci typu ChatGPT. Nejen o tom, jak lze o generativní AI uvažovat v právním kontextu, ať už se jedná zejména o otázky odpovědnosti za jí generované výstupy, problematiku autorského práva, ochrany osobních údajů nebo zpracování dat; ale i o tom, jak lze uvažovat o jejím začlenění do pracovních procesů, pohovoří host Martina Frolíka, specialista na právo informačních technologií a duševního vlastnictví, advokát a partner AK PRK Partners Michal Matějka.

Na rozhovor s hostem tradičně naváže advokátka Kristýna Faltýnková s přehledem posledních legislativních a judikaturních novinek. Nastíní, co přinese mimo jiné návrh zákona o volebních kampaních, jímž by se mělo docílit kodifikace pravidel kampaní společných pro všechny volby. Dále se zaměří na návrh novely zákona o důchodovém pojištění, jíž by došlo k provedení reformních kroků k posílení jeho finanční a sociální udržitelnosti. Na přetřes přijde i návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s veřejným opatrovnictvím, a také návrh zákona o transformaci České pošty nebo tzv. turbonovela.

Z judikatury Kristýna shrne nález Ústavního soudu (sp. zn. IlI. ÚS 2300/21) k obsahu práva na spravedlivý proces a práva vyjádřit se ke všem prováděným důkazům v trestním řízení. Dále shrne nález Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 1534/23) o následku nesplnění poučovací povinnosti na běh promlčecí lhůty pro uplatnění nároku v režimu zákona o odpovědnosti státu za škodu. A nakonec rozebere rozsudek Nejvyššího správního soudu (č. j. 3 Afs 249/2021-46), který se týká toho, za splnění jakých podmínek má správce daně zahájit daňovou kontrolu v případě, že se dozví o skutečnostech či důkazech nasvědčujících tomu, že byl spáchán podvod na DPH.

Podcast Právo k Ranní Kávě Vám přinášíme ve spolupráci s newstream.cz

Jaké konkrétní změny přináší konsolidační balíček pro fyzické i právnické osoby, například v oblastech daní z příjmů, sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění nebo DPH, pohovoří hosté podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s Newstream.cz. V červnu 2023 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů; pro nějž se vžilo zjednodušené označení „konsolidační balíček“. Jedná se o rozsáhlou novelu více než šesti desítek předpisů, zejména spadajících do oblasti daní a veřejnoprávního pojištění, jejíž hlavním cílem je konsolidace veřejných financí a snížení strukturálního deficitu státního rozpočtu.

Konsolidační balíček byl během podzimu přijat Parlamentem. Dnes novelu, která má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu, podepsal prezident republiky Petr Pavel.

Většina změn proto nabyde účinnosti již od 1. ledna 2024, tedy za několik týdnů. O tom, jaké konkrétní změny balíček přináší pro fyzické i právnické osoby, příkladem v oblastech daní z příjmů, sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění nebo DPH, pohovoří hosté Martina Frolíka, daňoví poradci AK PRK Partners Jan Bürger a Martin Švalbach.

Na rozhovor s hostem tradičně naváže Kristýna Faltýnková s přehledem posledních legislativních a judikaturních novinek. Nastíní, co přinese mimo jiné návrh novely zákona o znalcích, návrh rozsáhlé novely zákona o zdravotních službách, návrh novely zákona o základních registrech či návrh novely zákona o myslivosti.

Z judikatury shrne rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (č. j. 4 As 327/2021-82), které se týká povinnosti zřídit místa zpětného odběru elektrozařízení. Dále rozebere plenární nález Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 23/22), jenž se týká návrhu skupiny senátorů na zrušení části cenového rozhodnutí ERÚ o stanovení zeleného bonusu pro některé solární elektrárny. Dále představí nález Ústavního soudu (sp. zn. Il. ÚS 2225/23), ve kterém Ústavní soud připomíná, že je třeba vždy zjistit názor dítěte ve věku blízkém dospělosti a ústavní výchovu nelze v žádném případě chápat jako formu trestu, kterou si rodiče vyžádají.

Advokátka PRK Partners Kristýna Faltýnková ve specializovaném právním podcastu Právo k Ranní Kávě posluchače seznámí i s čerstvými rozsudky soudů a novinkami v oblasti legislativy.

Jako první bude řeč o novele zákona o volbě prezidenta republiky, která upřesňuje některá pravidla a také i do volby prezidenta vnáší prvky digitalizace. Dalšími představenými novelami jsou novela o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie, zohledňující nové způsoby šíření audiovizuálního obsahu a novela atomového zákona.

Dále přicházejí na řadu rozsudky jednotlivých soudů. Kristýna Fatýnková konkrétně rozebere tři rozsudky Ústavního soudu. Ten první se zabýval otázkou povinnosti hradit škodu způsobenou trestným činem odsouzenou, vůči které jsou současně vedeny exekuce. Druhý řeší podmínky krácení přiznané dotace a třetí se zabývá poškozením zajištěné věci a následného sporu o náhradu škody.

