Prostor X

Senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer kritizuje český postoj k situaci v Izraeli. "Česká zahraniční politika musí vycházet z respektu k mezinárodnímu právu a z toho, že nebudeme předstírat, že Izrael si může dovolit úplně všechno, včetně porušování těch nejdůležitějších norem," říká Fischer v rozhovoru v Prostoru X. Mluví dále o tom, čím dle něj Izrael porušuje mezinárodní právo, s jakými prioritami jde do voleb i proč v minulém volebním období nepodpořil Istanbulskou úmluvu. 
Pavel Fischer si myslí, že ačkoli je Česko spojencem Izraele, měli by se naši politici častěji ptát na palestinskou otázku: "Je potřeba, abychom i našim přátelům v Izraeli připomínali, že nás zajímá, kde budou Palestinci bydlet. Když na jejich území izraelská vláda vyhlásila vůbec největší operaci na okupaci, na výstavbu na těch okupovaných územích," vysvětluje Fischer.
Odmítá i myšlenku premiéra Fialy, že by Česko mohlo přesunout svou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma, což je považováno za vrcholný výraz podpory židovskému státu. "To je věc politicky zajímavá, ale z dlouhodobého zájmu České republiky je nesrozumitelná. Není načase někam stěhovat ambasádu," dodává bývalý velvyslanec ve Francii a poradce prezidenta Havla.
Fischera rovněž znepokojuje rétorika, jaká v Izraeli zaznívá o Palestincích: "Podívejte se na výroky v Izraeli, které padají o Palestincích. Tam dochází k dehumanizaci a Hannah Arendtová by tam měla co studovat. O Palestincích se tam mluví jako o zvířatech, upírá se jim lidská důstojnost a mluví se o nich způsobem, který by nám měl začít rozsvěcovat červené kontrolky," myslí si Fischer.
V rozhovoru také vysvětluje, proč je odpůrcem Istanbulské úmluvy o potíráni násilí na ženách a domácího násilí: "Když se podíváte na Istanbulskou úmluvu, mě tam zaujala část, která mně připomněla trochu sociální inženýrství. Jde o závazek, že budeme převychovávat společnost. A to mně přijde, že není v zájmu občanů České republiky."
Co chce Fischer v dalších letech v senátu prosadit? A jak by podle něj měla vláda snižovat schodek státního rozpočtu? Nejen na to odpovídá Fischer v podcastu.

V letošních senátních volbách kandiduje ve volebním obvodě Benešov i bývalý hokejista Dominik Hašek. Jaké jsou jeho politické postoje? Proč se ke kandidatuře rozhodl právě teď a proč právě za TOP 09? A co hodlá v Senátu dělat?

Šéfkuchař a restauratér Zdeněk Pohlreich říká, že česká gastronomie zažívá velký vzestup. Zároveň ji ale drtí dlouhodobé problémy - zdražování i neochota lidí tvrdě pracovat. Jak se Pohlreich dívá na pojem super-potraviny nebo na různé moderní diety? A co čeká od nové řady pořadu Ano, šéfe? Na to odpovídá v pořadu Prostor X.
Zejména mladá generace podle Pohlreicha nemá zájem o fyzicky náročnou práci, jako je ta v gastru: "Lidi tu práci v gastronomii nepovažujou za to, čím by se chtěli živit. Ideály toho, jak lidi chtějí vydělávat peníze, jsou jiné," vysvětluje Pohlreich.
Nelíbí se mu také, jak společnost a stát proměnil covid: "Myslím, že se začalo k penězům přistupovat obrovský lehkomyslně v tom smyslu, že se bavíme o miliardách, jako jsme se bavili dřív o milionech. Že na všechno si dokážeme půjčit a že za nic nemáme velkou zodpovědnost," dodává.
Co pro Pohlreicha znamená michelinská hvězda? A má v životě ještě nějaké cíle či sny? Nejen na tyto otázky odpovídá v rozhovoru v úvodu článku.

Vladimír Franz maluje obrazy, skládá hudbu a učí na vysoké škole. V minulosti kandidoval na prezidenta a po volbách se podle svých slov jakoby vynořil ze septiku. A možná i proto ho politika dnes už příliš nezajímá. Co jeho tvorba říká o současném světě? Co Vladimíru Franzovi dalo dospívání za normalizace? A kam se nám podle něj poděly ideály?

Jaderný fyzik Ondřej Novák říká, že tendr na stavbu dvou nových bloků elektrárny v Dukovanech je dobrá zpráva. Jádro se podle něj vyplatí, i když se může prodražit. "Řádově během pár let budeme muset začít importovat elektřinu, protože jí nebudeme mít dost," říká Novák v podcastu Prostor X.
Korejská firma KHNP, kterou vláda vybrala, je dle Nováka spolehlivý dodavatel. Budoucnost energetiky ale vidí i v malých jaderných reaktorech, které by mohly vznikat na místech současných uhelných elektráren. K jejich rozjezdu se ale bude muset stát přizpůsobit, například dodat odborníky na jádro na stavební úřady.
V energetické úspory jako řešení pro Česko příliš nevěří. "Svět směřuje dopředu technologicky a s tím dochází i ke zvyšování spotřeby. Máme úspornější přístroje, zároveň je jich ale v běžné domácnosti daleko víc než před dvaceti lety." Spotřebu bude v budoucnu navyšovat i robotizace průmyslu.
Za jak dlouho v Česku skončí výroba elektřiny z uhlí? Pomůžou Česku obnovitelné zdroje energie? A proč se vyplatí sázet na jaderné elektrárny a malé reaktory? Nejen na tyto otázky odpovídá Novák v podcastu.

