Pro(fi) účetní

Před čtyřmi lety přišla Ivana Kleinová skrz pozvání na akci podnikatelského klubu, s lehkou nervozitou a netušíc co ji čeká, avšak s odhodláním začínající účetní kanceláře rozšířit své obzory. Odcházela nadšená, naplněná informacemi a s příjemným pocitem, že odstoupila od čísel a výkazů mezi lidi, jiné podnikatele. Tehdy se potkala též s Romanou Křížovou, která se networkingu věnuje více jak 20 let, vzájemně se propojily a dnes jsou též obchodními partnery v rámci platformy Business Friends. V již třicáté epizodě podcastu Pro(fi) účetní jsme si společně povídali o tom, co je networking a co může účetní firmě přinést, co představuje aktivní účast v podnikatelském klubu a jakou roli v nich mohou mít účetní firmy.

Petr Hanzal informační technologie vystudoval, byl programátorem a konzultantem informačních systémů a před 28 lety založil společnost Komplexní informační technologie, která po dvou letech své existence začala v ČR zastupovat rakouského výrobce podnikového software BMD. Jeho řešení využívá řada účetních a daňových kanceláří včetně společnosti ECOVIS FACTA, za níž již více jak 17 let stojí Simona Fialová. Společně jsme si povídali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní a představili zejména produkt tzv. elektronické kanceláře vytvořený v rámci BMD pro účetní a daňové kanceláře. 

Vystudoval aplikovanou a kognitivní informatiku, dnes však vede účetní kancelář a působí jako daňový poradce, současně se v rámci svého doktorského studia věnuje aplikaci moderních ICT metod v účetnictví a auditu a při zaměření své disertační práce diskutoval možnosti vytvoření taxonomie XBRL pro české účetní závěrky. Neboť účetní jednotky v postavení emitentů poprvé za rok 2020 zveřejňovaly své účetní závěrky v tzv. evropském jednotném elektronickém formátu ESEF s případným XBRL označkováním za použití taxonomie IFRS, rozebrali jsme tuto oblast v dalším díle podcastu Pro(fi) účetní a hostem byl Oto Křivanec.

Koncem roku 2000 stál u zrodu prvního českého cloudového nástroje pro elektronickou výměnu dat (EDI). V té době se věřilo, že flexibilita a nízká cena cloudového systému popožene firmy a ty začnou své doklady ve velkém vyměňovat elektronicky. Na leasing se tedy pořídily tři počítače, pronajala se malá kancelář a již v září 2001 rozbíhal první úspěšnou zakázku. Po 20 letech je GRiT etablovaným hráčem na EDI trhu a David Reichel se posunul z role EDI architekta na pozici Solution Architect s cílem rozvíjet a vzájemně propojovat všechny služby, které v oblasti automatizaci a digitalizaci toku dokladů, zboží a peněz v odběratelsko-dodavatelských řetězcích společnost nabízí. S ní je sám spojen téměř celých 30 let. Povídali jsme si v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní.

Vášeň pro účetnictví a technologie se u něj probudila již v útlém dětství a později během studií se k ní přidalo poznání, že jej baví učit. Ani jedno jej neopustilo dodnes a svým působením ovlivnil nejednu profesní cestu. Po absolvování VŠE v Praze v roce 1984 začal pracovat na katedře účetnictví, kterou později, již jako katedru finančního účetnictví a auditingu též vedl. Letos v březnu uplyne jeho osmileté působení ve funkci děkana Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze, a tak jsme s Ladislavem Mejzlíkem v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní probrali nejen, jak to celé začalo, co jej v jeho profesní cestě ovlivnilo a kde sám vidí zlomové momenty, ale též jeho pohled na výuku účetnictví, působnost FFÚ v Národní účetní radě a jak vidí technologický vývoj zpracování účetnictví od roku 1998, kdy rozběhl kurz „Využití počítačů v účetnictví“. Stranou nezůstala ani jeho role auditora a působení na Komoře auditorů ČR. 