Na závěr je pozornost věnována rozsudku Nejvyššího správního soudu, který se zabývá důsledky zániku pozice osoby ve služebním poměru.

Podcast Právo k Ranní Kávě pro Vás připravujeme ve spolupráci s newstream.cz.

Ústředním tématem dnešního dílu Práva k Ranní Kávě se stává novela zákoníku práce, která do pracovního práva vnáší doposud chybějící prvky umožňující výraznější digitalizaci HR dokumentů. S účinností od října tohoto roku se tak příkladem zjednodušují podmínky pro užití elektronické formy v případě některých pracovněprávních jednání (zmínit lze např. upuštění od požadavku uznávaného elektronického podpisu při distančním podpisu „elektronické“ pracovní smlouvy), nebo se zavádí výrazné změny ve způsobech doručování, když zaměstnavatel nově může zaměstnanci řádně doručovat i důležité písemnosti prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu. Přednosti i nedostatky zmíněné novely rozebírá Martin Frolík v rozhovoru s Danielem Vejsadou, advokátem AK PRK Partners, specializujícím se na pracovní právo a digitalizaci. V druhé části podcastu Vás tradičně provede světem legislativy a judikatury Kristýna Faltýnková. Představí návrh zákona o digitální ekonomice, jenž má zajistit správné fungování vnitřního trhu v oblasti digitální a datové ekonomiky prostřednictvím vytvoření jasného a předvídatelného právního rámce pro vymáhání povinností plynoucích ze souvisejících právních předpisů EU; návrh zákona o digitálních financích, upravující otázky nabízení kryptoaktiv a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, které nejsou uceleně v právním řádu regulovány; či návrh další novely zákoníku práce. Novinky z judikatury jsou tentokráte po jedné od každého z vrcholných soudů. A sice, nejprve nález ÚS sp. zn. I. ÚS 990/23, kterým Ústavní soud akceptuje nový přístup k moderaci smluvní pokuty postulovaný letos Nejvyšším soudem; dále rozsudek NS sp. zn. 23 Cdo 2885/2022 o absolutní neplatnosti lichevní smlouvy; a nakonec rozsudek NSS sp. zn. 5 As 29/2023, o zastření faktického výkonu služby nařízenou služební pohotovostí.

Klimatické změny otřásají nejen okolním světem, ale také právními řády. Jedním z příkladů legislativní reakce na klimatické změny je velmi rozsáhlý balíček různých předpisů přijímaný pod taktovkou Evropské unie, souhrnně nazvaný Fit for 55. Balíček zasahuje do celé řady oblastí a témata, která vše vzájemně propojují, jsou mj. úspory energie, energetická účinnost, snižování spotřeby fosilních paliv a s tím související posílení energetické nezávislosti. Jedním z navržených předpisů v balíčku je i směrnice o energetické náročnosti budov. Jak název napovídá, reviduje problematiku energetické náročnosti staveb. Nové budovy mají být budovami s nulovými emisemi od roku 2028. Stávající budovy mají být transformovány na budovy s nulovými emisemi do roku 2050. Chystané změny v oblasti požadavků na energetickou náročnost budov rozebírá moderátor Martin Frolík v rozhovoru s dnešním hostem, Monikou Hrabánkovou, advokátní koncipientkou z AK PRK Partners, specializující se mj. na otázky týkající se dopadů ESG regulace na nemovitosti.V průběhu rozhovoru se odkáže na dva články související s předestřenou problematikou, a sice článek Romana Pečenky a Karolíny Křešové, nazvaný: Czech Republic: Revised Energy Performance of Buildings Directive – More Practical EPCs? ze dne 13. 6. 2023 (dostupný zde: https://www.ceelegalmatters.com/magazine-articles/9057-issue-10-3/23506-czech-republic-revised-energy-performance-of-buildings-directive-more-practical-epcs?fbclid=IwAR2iyhsGAj7iZD7tiJVQwi-xfedV7M3sf6GSXqRPAjkCgFqe7PFZZ-H4W94) a dále článek Kristýny Faltýnkové a Moniky Hrabánkové, nazvaný: Dopad Fit for 55 na historické budovy, ze dne 20. 9. 2023 (dostupný zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/dopad-fit-for-55-na-historicke-budovy-116950.html), které je možné nalézt na uvedených odkazech.V druhé části podcastu Vás tradičně provede světem legislativy a judikatury Kristýna Faltýnková. Představí mj. novelu energetického zákona, jejímž hlavním cílem je transpozice směrnice EP o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, či v návaznosti na předchozí díly upozorní na vyhlášení zákona o preventivní restrukturalizaci. Novinky z judikatury jsou na programu čtyři. Nejprve rozsudek NSS, č. j. 4 As 254/2022-44 o posuzování negativních vlivů na životní prostředí, a následně rozsudek NS, sp. zn. 25 Cdo 3108/2021, ve kterém našel rozhřešení dlouholetý spor mezi Tomio Okamurou a týdeníkem Reflex ohledně přezdívky „Pitomio“. Posledními jsou nálezy ÚS sp. zn. II. ÚS 1192/22 a Pl. ÚS 31/23, řešící (v pořadí) protiústavní odebrání dítěte z péče pěstounů a zrušení tržního řádu obce Holubice pro rozpor se zákonem.

