Přepište dějiny

Sledujte tok peněz — i tak se dá nahlížet na dějiny, o což se v našem malém seriálu pokusíme. Není totiž náhodou, že Spořitelna česká vznikla zrovna před 200 lety. Mělo to svou dobovou logiku hledání stálosti a jistoty po letech krizí. Obrozenecké hnutí kladlo mimo jiné důraz na jednotu, proto snaha, aby všichni Češi spořili v jedné instituci měla svou dobovou logiku. Od nobility se centrum moci a společnosti přesouvá k širším vrstvám, což má samozřejmě dopad také na peněžní ústavy.

Životy Jiřího Rumla a Ivana Medka se v mnohém liší, ale překvapivě mají i dost společného a nejen narození v červenci před sto lety. Nejen Charta 77, exil vnitřní či vnější, nejen výkon na poli novinářství nebo v politice po roce 1989. Byl by to vlastně zajímavý paralelní životopis. V bonus na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak ještě ohlédneme za životem Jana Tesaře.

Náš malý seriál ke 30 letům od přesídlení Rádia SvobodnáEvropa/Rádia Svoboda do Prahy uzavíráme záznamem debaty v Knihovně Václava Havla. O tom, jakých bylo těch 30 let, jak se stanice proměnila, jestli dnes ještě jde vlastně o rádio a také o jejím významu pro země, kam vysílala, vysílá a snad i vysílat bude jsme hovořili s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem pro východní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a novinářkou Deníku N Petrou Procházkovou. 

Střídání ministrů je běžná věc. Stejně tak běžné je, že kdysi slavní politici a zmizí z paměti. Který ministr spravedlnosti jezdil po Praze padesátkou a dostával za to čočku? Který neuměl ani česky a byl navíc rytíř? A který chtěl nechat popravit svého předchůdce? A který řídil justici v době procesů? Plnou verzi dílu najdete na Gazetistu, HeroHero a Forendors.

Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která vede ukrajinské vysílání, zastihli jsme také Ainuru Asankojoevu z kyrgyzské redakce. Z archivní nahrávky jsme kvyprávění přizvali i Pavla Pecháčka, s nímž jsme se na Hagiboru setkali už po roce 2000, kdy jsme o Přepište dějiny neměli ještě ani tušení.

Jak probíhaly represe proti odpůrcům nacismu? Proč se téměř neví o úspěšném atentátu na Hauptsturmführera SS Augusta Gölzera? A můžeme o konci války hovořit jako o osvobození, nebo šlo o přechod do nové, rodící se diktatury? Ikonickými místy spjatými s nacistickou okupací a dobou poválečného účtování se před několika dny v brně v rámci festivalu Meeting Brno vydal i podcast Přepište dějiny. Chcete se přidat? Tak nastupovat, autobus vyráží… 

O Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda se v posledníchměsících mluví ve dříve nečekaných souvislostech - Trumpova administrativa se snaží zastavit financování rádia, které sama pomohla vytvořit na počátku 50. let minulého století. V malém seriálu věnovaném RFE/RL se v první části ohlédneme s historikem Prokopem Tomkem za minulostí této stanice a za jejími počátky.

Konec války před 80 lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců, ale také často dnes zapomenuté nebo nepřipomínané konce starých světů. Příkladem může být  jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny unás — moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika. V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors vám pak čeká malá upoutávka na naši nedávnou slovenskou cestu.

Před 75 lety začal politický proces s Miladou Horákovou. Zčinnosti této odvážné ženy dnes vlastně zůstává v obecném povědomí právě až tento konec. Jemu ale předcházel život zasvěcený sociální tematice, ženské otázce a právům atd. O čem Milada Horáková psala před válkou do novin a za cose brala coby poslankyně po válce. V bonusu pak připomeneme také osud jejích dopisů na rozloučenou i to, jestli jsme jejich „objevení“ po roce 1990 nakonec také nepřepsali.

Možná vám v posledních týdnech někdo vykládal něco o tom, že se už nesmí mluvit o osvobození Rudou armádou. Nebo že se Patton radoval z vybombardování plzeňské Škodovky. Případně, že příště už budeme slavit okupaci nacisty místo osvobození Sověty. Tak jsme se do těch e-mailů, co si posílají rodiče a prarodiče koukli. Pěkný to bylo. A v bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors si pak řekneme, o tom, jak USA dělaly propagandu Kremlu už v roce 1978.