Přepište dějiny

Tentokrát se do seriálu s českými a slovenskými historičkami zapojí žena, která si na nedostatek mediálního prostoru nemůže stěžovat - spolu s Jarem Valentou má vlastní, na Slovensku velmi populární podcast Dejiny. Jak se dějiny politizují na Slovensku a jak v Česku? A liší se to, nebo vlastně pořád ze Slovenska tak trochu děláme kolonii plnou bizárů? 

Před nějakým časem nám pan Milan Klenor poslal několik magnetofonových pásků, na které si před lety natočil diskusi s prognostikem Valtrem Komárkem. Místo i doba vzniku nahrávky nás ale překvapily. Kritika stavu československé ekonomiky zazněla ve druhé polovině 80. let na předsednictvu federální vlády. S historikem Václavem Ramešem pak v bonusu dobové myšlenky okomentujeme. Unikátní díl, nenechte si ho ujít. 

Další hostka seriálu s českými a slovenskými historičkami působí sice v Praze na Fakultě sociálních věd UK, pochází ale ze Slovenska. Jak se dělá věda ženám u nás i za hranicemi,a to nejen těmi východními? A jakým tématům se věnuje poté, co vydala nedávno svoji knihu o slovenském křesťanském nacionalismu?

Konečně přišel pořádný hranáč a všem nám vysvětlil, jak to tehdy bylo. Komise to vyšetřovaly, historici desítky let bádali, výpovědi se psaly, dokumenty točily, všechno marno. Nikdo nepřišel na to, že listopad 1989 řídila KGB. Až Filip Turek a naštěstí to přišel letos na Národní třídu i zvěstovat. A víte, že tu tehdy fakt vysocí důstojníci KGB byli? Dokonce u generála Lorence? Akorát měli trochu jiné plány, až by se i Turek divil.

Další hostkou seriálu s českými a slovenskými historičkami je dnes Radka Šustrová. Téma se tak opět bude točit kolem druhé světové války a protektorátu, ale samozřejmě dojde i na roli žen ve vědě a na to, proč nejsou tolik vidět v médiích jako jejich mužští kolegové?

To tu ještě nebylo. Jako dárek k výročí 17. listopadu pro vás máme malou lahůdku. Ve spolupráci s Filmem a sociologií připravil náš editor Tomáš Černý dokument o zvukařích, kteří s režisérem Pavlem Kouteckým natáčeli film Občan Havel. Ten asi znáte, ale věřte, že jste neslyšeli zdaleka všechno. Když se totiž zastavila kamera, zvuk často běžel dál. Takže Přepište dějiny poprvé (a ne naposledy) uvádí audio-dokument… 

Seriál s českými a slovenskými historičkami o jejich práci i o tom, proč je ve veřejném prostoru často válcují muži, pokračuje hovorem s Pavlou Plachou. V ÚSTR se věnuje především období protektorátu a druhé světové války. Tak schválně, bude to jiný pohled na toto “mužské” téma, jak nám války a jejich příběhy bývají běžně předkládány? Bude… to dá rozum.

Přepište dějiny jsou tu s vámi přesně pět let. Oslava nazvaná Podcastová zabijačka se konala v Trojském pivovaru a hosty byli Karin Lednická, Petra Buzková, Jindřich Šídlo a Leoš Kyša. Tak siposlechněte, co všechno probrali. 

O dějinách mluví ve veřejném prostoru převážně muži. Posluchárny oborů historie jsou ale plné mladých žen. Kam se ztrácejí nebo proč nejsou vidět? A kdo a co jim v tom brání? Pozvali jsme si proto postupně šest českých a slovenských historiček, kterých se zeptáme, co dělají, proč nejsou tolik vidět jako jejich mužští kolegové a také, co s tím dělat? V první epizodě Milena Bartlová vysvětluje, v čem je zakopaná fenka.

Ruce letí nahoru jako by se nechumelilo a ještě se debatuje, jestli to je dostatečná odbornost pro výkon funkce ministra. Odkud se ale “římský pozdrav” vzal? A má pravdu Elon Musk, když říká, že je to pozdrav antický? A nemyslí si to vlastně většina lidí? Možná se budete divit, kdo všechno zvedalpravici ještě dlouho po roce 1945 a kde to není ani dnes trestné. Mimochodem, u nás je.