Poslední zářijový díl Práva k Ranní Kávě se stává poněkud atypickým. Výjimečně totiž nesestává ze dvou částí, tedy rozhovoru moderátora Martina Frolíka s hostem a navazujícího představení posledních novinek ze světa legislativy i judikatury Kristýnou Faltýnkovou, ale pouze jedné, ve které se tentokráte zaměříme "pouze" na legislativní a judikaturní novinky. Kristýna Faltýnková příkladem shrne, co má přinést: další významnější novela občanského zákoníku, tentokráte dopadající zejména na úpravu tzv. nesporných rozvodů, problematiku fyzického trestání dětí a předběžné úpravy poměrů dítěte; dále novela zákona o České televizi a Českém rozhlasu, předkládaná stran udržitelnosti financování veřejnoprávních médií; nebo novela zákona o nemocenském pojištění, jež by měla mimo jiné zavést ošetřovné i pro OSVČ či "dohodáře", přispět k elektronizaci u dávek nemocenského pojištění, nebo zavést další dílčí úpravy dlouhodobého ošetřovného a peněžité pomoci v mateřství. Rozebere také přelomový rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 63/2023, kterým NS otevřel dveře k náhradě škody vzniklé v důsledku krizových opatření v době covidu, která byla přijata v režimu krizového zákona. Představí také dva nálezy ÚS, a sice první sp. zn. I ÚS 1564/23, týkající se otázky nutnosti explicitního vyjádření dovolacích důvodů v dovolání; a druhý sp. zn. I. ÚS 1609/23, týkající se zjišťování názoru nezletilého v řízení o změně péče o něj. Pozornosti neunikl také Rozsudek NS sp. zn. 8 Tdo 184/2023, aplikující tzv. princip omezené důvěry v dopravě, nebo dva rozsudky NSS, první sp. zn. 7 As 59/2023, ke běhu lhůty pro napadení opatření obecné povahy; a druhý sp. zn. 3 As 245/2022 shrnující judikaturu NSS ohledně odmítání poskytování informací v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. Podcast Právo k Ranní Kávě pro Vás připravujeme ve spolupráci s Newstream.cz.

Digitalizace – heslo moderní doby. Postupně proniká do všech oblastí a prosazovat se začíná i ve zdravotnictví. Covidová pandemie poukázala na nepřipravenost právních předpisů na rychlý rozvoj komunikačních technologií ve zdravotnictví. Historickým milníkem se tak stává novela zákona o zdravotních službách, otevírající dveře rozvoji telemedicíny. Přináší základní rámec jejího používání pro právní jistotu zdravotnických pracovníků a pacientů a zakotvuje tak poskytování péče na dálku. Zabývá se také elektronizací zdravotnické dokumentace. Cílem do budoucna by mělo být její sdílení bezpečnou elektronickou cestou jak mezi pacientem a lékařem, tak mezi lékaři navzájem. Problematikou digitalizace a elektronizace ve zdravotnictví se zabývá moderátor Martin Frolík v rozhovoru s dnešním hostem, Monikou Maškovou, partnerkou AK PRK Partners specializující se právní otázky v oblasti life sciences.Na rozhovor s hostem naváže Kristýna Faltýnková s novinkami ze světa legislativy a judikatury. Tentokrát se bude pohybovat především na poli judikatury. Vedle toho se zmíní o novele trestního zákoníku, týkající se prevence domácího a genderově podmíněného násilí, a o návrhu věcného záměru zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Shrne celkem tři nálezy ÚS. První dva z nich hovoří o právu na přístup k soudu (v pořadí nález ÚS sp. zn. I. ÚS 785/23 a sp. zn. II. ÚS 82/23) a poslední pak o požadavcích na odůvodnění rozhodnutí o zabrání obecně nebezpečných věcí (nález ÚS sp. zn. IV. ÚS 2328/22). V závěru shrnuje rozsudky NSS a NS. Řeč bude o kasační stížnosti osoby žádající úřední změnu pohlaví (rozsudek NSS sp. zn. 6 As 207/2022) nebo o otázce základní funkce buňky (rozsudek NSS sp. zn. 1 As 271/2019), a dále o rozsudcích NSS sp. zn. 3 Afs 274/2021 a NS 33 Cdo 314/2023.Podcast Právo k Ranní Kávě pro Vás připravujeme ve spolupráci s newstream.cz.