Letos slaví 20 let působnosti v oblasti účetního a daňového poradenství a za tu dobu vyrostla v mezinárodní poradenskou společnost působící v regionu střední Evropy pod značkou ASB Group. V prosinci 2021 byla odbornou porotou oceněna prvním místem v soutěži Účetní firma roku. S Katkou Novákovou a Danem Ledvinkou, kteří společnost ASB Czech Republic, s.r.o. v soutěži zastupovali, jsme si v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní povídali nejen o tom, jak soutěž vnímají a jak ocenění ve firmě přijali, ale též propojili jejich osobní profesní role se společností, v níž spolupracují. Katka, ač na VŠ studovala finanční informatiku a do účetnictví jen nahlédla, vede účetní oddělení. Dan v roli obchodního ředitele je odpovědný za rozvoj růstu a marketingové aktivity.   

V 90. letech začínal jako účetní poradce, metodik, získal osvědčení daňového poradce a na přelomu 20. a 21. století se přibližně po dobu sedmi let věnoval auditu v rámci jedné z tehdejších Big6 poradenských společností. Dnes považuje toto pracovní období za jedno z nejnáročnějších a nejpřínosnějších, které významně ovlivnilo jeho současnou aktivitu. Ta započala v roce 2011, kdy se pustil s kamarády do tvorby prvního cloudového reportingového systému, který postupně nasazovali na projektech nemalých podniků. V roce 2017 začal cílit na prostředí malých a středních firem, mezi nimiž jsou masivně rozšířeny tzv. krabicové účetní systémy, s relativně nízkou podporou a malou schopností adaptace a začal vznikat REKAP, reporting do kapsy. S Martinem Plachým o reportingu účetních informací a jeho významu, vývoji a výhledu jsme si povídali v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní. 

V listopadu 2021 dosáhl se svým týmem VŠE v Praze historického úspěchu a získal bronzové medaile na univerziádě ve futsalu konané v Římě. Shodou okolností se v listopadu v mediích objevily též zprávy o falšování účetních záznamů fotbalového klubu Juventus Turín při obchodování s fotbalovými hráči. A neboť fotbal a futsal není jeho vášní jen na hřišti, ale sleduje též vykazování hráčů a hráčských smluv v účetních závěrkách, probrali jsme s Martinem Kučerou účetní specifika fotbalového odvětví a doslova tak vykopli první epizodu podcastu Pro(fi) účetní v novém roce 2022. Během ní jsme se dostali též k tématu jeho disertační práce, v níž se zaměřuje na lidský kapitál a jeho zobrazení v účetních závěrkách, potažmo výročních zprávách.

Ač ji během vysokoškolského studia přišly daně nudné, na dobrou radu se jim začala věnovat a v listopadu 1996 získala dekret daňového poradce. Letos v listopadu byla opětovně zvolena do prezídia Komory daňových poradců ČR a následně do svého třetího funkčního období prezidentky KDP ČR. Prvních deset své praxe působila jako externí daňový poradce, po nichž na dva roky přerušila výkon daňového poradce, vedla oddělení nepřímých daní na MF ČR, a do praxe se vrátila jako interní daňový poradce skupiny ČSOB, v níž působí dodnes. O své profesní cestě se v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní rozpovídala Petra Pospíšilová a dostali jsme se též k Národní účetní radě a roli KDP ČR, potažmo daňových poradců při tvorbě účetní legislativy a k přesahu účetní a daňové profese obecně. 

Po vojně vystřídal různá zaměstnání, rozvážel uzeniny, spravoval zámek, prodával kancelářskou techniku, prodával účetní a skladový software až se v roce 1999 dostal k projektu moderního chytrého bydlení a vkročil do odvětví technologií. Projekt nedopadl, ale od IT a SW se již nevzdálil, naopak své aktivity propojil více s finančním řízením včetně účetní agendy. Dnes stojí za společností HandyBot a postupně od roku 2017 robotizuje rutinní procesy. S Michalem Křížem jsme si v další epizodě podcastu Pro(fi) účetní povídali o robotech, jejich tvorbě a využití (nejen) v účetní kanceláři a lehce glosovali též souznění člověka s robotem.