Ekonomka Ilona Švihlíková si myslí, že inflace posledních let bude v ekonomice působit ještě dlouho, zejména v kupní síle. Vláda si podle ní chybně stanovila za prioritu veřejné finance. “To je úplně zcestná úvaha. Veřejné finance neplují v separátním vesmíru, závisí na tom, jak se daří ekonomice,” říká Švihlíková v Prostoru X.
Mezi trvalé problémy české ekonomiky patří závislost na zahraničních trzích, ale i nedodržování zákoníků práce. “Je tady hodně strukturálních deformací. Naprosto bězně se porušuje zákoník práce, vypadá to jako v rozvojových zemích,” vysvětluje Švihlíková.
Špatně nastavená je dle Švihlíkové i daňová soustava, která přeje zahraničním subjektům. “Když neustále přejímáte pokyny ze zahraničí a tváříte se, že jsou vaše, tak ztrácíte kapacitu přijímat domácí rozhodnutí,” dodává ekonomka. "Máme vzhledem ke kupní síle mnoho statků enormně předražených, například telekomunikační služby. Tam je poměr cena-výkon úplně vychýlený," říká Švihlíková v rozhovoru.
Proč si Švihlíková myslí, že velké firmy vnímají Česko jako kolonii? A je problém mít dlouhodobě deficit státního rozpočtu? Nejen na tyto otázky odpovídá Ilona Švihlíková v rozhovoru v úvodu článku.

Luděk Šulda je odborník na společenský hmyz a říká, že vosy jsou pro člověka užitečné. Jejich přemnožení je podle něj pouze iluze, dřív jich bylo víc. Z jeho vlastní zkušenosti je dostat žihadlo od vosy skoro umění. Čím jsou vosy pro člověka užitečné? Jak se k nim správně chovat a co udělat pro to, aby se vám uhnízdily na zahradě?

Nový cirkus už patří k nejpopulárnějším kulturním žánrům v Česku. Velký kus práce pro to odvedl festival Letní Letná, který právě probíhá v Praze. Ve speciálu podcastu Prostor X na tomto festivalu vystoupily tři velké osobnosti českého cirkusu: principál Cirku La Putyka Rosťa Novák, umělecký šéf Losers Cirque Company Petr Horníček a ředitel festivalu Letní Letná Jiří Turek.
Slovo cirkus si už možná většina lidí nespojí s jeho starou podobou, tedy drezurami zvířat, žonglováním a klaunskými čísly. Jeho symboly se staly právě soubory jako Cirk La Putyka nebo Losers cirque company. Přesto i oni potvrzují, že se pořád setkávají s předsudky. „Mám rád, když se říká cirkusové umění,“ říká Rosťa Novák.
La Putyka a „Lůzři“ jsou dvě největší značky českého cirkusu. Dostat se do jednoho z nich je běh na dlouhou trať. „Kdo začíná u nás, nejprve dva roky jen trénuje, pak teprve má vystoupení,“ říká Petr Horníček, známý také jako první vítěz soutěže Československo má talent. Jiří Turek přidává příběhy lidí, kteří se do velkých cirkusových souborů dostali úplně náhodou – povedlo se to i automechanikovi nebo kuchařce.
Oba soubory dostávají mnoho nabídek na jednorázové spolupráce. La Putyka například před třemi lety v unikátním čísle na stadionu v Edenu představila nový dres fotbalové Slavie. Na dotaz, kde vidí hranice komerční spolupráce, Rosťa Novák říká, že by nechtěl dělat vystoupení pro politiky. „Pro pana Babiše bych určitě nehrál,“ dodává.
Jak se vychovává akrobat a kolik lidí se v Česku cirkusem uživí? A jak je na tom nový cirkus v Česku ve srovnání s jinými zeměmi? To se dozvíte ve speciálním dílu podcastu Prostor X.

Americká politika zažívá nebývale divoké období. Uprostřed napjaté předvolební kampaně došlo k pokusu o atentát na Donalda Trumpa. Nedlouho poté z voleb odstoupil dosavadní prezident Joe Biden a nahradila ho Kamala Harris. Co je na pozadí těchto událostí? Jaké je dění uvnitř americké politiky? A co nakonec volby rozhodne? I na tyto otázky odpovídá publicista Roman Joch.

Tématem poslední doby a nejspíš i budoucích dekád je dostavba jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Podle bývalého premiéra Mirka Topolánka je jádro jedna z mála cest, které nám mohou pomoci k energetické stabilitě. Evropská unie se nepoučila z minulých krizí, a kromě energetiky se dělí i v řadě dalších otázek. Co z toho vyplývá pro Českou republiku?