Psycho

S poruchami pozornosti se potýká přibližně pět procent populace. Stále častěji lidé hovoří o tom, že z původní „dětské diagnózy“ nevyrostli. Jak těžké je najít hranici mezi roztěkaností a poruchou? A jaké možnosti kompenzace a léčby v současné době máme? O tom mluvila v Diagnóze F psychiatrička Jitka Holčapková.

V médiích se čas od času objeví zpráva o lidech, kteří doma hromadí odpadky. Sousedi si stěžují na zápach a hlodavce a bojí se, že když začne u „hromadiče“ hořet, bude z toho velké neštěstí. V takovém bytě totiž mnohdy bývají jen úzké uličky pro průchod, které znemožňují adekvátní zásah hasičů.

Úzkostná porucha se u Lídy objevila poprvé ve čtvrtém ročníku studia na pedagogické fakultě. Situace vyeskalovala, když jednoho dne nedokázala sama, bez podpory sestry, dojít ani na několik minut vzdálenou zastávku hromadné dopravy. Strach, že cestou umře, byl silnější.

Syndrom polycystických vaječníků (PCOS) nebo endometrióza jsou jedny z možných příčin ženské neplodnosti. Ženy se s jejich příznaky mohou potýkat už od puberty. Zlehčování a dobře míněné rady nepomáhají.

Hranice určují, kde je naše teritorium. Říkají, kde končím já a kde začíná ten druhý. Souvisejí s naší úspěšností ve vztazích i ochotou pomáhat druhým. O hranicích v terapii i v životě mluvil v Diagnóze F přední český psychiatr a psychoterapeut Kamil Kalina.

V Diagnóze F se mnohdy objevují příběhy lidí, kteří vyhledali pomoc. Někteří proto, že mají deprese, jiní kvůli tomu, že se potýkají se závislostí, další proto, že se v důsledku svých životních peripetií dostali na ulici. Většinou bychom tyto lidi dokázali nasměrovat do vhodné služby. Co ale s těmi, kteří mají hned několik problémů najednou? Kam patří a kdo jim pomůže?

Ukrajina v oblasti protidrogové politiky dlouhodobě sdílela ruské postupy. Až v posledních letech začala nově zvolená vláda realizovat opatření doporučovaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO), která by měla vést mj. ke snížení rizika šíření infekčních nemocí mezi uživateli drog. Mezi tato opatření patří i substituční léčba určená uživatelům heroinu, kterých tam bylo ještě před asi deseti lety podle odhadů na 700 tisíc.

Jen pár hodin poté, co na Ukrajině začaly boje a zemi opustili první obyvatelé, začali lidé v okolních státech organizovat pomoc pro ty, kteří prchají ze svých domovů. Situace v některých ohledech nápadně připomíná začátek covidových časů, kdy Češi společnými silami šili roušky.

Alkohol byl běžnou součástí Oldřichova života už od dětství. Když se po 17 letech probral z „nezřízené party“, došlo mu, že je závislý. Extrémní pití vyměnil za extrémní běhání. Za 27 hodin uběhl stomílovou vzdálenost mezi nejnižším a nejvyšším bodem České republiky.

Obliba alkoholu a tabáku u mladých lidí dlouhodobě klesá. Covidové časy sice přinesly vyšší konzumaci alkoholu, ale jen u některých skupin lidí, jiní přestali pít úplně. Když se chce člověk zbavit závislosti, musí být změna zásadní.